Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Pracovnělékařské prohlídky nově a jinak

Dagmar Kučerová

Zákon o specifických zdravotních službách se od listopadu mění. Pracovní prohlídky mají nová pravidla, novela přizpůsobuje zákon praxi.

Již čtyři roky uplynuly od plného zavedení pracovnělékařských služeb, na základě kterých se provádí posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců. 

Aktuální novela zákona o specifických zdravotních službách reaguje na úpravu soukromého práva od roku 2014 a provádí úpravu dotčených pojmů tak, aby odpovídaly novému občanskému zákoníku. Jde o novelu s číslem 202/2017 Sb., která nabývá účinnosti od 1. listopadu 2017. Současně se novelizuje i vyhláška č. 79/2013 Sb., o specifických zdravotních službách (dosud v legislativním procesu). Změny jsou poměrně rozsáhlé, přinášíme nejdůležitější změny v oblasti pracovních prohlídek. Čtěte také: U dohod nezapomínejte na podmínky poskytování odměny

Vstupní lékařská prohlídka

Vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenu smlouvu, eventuálně u registrujícího poskytovatele (obvodního lékaře) zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, pokud se jedná o práce zařazené do kategorie první. Vstupní prohlídka se týká pracovního poměru, vztahu obdobnému vztahu pracovněprávnímu a v některých případech i dohod konaných mimo pracovní poměr. A to tam, kde se jedná o práci rizikovou, vyžaduje ji jiný zvláštní předpis nebo ji požaduje sám zaměstnavatel.

Vstupní lékařskou prohlídku uchazečů o zaměstnání musí zaměstnavatel zajistit před uzavřením pracovněprávního vztahu. V praxi tím vznikají problémy při přijímání nových zaměstnanců, zejména v případě zahraničních pracovníků nebo studentů vysokých škol, kdy je sjednán den nástupu do zaměstnání s určitým časovým odstupem od podpisu pracovní smlouvy. Pak musí být před samotným nástupem do zaměstnání provedena prohlídka nová. Řešením je nová úprava, podle které zajistí zaměstnavatel provedení vstupní lékařské prohlídky před vznikem pracovněprávního vztahu. Čtěte také: Změny v nemocenském pojištění pro rok 2018 (některé i dříve)

Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Pokud zaměstnavatel s osobou ucházející se o zaměstnání uzavře pracovněprávní vztah, uhradí této osobě, tedy již zaměstnanci, náklady na vstupní lékařskou prohlídku. Mohou se dohodnout např. na úhradě prohlídky po uplynutí zkušební doby atd. Novela zdůrazňuje možnost zaměstnavatele uhradit vstupní lékařskou prohlídku i dobrovolně, pokud uchazeče do pracovního poměru nepřijme, s ohledem na to, že náklady na lékařskou prohlídku mohou být pro tuto osobu značné.

Ovšem vstupní lékařskou prohlídku k posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci hradí dle zákoníku práce případný zaměstnavatel vždy. Novela upravuje příslušné ustanovení zákoníku práce a přesouvá periodicitu pracovních prohlídek zaměstnanců pracujících v noci do přílohy k prováděcí vyhlášce o pracovnělékařských službách. Pracovnělékařské prohlídky související s noční prací nebudou podle připravované vyhlášky prováděny jednou za rok, ale jednou za 2 roky. 

Periodická prohlídka

Periodickou prohlídku hradí samozřejmě zaměstnavatel. Provádí se zásadně v pracovní době a považuje se za výkon práce. Také zde dochází ke změně. Mění se prohlídky u práce zařazené do kategorie druhé. Periodické prohlídky se provádí v následujících intervalech podle zařazení zaměstnanců do kategorií:

  • v kategorii první – nejdéle jednou za 6 let, ovšem po dovršení 50 let věku nejdéle jednou za 4 roky,
  • v kategorii druhé a při výkonu prací se specifickou zdravotní náročností nejdéle jednou za 5 let, po dovršení 50 let věku jednou za 3 roky, (od. 1. listopadu 2017 nejdéle jednou za 4 roky, po dovršení 50 let věku jednou za 2 roky),
  • v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí jednou za 2 roky,
  • v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

Ovšem pokud orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví určí kratší termín pro provedení periodické prohlídky nebo je jiným právním předpisem či v příloze vyhlášky stanoveno jinak, výše uvedené intervaly se nepoužijí.

Mimořádná prohlídka

Mimořádnou prohlídku podrobně popisuje vyhláška o pracovnělékařských službách v ustanovení § 12. Může ji nařídit hygienická stanice, zaměstnavatel nebo o ni požádá při zhoršení zdravotního stavu sám zaměstnanec. Mimo jiné se rovněž provede při přerušení práce z důsledku:

  • úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím,
  • nemoci po dobu delší než 8 týdnů (s výjimkou zaměstnanců zařazených do kategorie první) nebo z jiných důvodů nebo 
  • jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců.

Aktuálně se doplňuje povinnost zaměstnavatele vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku také z podnětu kteréhokoliv ošetřujícího lékaře, včetně poskytovatele pracovnělékařských služeb, pokud má tento podezření, že pacientův zdravotní stav by mohl být důvodem pro změnu zdravotní způsobilosti. Zaměstnanec musí být k prohlídce vybaven žádostí se všemi informacemi (druh práce, rizikové faktory zdravotní i bezpečnostní, zařazení práce do kategorií atd.), které jsou nezbytné pro objektivní posouzení zdravotní způsobilosti.

EBF17

V návrhu vyhlášky o pracovnělékařských službách je doplněno, že mimořádná prohlídka se provádí bezodkladně. V případech zde výslovně uvedených je nutno si vyžádat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře. Naopak je zde  uvedeno, kdy se po provedení mimořádné prohlídky stanovuje nová lhůta pro provedení prohlídky periodické. Pokud dojde po přerušení práce k souběhu mimořádné prohlídky s prohlídkou periodickou, bude provedena pouze prohlídka periodická. Čtěte také: Změny v darování krve. Již pro rok 2017

Výstupní prohlídka

Ve vyhlášce o pracovnělékařských službách se upravuje § 13 o výstupních prohlídkách, tak aby bylo jednoznačné, kdy se výstupní prohlídka provádí. Navrhuje se její provedení podle bodu a) vždy, pokud:

  1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
  2. u zaměstnance byla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo
  3. zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, kdy se předpokládá nebo jehož důsledkem je další zhoršování zdravotního stavu a dále … stávající bod b) …
Našli jste v článku chybu?