Pracovní stres je pro polovinu lidí rutinní záležitost. Co nás nenechá v klidu?

Stres se stal zcela běžnou součástí pracovního dne. Odborníci se domnívají, že je potřeba s tím co nejrychleji něco dělat. Co to bude?

Dnešní svět je se svým stále se zrychlujícím se tempem místem jen pro silné a odolné jedince. Je potřeba se mu přizpůsobit s snažit se držet krok. Kdo to nezvládne, ten se dříve či později dostane do potíží. V pracovních otázkách je pak velice snadné tento rozjetý vlak zmeškat. A stejně jako se krevní tlak zvedá při dobíhání skutečného vlaku, vykazují jeho hodnoty vysoko nad normálem i ti, kteří se obávají o svoji pracovní pozici. Za nejčastější příčinu stresu při práci jsou v celé Evropě považovány nejistota a reorganizace pracovních míst.

Stres se stal zcela přirozenou součástí pracovního prostředí. Podle průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se 51 % pracovníků v celé Evropě domnívá, že stres při práci je na jejich pracovišti obvyklý. 16 % lidí dokonce uvádí, že je velmi obvyklý. Více ho pociťují ženy a trochu překvapivě i lidé v nejproduktivnějším věku mezi 30 a 45 lety. Shoduje se na tom 54 % pracovníků. Vnímání stresu při práci se pochopitelně liší podle oborů, přičemž s nejvyšší pravděpodobností uvádějí obvyklý výskyt případů stresu při práci osoby pracující ve zdravotnictví nebo v pečovatelských službách.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Co vás v práci nenechává v klidu? 

Skoro polovina dotázaných Evropanů si stěžuje, že otázka stresu a psychické zátěže v práci není na jejich pracovišti dobře řešena. Na řešení psychosociálních rizik na pracovišti, k nimž patří i stres, se intenzivně zaměřujeme. V příštím roce zahájíme kampaň s názvem Zdravé pracoviště, která bude lidem radit, jak stres zvládat. Všem evropským společnostem bude předáno sdělení o tom, že psychosociální rizika lze řešit stejně logicky a systematicky jako ostatní otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, říká Christa Sedlatschek, ředitelka Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Ztráta místa, to je největší strašák

Za nejčastější příčinu stresu při práci jsou v celé Evropě považovány nejistota nebo reorganizace pracovních míst (72 %), následují odpracované hodiny nebo pracovní zátěž (66 %). Ve skupině pracovníků ve věku 18–34 let se však tyto dvě příčiny řadí na nejvyšší příčky společně (obě 69 %).

Zcela nepřijatelné chování, jako je šikana či obtěžování, vnímá jako obvyklou příčinu stresu při práci 59 % lidí. Jen o 2 % zaměstnanců méně uvádí, že jako obvyklou příčinu stresu při práci pociťují nedostatečnou podporu ze strany kolegů či nadřízených. 52 % evropských pracovníků se zbytečně nervuje jen proto, že nemají dostatečně jasně vymezeny své pracovní úkoly a míru odpovědnosti. 46 % dotázaných pak uvedlo, že se rozčilují i kvůli tomu, že mají jen omezenou možnost řídit si svůj systém práce.

Stres je přitom možné na pracovišti eliminovat nebo se ho zcela zbavit. Vše záleží na vnitřní podnikové komunikaci. Sedm z deseti Evropanů, kteří uvádějí, že stres při práci je na jejich pracovišti vzácný, také říká, že je tento problém řádně řízen. Naopak šest z deseti pracovníků, kteří uvádějí stres při práci na svém pracovišti jako obvyklý, je rovněž přesvědčeno, že otázka stresu při práci není dobře řízena. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro zaměstnance, přínosná pro firmu, uvádí Christa Sedlatschek z Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Přestává platit, že staří patří do starého železa

Podíl pracovníků starších 60 let se stále zvyšuje. V roce 2020 by měli tito lidé tvořit 59 % všech pracujících. Mladších, tedy ve věku od 18 do 34 let, bude jen 45 %. Přestane proto platit, že lidé s několika křížky na krku patří do starého železa. Právě naopak, budou tvořit nejpočetnější skupinu produktivních lidí. Jenže tato změna přinese do pracovních kolektivů další problémy.

Na otázku, zda jsou starší pracovníci od 60 let výš náchylnější k určitému druhu chování, než jejich mladší kolegové, dotázaní odpověděli takto:

  • Starším lidem častěji hrozí pracovní úrazy, nejen v manuálních profesích (22 %)
  • Starší lidé jsou méně produktivní (28 %)
  • Mají větší sklon trpět stresem při práci (42 %)
  • Jsou méně adaptabilní na změny (60 %)

I tyto údaje by měly být zohledněny při otázce psychického zatížení pracujících. S vyšším věkem je třeba klást důraz na speciální potřeby a požadavky těchto osob. Nejen ze strany zaměstnavatele, ale také státní správy.

widgety

Česká republika sice do jisté míry kopíruje evropský průměr, ale rozdíly vnímání existence vyššího podílu starších zaměstnanců na pracovištích v současnosti i v budoucnu, a jejich potřeb jsou v jednotlivých věkových skupinách výraznější, poznamenává Daniela Kubíčková, národní manažerka Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v České republice.

Podle výsledků průzkumu je zřejmé, že si mladí lidé do 34 let neuvědomují, že v důsledku důchodové reformy, která stanovuje delší dobu pojištění potřebnou pro nárok na starobní penzi, a postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, budou starší zaměstnanci na pracovištích stále častější fenoménem. A jen desetina všech pracujících má povědomí o politikách a programech, které starším pracovníkům usnadňují pokračovat v práci nejméně do věku odchodu do důchodu. Lidé, kteří pracují v malých soukromých podnicích o nich nemají tušení prakticky žádné.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 5. 2013 16:09

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+