Práva a povinnosti při daňové kontrole. Tady je podrobný přehled

Pokud se u dveří vaší firmy objeví daňová kontrola, myslete na svá práva. Která že to jsou, a také jaké máte povinnosti, si připomeňte v článku.

V rámci daňové kontroly či jiného řízení má daňový subjekt i správce daně určitá práva a povinnosti. U daňového subjektu samozřejmě povinnosti převažují nad právy, proto je vhodné, aby kontrolovaný subjekt měl svá práva na paměti a v případě potřeby je dokázal využít.

Čtěte také: Čím na sebe můžete přivolat daňovou kontrolu z berňáku?

Z hlediska zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“) nemá kontrolovaný subjekt mnoho práv. Lze však uvést alespoň některá základní práva daňového subjektu:

  • předkládat důkazní prostředky a navrhovat provedení důkazních prostředků, které nemá daňový subjekt sám k dispozici (§ 86 odst. 2 písm. b) DŘ),
  • vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně (§ 86 odst. 2 písm. c) DŘ),
  • být přítomen jednání s vlastními zaměstnanci, případně dalšími osobami, které jednají se správcem daně ve věci daňového řízení (§ 96 odst. 5 DŘ).
Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Jaká práva máte při daňové kontrole?

Čtěte také: Noční můra každého podnikatele: Kontrola z finančního úřadu.

Ač si některé úřední osoby rády hrají na detektivy, není přípustné, aby komunikovaly se zaměstnanci či jinými osobami v rámci daňového řízení, aniž by byl daňový subjekt o tomto jednání předem upozorněn. Z procesního hlediska takto získané důkazy nesmí správce daně využít při daňové kontrole. Ač má daňový subjekt právo účastnit se jednání mezi správcem daně a jinými osobami v rámci své daňové kontroly, není to jeho povinnost. Přesto lze doporučit účastnit se tohoto jednání, případně přizvat si odborníka k jednání se správcem daně. Důvod je prostý. Daňový subjekt má právo při tomto jednání pokládat otázky těmto osobám, čímž může častokrát uvést danou věc na pravou míru. Tímto způsobem si lze pohlídat, aby kontrolor žádným způsobem neovlivňoval vyslýchané osoby při jejich výpovědi.

Čtěte také: Nesrozumitelný, pomalý a nenasytný finanční úřad – lze se nějak bránit?

Pokud se správce daně zdráhá uvěřit některému z tvrzení daňového subjektu při kontrole, lze navrhovat provedení dalších důkazních prostředků z pozice daňového subjektu. Příkladem může být například provedení svědecké výpovědi určité osoby, která by mohla objasnit dané skutečnosti, provedení znaleckého posudku, vyžádat si smlouvu či jinou písemnost od dodavatele/odběratele, prozkoumání vzorku dodaného daňovým subjektem správci daně apod.

Daňový subjekt má však mnohem více povinností při daňovém řízení, uvedeme si zde jen ty hlavní:

  • umožnit správci daně zahájit a provést daňovou kontrolu (§ 86 odst. 1 DŘ),
  • zapůjčit požadované doklady, případně další věci a to i mimo prostory daňového subjektu (§ 82 DŘ),
  • poskytnout informace o vlastní firmě, vlastnictví majetku, bankovních účtech, skladových prostorech, oprávnění jednotlivých zaměstnanců, konkrétních obchodních případech apod. (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • předložit důkazní prostředky prokazující tvrzení daňového subjektu (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • umožnit jednání s kterýmkoliv zaměstnancem či jinou osobou vykonávající činnosti daňového subjektu (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • poskytnout správci daně všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost (§ 82 odst. 1 DŘ).

Správce daně při kontrole vychází opět z daňového řádu. Mnoho možností může správce daně využívat prostřednictvím místního šetření, které slouží zejména k získávání důkazních prostředků. Mezi kompetence správce daně patří:

  • možnost vypůjčit si daňové doklady, různé písemnosti či další věci mimo sídlo daňového subjektu (§ 82 odst. 4 DŘ),
  • možnost odebrat či vyžádat si vzorky pro bližší posouzení nebo expertízy (§ 82 odst. 4 DŘ),
  • právo vstupovat na pozemky či do jiných prostor daňového subjektu (§ 81 DŘ),
  • možnost přizvat si potřebnou osobu, např. znalce apod. (§ 80 odst. 2 DŘ),
  • pořizování obrazového a zvukového záznamu a to i bez souhlasu daňového subjektu, správce daně je pouze povinen o tomto předem uvědomit daňový subjekt (§ 80 odst. 4 DŘ).

Správce daně má možnost vstupovat do jednotlivých prostor daňového subjektu, tedy na pozemky, do každé provozní budovy, jednotlivých místností, včetně dopravních prostředků, přepravních obalů a to i bez předchozího ohlášení správce daně či souhlasu daňového subjektu. V případě podnikání fyzické osoby musí daňový subjekt umožnit správci daně nahlédnout do svého bydliště, pokud je to nezbytné a současně probíhá podnikání výhradně v obydlí daňového subjektu.

Čtěte také: Bonusy a skonta v účetnictví a jejich dopady na DPH a daně z příjmu

Veškeré výše uvedené možnosti by měl správce využívat v souladu s daňovým řádem, tedy především za dodržování jednotlivých zásad, které jsou uvedeny v daňovém řádu. Za základní zásady při správě daní lze považovat:

widgety

  • zásadu přiměřenosti – správce daně volí v daňovém řízení jen takové prostředky, které daňový subjekt nejméně zatěžuje a současně umožňuje dosáhnout cíle řízení (§ 5 odst. 3 DŘ),
  • zásadu vstřícnosti a slušnosti – správce daně dle možností vychází osobám zúčastněným na správě daní vstříc a úřední osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí (§ 6 odst. 4 DŘ),
  • zásadu rychlosti – správce daně by měl postupovat bez zbytečných průtahů, proti nečinnosti správce daně se lze bránit jak u nadřízených, tak i u soudu (§7 odst. 1 DŘ),
  • zásadu hospodárnosti – správce daně by měl konat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady (§ 7 odst. 2 DŘ).

Ideální je svěřit daňovou kontrolu do rukou odborníka, který může v celém průběhu kontrolovat činnosti správce daně a zajistit tak, že vše bude probíhat v mezích zákona, případně zasáhnout okamžitě při jeho porušení.

Pokud provádíte kontrolu bez asistence odborníka a máte dojem, že správce daně překračuje své pravomoce, má daňový subjekt určité nástroje, jak se bránit. Univerzálním prostředkem obrany je podání stížnosti ve smyslu § 261 DŘ proti postupu úřední osoby. Aby měla podaná stížnost smysl, je obvykle nutné opět využít znalosti odborníka, který má v této věci určité zkušenosti a dokáže stížnost koncipovat tak, že skutečně došlo k porušení určité části zákona.

Zasílat nově přidané názory e-mailem

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+