Pravidla pro restaurační předzahrádky jsou stále přísnější, vyznáte se v nich?

S příchodem jara se u restaurací začnou objevovat předzahrádky. Podnikatelé, kteří je chtějí zřídit, už by měli mít podanou žádost. Poradíme, jak na to.

Restaurační předzahrádky jsou v trendu a v českém pohostinství mají své místo i tradici. Majitelům restaurací umožňují na přechodnou dobu zvýšit kapacitu jejich podniku a tím pádem i vydělat více peněz. Předzahrádky jsou považovány za jeden z oživujících prvků každého města i obce, proto s jejich povolováním většinou nebývá problém. Restauratéři se ale musí držet daných pravidel, která na ně rok od roku kladou větší nároky. 

Restaurační předzahrádka z pohledu zákona

Ilustrační obrázek.
Autor: isifa/Lidové noviny/FRANTISEK VLCEK

Splnit všechny požadavky obecních zastupitelů může být pro provozovatele restauračních předzahrádek i pěkně tvrdý oříšek.

Restaurační předzahrádka je místo mimo provozovnu určené k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím, na kterém se na zpevněném povrchu prodává zboží a poskytují služby v rámci ohlašovací řemeslné živnosti Hostinská činnost. Bývá umístěna v bezprostřední funkční návaznosti na restauraci. Pravidla pro provozování a zřizování restauračních předzahrádek si stanovují jednotlivé obce samy. Obvykle k tomu využívají takzvaný Tržní řád, ve kterém specifikují své podmínky, samozřejmě s odkazem na aktuální znění Stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) a Zákona o pozemních komunikacích (č.13/1997 Sb.).

Kde a jak žádat o povolení 

Zřízení předzahrádky obvykle povolují radnice měst a obcí. Jak vyplývá z výše uvedeného, restauratéři musí podat Žádost o povolení zvláštního užívání pozemních komunikací, v tomto případě tedy restaurační předzahrádky. Městské i obecní úřady mají většinou příslušné formuláře vypracovány a lze je dostat už předtištěné nebo stáhnout v elektronické podobě z jejich webových stránek. Žadatelé by příslušné dokumenty měli začít hledat v sekcích odborů dopravy. Pokud obec žádost o povolení vypracovanou nemá, není problém sestavit vlastní. V takovém případě v ní nesmí chybět tyto základní údaje: 

1. Účel záboru veřejného prostranství – žadatel musí jasně uvést, v jakém režimu chce restaurační předzahrádku provozovat. Například zda bude předzahrádka denně odstraňována nebo půjde o zařízení s pevným pódiem, markýzami a podobně. 

2. Místo a plocha pronájmu – zpravidla se jedná o pronájem obecní, veřejné plochy, především chodníku, vozovky nebo pěší zóny. Je nutné tyto údaje přesně definovat. To, že soused předzahrádku provozuje, neznamená, že ji budete provozovat také vy. Vše záleží na konkrétní situaci. Vaše provozovna může být blíž křižovatce nebo se v ní obec může obávat zvýšeného hluku. Důvodů k zamítnutí žádosti může být celá řada. 

3. Doba a čas provozu – zvlášť uvedený čas provozování předzahrádky bude příslušným úřadem brán jako závazný. Jeho překročení, většinou se jedná o ukončení provozu ve 22:00 hodin, pak může být postihováno. Při stanovování doby a času provozu předzahrádek se bere v úvahu obydlenost přilehlého okolí a přihlíží se i k případným stížnostem a námitkám dotčených obyvatel, uvádí mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová. Pokud chce restauratér prodloužit čas provozu své předzahrádky po 22:00 hodině, musí být jeho zařízení uvedeno v příloze obecního tržního řádu. Pravidla se mohou řídit také obecně závaznými vyhláškami

Žádost o povolení provozu předzahrádky musí obsahovat výpis z obchodního rejstříku, kopii živnostenského listu i přesnou identifikaci žadatele. Pozor, restaurační předzahrádku musí provozovat stejná osoba jako samotnou restauraci. Pokud se jedná o nově zřízenou restauraci, není na škodu doložit i kopii kolaudačního rozhodnutí a situační plánek s co nejpřesnějším zakreslením záboru. Stavební úřady totiž nejsou součástí obecních samospráv, a to i v těch případech, kdy sídlí v jedné budově.

Požadavky na žádosti si jednotlivé radnice upravují samy. Proto je dobré se před jejich vyplňováním předem informovat na daná specifika. Ačkoli obce na předzahrádky pohlíží spíše pozitivně, v žádném případě by restauratér neměl začínat s nákupem vybavení nebo dokonce samotnou stavbou předzahrádky, bez schváleného povolení. Je také nutné počítat s tím, že vyřízení žádosti může trvat klidně i měsíc. Ve složitějších případech, kdy je požadováno i vyjádření policie a dalších orgánů, se doba může ještě protáhnout. Začátkem dubna už by proto měly být žádosti o povolení provozu restauračních předzahrádek sepsány a odevzdány na příslušných odborech jednotlivých radnic.

Příklady z praxe a letošní novinky

Radnice při stanovování pravidel nejdou proti podnikatelům, především chtějí docílit vhodného estetického působení předzahrádek celkové náladě města nebo obce. Jednotný unifikovaný styl restauračních předzahrádek žádná z českých radnic nevyžaduje. Přesto jsou na ně od letoška přesněji specifikovány požadavky například v Plzni. Upravili jsme především předpisy týkající se mobiliáře a stínících prvků. Tady došlo v loňském roce k několika rozporuplným situacím z hlediska výkladu některých pojmů. 

Stínící prvky proto nově musí být součástí celkového designu provozovny. Podřídit se řešení fasády musí také zvolená barevnost. A slunečník nebo markýza mohou mít maximálně dvě základní podkladové barvy. Podrobně jsou rovněž specifikovány stínící prvky s reklamou, říká technický náměstek primátora Petr Rund. Naopak magistrát města Plzeň od letoška povoluje používat jako materiál na mobiliář předzahrádek umělá vlákna. Jakožto Evropské hlavní město kultury 2015 se západočeská metropole snaží své veřejné prostory oživovat a restaurační předzahrádky jsou jednou z možných cest.

Novou tvář města pak mají ukázat otevřenější a vzdušnější předzahrádky v Karlových Varech. My jsme už minulý rok stanovili závazná pravidla pro Starou Louku a Lázeňskou ulici, pro nové korzo, kde jsme si ověřili, že nový směr, kdy jsme odstranili mohutné předzahrádky, je správný a mohou tam být jen volně stojící stolky a slunečníky, komentuje primátor Petr Kulhánek. Pódia se budou moci používat jen tam, kde je sklon povrchu větší než 3 %. Předzahrádky by podle karlovarského magistrátu neměly sloužit jako rozšířený prostor restaurací, proto nepovoluje jakékoli opláštění a jejich využívání v chladných měsících. Restauratéři ale konečně smí vedle klasických slunečníků začít používat pro zastínění a ochranu před deštěm markýzy.

Žádné vysoké podesty, objemné markýzy nebo dokonce ohrazení nebude povoleno ani v památkové rezervaci hlavního města. Taková zařízení podle památkářů nejenom brání provozu na komunikacích, ale navíc zastiňují pohled na historické objekty. Restaurační zahrádky jsou významnou součástí uličního interiéru města, jejich estetická kvalita proto musí být na vysoké úrovni, vysvětluje šéf pražských památkářů Jiří Skalický. Stejně jako v Karlových Varech, i v centru Prahy budou hosté sedět u stolků vyrobených jen z tradičních přírodních materiálů a umístěných přímo na dlažbě ulice. Na Hradčanech nebo Malé Straně bude zakázáno používání výrazných reklamních prvků, ale i grilů, výčepních a chladicích pultů nebo televizí. Žadatelé z dotčených lokalit budou muset pražskému magistrátu předkládat k posouzení vizualizaci budoucí podoby zahrádky.

EBF16

Některá z uvedených pravidel se mohou zdát přísná a na podnikatele v pohostinství kladou nové náklady. Radnice se ale shodují, že předzahrádkám vycházejí ve většině případů vstříc. Jde o příjemné a vhodné zpestření zejména letních měsíců a turistické sezóny. V případech, kdy je to možné, rádi vyhovujeme i žádostem o prodloužení provozní doby, říká Radka Štědrá, mluvčí magistrátu města Olomouc. Restaurační předzahrádky patří ke koloritu města, jsou součástí jeho nabídky služeb a na přechodnou dobu poskytují i nové pracovní příležitosti. V neposlední řadě jsou přínosem pro rozpočty. Je tedy třeba mezi požadavky radnic a podnikateli hledat symbiózu, uzavírá Daniel Hodek, místostarosta Městské části Praha 1.

Z plánů ministerstva zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Leoš Heger plánuje od roku 2014 v novém návrhu zákona úplný zákaz kouření v restauracích, kouřit by se mohlo jen v předzahrádkách. Podle Hegera to přispěje k dalšímu rozšíření nekuřáckého prostředí. K přijetí zákona ale bude nutné získat v Poslanecké sněmovně nejméně 101 hlasů. Proti už se postavila Asociace hotelů a restaurací České republiky. Návrh poškozuje svobodné podnikání a povede k dalšímu úbytku pracovních míst a poklesu tržeb v pohostinství. Současná podoba zákona, kdy si hosté mohou vybrat, zda budou navštěvovat kuřácký nebo nekuřácký podnik, se osvědčila a není potřeba ji měnit, argumentuje Václav Stárek, prezident asociace.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 4. 2013 8:20

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Tvorba a šíření videoobsahu

  •  
    Jak vytvořit video a na co si dát pozor
  • Jak ho naplnit vhodným obsahem
  • Kam ho umístit a jak mu získat diváky

Detailní informace o školení Tvorba a šíření videoobsahu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+