Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Předmět podnikání: Čaj. Jak se takový podnikatel vůbec uživí? Čtěte 3 příběhy

Jana Bohutínská

Na první pohled by se mohlo zdát, že čajovny ustupují kavárnám. Jenže zdání klame. Podle některých lidí z oboru je tuzemsko dokonce respektovaná čajová hvězda.

Je tu poměrně stabilní počet čajoven i dovozců čaje, kteří si našli okruh svých zákazníků. Zdá se ale, že pro podnikavé nováčky už moc místa na trhu nezbývá.

Chtěl si kvalitní čaj kulturně vypít

Čaj jsem si zamiloval před více než dvaceti lety, kdy jsem u svého kamaráda ochutnal první exkluzivní čaj. Jeho tatínek měl obchodní vazby v Číně a čaje, které měl doma, působily v porovnání s tím, co bylo, a v podstatě dodnes je, běžné v čajovnách, jako z jiné planety, začíná vyprávět svůj čajový příběh Milan Dřímal spojený s pražskou čajovnou Bílý jeřáb a specializovaným internetovým portálem Puerh.cz, na němž se věnuje čaji také jako investiční komoditě. Za motivaci pro vlastní podnik označuje jak nedostatek podobně kvalitních čajů, tak míst, kde by se daly kulturně vypít. Mezi jeho zákazníky proto patří lidé, kteří upřednostňují kvalitu před kvantitou, a největší procento tvoří vyšší střední třída.

Jak říká, konkurenci v pravém slova smyslu moc nevnímá, protože jeho cesta se liší od představ běžného tuzemského podnikatele a konzumenta čaje. Myslí si, že špičkový čaj, který ho zajímá, bude vždycky spíš okrajovou záležitostí. Kolik unese trh s masově produkovanými čaji, nedokáže přesně posoudit. V poslední době mě však žádalo několik podnikatelů o radu ohledně rozjetí nového čajového byznysu. Po pečlivějším průzkumu trhu a střízlivějším zhodnocení kvalit jejich produktu se do toho nakonec nepustili, popisuje svou zkušenost. Domnívá se, že je trh v Česku saturovaný – možná někdo nakrátko uspěje s výstřelky díky módě, reklamě a PR. Svět chce být klamán, ale s opravdovým čajem a kulturou to nemá mnoho společného, uvádí.

Čtěte více: Je závislý na čajích, živí se jejich prodejem. Uživí se?

Všechno kolem čaje Milana Dřímala baví, i když podnikání podle něj vždycky obsahuje věci příjemnější i ty méně příjemné, které je prostě potřeba udělat. Těžké věci jsou pro něj výzva. Za nejvíc obtěžující však označuje byrokracii, stále složitější pravidla a zákony pro podnikání, včetně EET. Být přímo označen za zloděje není příjemné a celý systém je dle mého soudu v našich podmínkách zbytečný a pro podnikatele a živnostníky dehonestující. Bude mít jistě na stát a ekonomiku podstatný dopad, nemyslím si ale, že lidé, co tento směr podporují, budou v budoucnu potěšeni výsledkem, říká nekompromisně.

Čaj spojil s literaturou

Václav Cikán si chtěl v Boskovicích původně otevřít malé knihkupectví s kvalitní literaturou. A jeho manželka zase čajovnu. Jenže viděli, že by se na malém městě ani jeden podnik samostatně neuživil, tak své záměry propojili. Vznikla Literární čajovna, která dnes nabízí desítky druhů a stovky položek čajů, popisuje pro server Podnikatel.cz.

A jako zvídavému člověku, který rád objevuje nové čaje, mu výsledek vyhovuje. Baví mě čaj i zákazníci, je to velice pestrá činnost, pochvaluje si. Rád sleduje zákazníky, kteří si prohlubují vědomosti, jež do nich v čajovně zaseli. Své klienty přitom popisuje jako vnímavé lidi, kteří se dělí do různých skupin. Částečně jsou to milovníci dobrého jídla a pití, zčásti lidé hledající, někdo je ovlivněný trendy a ostatní do čajovny jen náhodně zabloudí.

Když má vyjmenovat minusy svého podnikání, má také jasno: za velmi náročné považuje, že musí sledovat legislativu, která se stále rychleji množí. Obyčejná čajovna totiž spadá do té nejnáročnější kategorie – restaurace i obchod, objasňuje.

Čtěte také: Musíte si kvůli podnikání doplnit vzdělání? Čtěte, co vás čeká

Jako konkurenci Václav Cikán vnímá čajové e-shopy. Ale dodává, že mezi čajovnami panuje spíš vzájemný obdiv a spolupráce. A prostor pro ostatní? Kvalitě jsou dveře otevřeny a střelce zákazníci prokouknou sami, domnívá se.

Na otázku, zda se dá čajem uživit, nedává jednoznačnou odpověď. Někdy ano, někdy ne. Čajovnu provozuji od roku 1994. Třikrát jsem byl zadlužený po uši, vzpomíná. Kdyby neměl dluhy, tvrdí, že byla období, kdy by čajovnu zavřel. Ale neudělal to, protože nemohl ohrozit a podvést jiné. Za ta léta se člověk chtě nechtě stane podnikatelem. Naučil jsem se rozložit rizika i do jiných oborů, vysvětluje svou strategii. A jak dodává, zrovna teď čajovnu podporuje Kafírna s vlastní pražírnou kávy. Je podobná a přitom jiná. Jsou to dva partneři, kteří tvoří rodinu, uzavírá.

Začal revoltou, slaví čtvrt století

Aleš Juřina, jednatel Spolku milců čaje, který stojí za značkou Dobrá čajovna, se k zájmu o čaj dostal už na počátku 80. let minulého století. A tvrdí, že u něj šlo o revoltu proti revoltě. Většina středoškolských spolužáků začala postupně s nadšením objevovat radostná tajemství alkoholu. To mne netěšilo, říká totiž. Tehdy od své budoucí tchyně, hudebnice, dostal dárek z cest – první plechovku sypaného čaje. Čaj měl tajemný název Darjeeling. Ještě mám tu plechovku schovanou, prozrazuje.

Čtěte také: Manažeři nejčastěji snídají v klidu domova, přesto ne příliš zdravě

První kamenná Dobrá čajovna se otevřela v roce 1993, a to rovnou na Václavském náměstí v Praze. Hned rok na to se začaly rozšiřovat franšízy a v roce 1999 vznikla první zahraniční, slovenská, pobočka. Jak Aleš Juřina říká, dnes ho na jeho čajové cestě těší skoro všechno. Od každodenní péče o síť čajoven, přes zajišťování degustací, nákup a distribuci čajů z celého světa, až po cesty ke kořenům čaje. K těm přivádíme především právě čajové živnostníky, provozovatele Dobrých čajoven, vysvětluje. Pramalou radost má naopak z boje s administrativou a byrokracií.

Zájem o čaj má přitom podle něj v Česku pozoruhodný vývoj. Při otevření první kamenné čajovny nás měli za blázny, kteří nevydrží do švestek. Odezva však byla nebývalá až zázračná a čajoven hbitě přibývalo, vypráví s tím, že po několika letech se o Česku začalo mezi čajovými plantážníky dokonce s úctou hovořit jako o zemi s největší koncentrací čajoven na světě.

WT100

Čtěte více: Podnikají v Česku, ale inspiraci našli v Himálaji a Tibetu

Dnes považuje situaci na trhu za příjemně stabilizovanou. Nových čajoven už moc nepřibývá, ale lidé se zajímají o kvalitnější čaje a navíc si je čím dál víc nakupují i domů. Je tedy podle jeho názoru na trhu prostor pro další čajovny nebo dovozce čaje? Řekl bych, že v tomto směru jsou již víceméně karty rozdány – občas nějaká čajovna či dovozce přibude či ubude, stálice ovšem zůstávají stabilní, tvrdí a zároveň ujišťuje, že čajovým podnikáním se určitě dá uživit. Čajem přinášíme netoliko radost našim zákazníkům, ale též obživu více než dvěma stovkám čajových živnostníků a tovaryšů v tu- i cizozemsku, uvádí Aleš Juřina a dodává, že pokud by to tak nebylo, těžko by letos Spolek milců čaje oslavil své pětadvacáté výročí.

Našli jste v článku chybu?