Převodní ceny představují při sestavování účetní závěrky riziko. Vyplývá to z globálního průzkumu společnosti Ernst & Young, který provedla mezi 850 nadnárodními společnostmi.
„Minimalizace rizika převodních cen je klíčovou oblastí, kterou se zabývá přímo vedení společností a jejich auditové výbory. Dochází ke stále užší spolupráci celních a finančních úřadů včetně přeshraniční spolupráce a zavádění nových předpisů.,“ uvádí Libor Frýzek, vedoucí oddělení daňového poradenství Ernst & Young v České republice.
Míra vnímání rizik spojených s převodními cenami se v jednotlivých odvětvích výrazně liší. 53 % respondentů v telekomunikacích, 48 % respondentů ve farmaceutickém a 45 % respondentů v biotechnologickém průmyslu odpovědělo, že problematika převodních cen pro ně představuje největší finanční riziko.
Více než polovina respondentů (53 %) uvedla, že náklady na dodržování daňových předpisů týkajících se převodních cen vzrostly. To představuje významný nárůst oproti roku 2005, kdy pouze 29 % dotazovaných mateřských společností připustilo růst nákladů na finanční výkaznictví v důsledku vývoje právních předpisů.
Sbližování celních a daňových úřadů se v mnoha zemích podepsalo na složitosti dodržování právních předpisů v oblasti převodních cen. Průzkum ukazuje, že pouze polovina nadnárodních společností koordinuje své interní celní systémy a systémy převodních cen.
„Je to překvapivé, protože třetina respondentů z mateřských nadnárodních společností uvedla, že během daňové kontroly převodních cen si byli vědomi výměny informací mezi daňovými a celními úřady,“ říká Libor Frýzek.
Průzkum ukazuje, že u 19 % respondentů došlo ke zpochybnění celní hodnoty zboží, jehož základem byly převodní ceny a naopak. Ve 44 % těchto případů nemělo navýšení celní hodnoty zboží (a nákladů) za následek související úpravu (snížení) daně z příjmů právnických osob.
