Přidejte zaměstnancům na mzdě, chce Německo po Česku. Proč diktuje podmínky?

Odměňování německou minimální mzdou je pro zaměstnance jistě příjemné, zaměstnavatelům však dělá vrásky na čele. Odklad v uplatňování zákona situaci neřeší.

Spolková republika Německo vydala zákon o minimální mzdě (takzvaný MiLoG), včetně příslušného prováděcího nařízení. Přestože zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2015, dodnes není jasno, jakým způsobem zasáhne či nezasáhne podnikatele v dopravě.

Odměňování německou minimální mzdou

Nový zákon stanovuje německým i zahraničním zaměstnavatelům následující povinnosti:

  • vyplácet alespoň minimální mzdu včas a ve výši 8,5 euro za hodinu práce odpracovanou na území SRN,
  • mít k dispozici záznamy týkající se pracovní doby a vyplácené mzdy (povinnost záznamů),
  • u zahraničních zaměstnavatelů ohlašovat v německém jazyce německým úřadům určité skutečnosti před vysláním jejich zaměstnanců k výkonu práce na území Německa (povinnost ohlašovací). 

Povinnost záznamů a ohlašovací povinnost jsou dále upraveny v prováděcích nařízeních:

  • nařízení o oznamovací povinnosti podle zákona o minimální mzdě;
  • nařízení o modifikaci povinnosti evidence pracovní doby podle zákona o minimální mzdě a zákona o vysílání pracovníků,
  • nařízení o stanovení přihlašovacího úřadu podle zákona o minimální mzdě.

Je jistě pochopitelné, že se tato právní úprava vztahuje na pracovníky, jejichž pracovní poměr se řídí německým právem. Stejně tak musí být německou minimální mzdou odměňovaní pracovníci vysílaní k výkonu práce do Německa na základě směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Ovšem mezi zahraniční pracovníky, kteří zrovna vykonávají práci na území Německa, se zahrnují i zaměstnanci v mezinárodní dopravě – silniční, železniční a říční, včetně případů tzv. čistého tranzitu těchto zaměstnanců přes území Německa. A to je záležitost, která děsí tuzemské dopravce a lodní společnosti již druhý měsíc. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by se na zaměstnance v mezinárodní dopravě německá zákonná úprava minimální mzdy vztahovat neměla, neboť v tomto případě se jeví přiměřenost takového opatření jako nanejvýš pochybná z hlediska principů a požadavků o volném pohybu služeb v rámci EU.

Bohužel, jak již bývá zvykem, neexistuje zatím jasný a jednotný výklad zákona, tudíž je nutno akceptovat, že zákon včetně sankcí platí a týká se každé hodiny práce i zahraničních řidičů či lodníků na území SRN. Odpovědnost za placení minimální mzdy mají i zadavatelé práce, tzn. němečtí zasílatelé a dopravci, kteří využívají dopravce z jiných států.

Je zřejmé, že není dost dobře reálné, aby dopravci registrovaní v České republice požadavky nového zákona naplnili. Přestože by jejich zaměstnanci proti odměňování německou minimální mzdou jistě neprotestovali. Jedná o dvojnásobek průměrné mzdy v České republice a dokonce zhruba čtyřnásobek tuzemské mzdy minimální.

Prozatímní odklad pro čistý tranzit

Jak pro server Podnikatel.cz potvrdilo ministerstvo dopravy, spolková ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová vydala 30. ledna tiskové prohlášení k uplatňování německé minimální mzdy. Zde mimo jiné uvedla, že na základě rozhodnutí spolkové vlády budou „na dobu do objasnění evropsko-právních otázek ohledně uplatnění minimální mzdy na oblast dopravy platit s okamžitou platností – omezeně na oblast čistého tranzitu  – následující řešení:

  • Kontroly státními orgány ohledně ověření zákona o minimální mzdě se – omezeně na oblast čistého tranzitu – pozastaví.
  • V této souvislosti nebudou zahájena správní řízení ohledně porušení zákona o minimální mzdě.
  • Pokud by takové řízení bylo eventuálně již zahájeno, bude zastaveno.
  • Dokud budou zkoumány evropsko-právní otázky o uplatnění zákona o minimální mzdě na oblast dopravy, není třeba odevzdávat, resp. vyhotovovat, hlášení nebo plány nasazení pro čistý tranzit, ani záznamy vyplývající ze zákona o minimální mzdě nebo příslušných nařízeních.

Toto pozastavení se však nevztahuje na takzvanou kabotážní přepravu (podnik se sídlem v cizině provozuje přepravu, která začíná i končí v Německu), ani na přeshraniční silniční dopravu s nakládkou nebo vykládkou v Německu. Mluvčí ministerstva Andrea Volaříková doplnila, že Evropská komise zahájila 21. ledna s Německem takzvané pilotní řízení s cílem objasnit otázku, zda uplatnění minimální mzdy zvláště na čistě tranzitní jízdy přes Německo je v souladu s právem EU.

EBF16

Odklad neřeší celou problematiku

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Odklad je jen dílčí krok.

Podle ČESMAD BOHEMIA se však jedná pouze o dílčí krok. SRN je největším českým obchodním partnerem, a stále by se tedy zákon o minimální mzdě týkal všech doprav z a do Německa. MiLoG i v tomto zúženém pojetí nadále zasahuje do českého pracovního práva, s nímž je v kolizi. Podle německého zákona by měli být řidiči odměňování za práci vykonanou v Německu zásadně odlišně od výkonu doma nebo v jiných zemích. To odporuje tuzemskému zákoníku práce, kdy by měla být obdobná práce u jednoho zaměstnavatele honorována stejně, uvedl prezident Sdružení Vladimír Starosta. Zákoník práce rovněž ukládá vyplácet stravné, jehož výše je v kombinaci s německou minimální mzdou pro české dopravce neúnosná a staví je do nekonkurenční polohy. Podle prezidenta Sdružení nejsou navíc dopravci v tak krátkém čase schopni promítnout vyvolané zvýšení mzdových nákladů do cen za přepravu, a naplnění zákona by tak mohlo fatálně ohrozit ekonomiku a existenci jejich firem. Proto je podle ČESMAD BOHEMIA uplatňování zákona o minimální mzdě, byť nově pouze na dopravy mezi Německem a jiným státem EU, stále v kolizi s unijním právem, a proto by se moratorium mělo do vyjasnění situace týkat i těchto přeprav.

Kromě zvýšených nákladů na mzdy zaměstnanců má zavedení tohoto zákona dopady do administrativy. Jak vysvětlil Lubomír Ondroušek, 1. místopředseda Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM), zaměstnavatelé, příp. personální agentura, jsou povinni nahlásit pro období 6 měsíců pracovní činnost na území SRN. To prostřednictvím určeného formuláře, který zahrnuje příjmení, jméno a datum narození zaměstnance a přesný začátek (datum) a předpokládaný konec pracovní činnosti (na území SRN). Součástí dokumentu je ujištění o výplatě minimální mzdy a dokumentaci (pracovní smlouva, záznam o pracovní činnosti, mzdové účetnictví a doklad o vyplacené mzdě), resp. její poskytnutí celním úřadům – v německém jazyce v SRN – v případě vyžádání.

Podrobně k postupu při uplatňování německé minimální mzdy na internetových stránkách ministerstva práce a a sociálních věcí.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+