Hlavní navigace

Připravili jsme přehled, komu a za co byste měli platit autorské poplatky

26. 7. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Kdo používá ve svém podnikání televizor nebo rádio, měl by platit autorské poplatky. Tím, že zaplatíte jednomu správci kolektivních práv, však nemáte vyhráno.

Pokud ve svém podnikání používáte televizi či rozhlasový přijímač, musíte kromě koncesionářských poplatků platit také autorské poplatky. Přinášíme souhrn, komu a za co se platí, včetně příkladu z naší právní poradny.

Vybraný dotaz z Právní poradny

Provozuji sportbar s hernou. Jako zařízení mám i tři televizory, z kterých již od roku 2004 řádně platím Integramu. Nyní mi přišla obsílka od OAZA o.s., která je nazvána jako „výzva k vydání bezdůvodného obohacení“. Nevím, na čem jsem se obohatil, ale budiž. Mám zaplatit této firmě, co požaduje? A co až se ozvou další tři firmy, které se o mně zatím nedozvěděly?

Potřebujete poradit od odborníka? K dispozici jsou odborné poradny, kde vám vybraní odborníci odpovědí rychle a kvalitně. Další informace v Podmínkách užívání.


Autor: www.sxc.hu

Ilustrační obrázek.

Předně je třeba si uvědomit, na jaké všechny autorské poplatky je třeba dle autorského zákona při provozování televizních a rozhlasových zařízení na veřejném místě jako je sportbar pamatovat. Jedná se o poplatky, které se hradí kolektivním správcům, jimž je správa této oblasti přiznána ministerstvem kultury. 

V současné době se u nás vyskytují 3 hlavní kolektivní správci tj. Integram – zástupce výkonných umělců (zpěváků, hudebníků, tanečníků), dále OSA (ochranný svaz autorů – zastupuje skladatele, textaře atd.) a OAZA (ochranná asociace zvukařů – zastupuje mistry zvuku). Každý z uvedených kolektivních správců poskytuje ochranu jiné skupině umělců.

Společnost Integram spravuje poplatky pro výkonné umělce tj. zpěváky a hudebníky. Společnost OSA spravuje poplatky pro skladatele, textaře atd., kterým rovněž přísluší dle autorského zákona odměna z veřejné produkce. Kolektivní správce OAZA zastupuje další okruh nositelů autorských práv, kteří mají dle autorského zákona také nárok na odměnu z veřejné produkce. 

V kostce řečeno, každý z výše jmenovaných kolektivních správců zastupuje odlišný okruh oprávněných subjektů, tudíž zaplacením každému kolektivnímu správci nedochází ke zdvojování resp. ztrojování plateb, nýbrž poplatky jsou určeny odlišným subjektům.
Uzavřením licenční smlouvy s výše uvedenými správci a hrazením poplatků se vyhnete případným pokutám ve výši až dvojnásobku autorských odměn. 

Placení autorských odměn se lze vyhnout, pokud písemně informujete kolektivní správce o tom, že používáte rozhlasový či televizní vysílač pouze pro svou osobní potřebu, což ovšem při provozu sportbaru není moc reálné. Namátkovým kontrolám se potom zřejmě ovšem nevyhnete.

FABIAN & PARTNERS

 

Potřebujete radu od odborníka? Využijte našich odborných poraden.

Za co a komu se platí autorské poplatky?

Kdokoli chce při své podnikatelské činnosti využívat rozhlas či televizi, měl by uzavřít licenční smlouvu s příslušnými správci autorských práv. Těmi jsou podle § 97 autorského zákona právnické osoby se sídlem v České republice, které sdružují autory, výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. Oprávnění získávají kolektivní správci od ministerstva kultury.

Konkrétně se jedná o 6 subjektů:

  • DILIA, zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.
  • OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.
  • INTERGRAM, zastupující výkonné umělce, tj. hudebníky, zpěváky, tanečníky atd., a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.
  • OOA-S, zastupující autory výtvarných děl, tj. děl malířských, grafických, sochařských, fotografických a děl vyjádřených postupem obdobným fotografii, děl architektonických, včetně děl urbanistických, a dále výtvarné autory obrazové složky audiovizuálních děl, tj. kameramany, architekty, scénografy a ostatní výtvarníky audiovizuálních děl.
  • GESTOR, zastupující autory výtvarných děl při výkonu jejich práva na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého.
  • OAZA, zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.

Poplatky by měli platit všichni podnikatelé, kteří zpřístupňují autorská díla, umělecké výkony a zvukové nebo zvukově obrazové záznamy veřejnosti skrze televizní či rozhlasový přijímač. Klíčové je slovo „veřejnosti“, což znamená, že poplatky by měl platit každý podnikatel s provozovnou, do které mají lidé volný přístup. Jedná se tedy o všechny obchody, restaurace nebo třeba hotely.

Čtěte také: Za hudbu se platí. Přinášíme příběh podnikatele, který bojuje proti poplatkům

skoleni_15_4

Podle autorských svazů by poplatky měli platit také podnikatelé, kteří hudbou zpříjemňují pracovní prostředí jen svým zaměstnancům. Jestliže podnikáte jako OSVČ a k práci posloucháte hudbu či se díváte na televizi, autorské poplatky platit nemusíte. Podle § 30 autorského zákon se totiž za užití díla nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

Co se týče samotné výše poplatků, záleží na množství přístrojů, na jejich rozměrech a druhu a též na velikosti obce, kde provozovna stojí.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).