Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Připravovaná novela zákoníku práce a její dopady

Jiří Matzner

Chystaná novela zákoníku práce přináší celou řadu změn. Jak v případě schválení dopadnou na zaměstnance a zaměstnavatele a čeho se změny týkají?

V Parlamentu ČR se momentálně projednává rozsáhlá novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „ZP“), která by měla být ve finální podobě přijata s největší pravděpodobností v průběhu prvního čtvrtletí roku 2017. Novela zavádí mimo jiné radikální změny v právní úpravě práce z domova, mezi navrhovanými změnami je však i zavedení povinnosti zaměstnavatelů předcházet stresu spojeného s prací či rizikům násilí a obtěžování na pracovišti. 

Práce z domova (tzv. „homeworking“) 

Jednou ze změn, která není veřejností přijímána velmi pozitivně, je pokus o zavedení pevnějších pravidel pro práci z domova, což však ve výsledku představuje celkové zpřísnění podmínek a zvýšení nákladů především pro zaměstnavatele. Ti budou nově mít například povinnost hradit náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, včetně dalších nákladů souvisejících s výkonem práce z domu (např. nákladů na internetové připojení, telefon, energie či technické vybavení), nebo zabezpečit, aby zaměstnanec nebyl izolován od ostatních pracovníků a měl možnost s nimi být v kontaktu. Je tak otázkou, jak se tyto změny promítnou do ochoty zaměstnavatelů tento velmi oblíbený způsob výkonu práce svým zaměstnancům nadále benevolentně umožňovat. Dobrou zprávou pro zaměstnavatele však je, že na zaměstnance pracující z domova se neuplatní úprava příplatků za práci přesčas, v noci, o víkendech a o svátcích, ani náhrada mzdy při některých osobních překážkách v práci. Zaměstnanci si zároveň budou moci sami rozvrhnout pracovní dobu, což je také pozitivní změnou. 

Psali jsme: Konec homeworkingu? Novela zákoníku zpřesňuje povinnosti firmám, ty se bouří

Vrcholoví zaměstnanci 

Novelou bude do zákona zaveden nový pojem tzv. „vrcholového řídícího zaměstnance“, pod který by měl spadat vrcholový management, jakožto samostatná kategorie vedoucích pracovníků. Dle textu novely zákona půjde o zaměstnance, který je v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (v případě právnických osob) nebo zaměstnavatele (u fyzických osob), případně přímým podřízeným těchto osob, a pobírá mzdu ve výši alespoň 75 000 Kč za měsíc. Tito zaměstnanci si budou moci samostatně rozvrhnout pracovní dobu, a to i na dny pracovního klidu. Nebudou však mít nárok na příplatek za práci přesčas, o víkendech a o svátcích. Tato pozice zároveň nevznikne automaticky, nýbrž bude muset být předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. 

Čtěte také: Nový institut zákoníku práce: Vrcholový řídící zaměstnanec

Změny ve výpočtu dovolené 

Výpočet dovolené by se také měl zjednodušit. Dovolená se již nebude počítat za odpracované dny, ale z týdenní pracovní doby – výpočet se tak bude odvíjet od odpracovaných hodin, a nikoliv od počtu odpracovaných dní. Zaměstnavatel rovněž nebude oprávněn zaměstnanci dovolenou krátit o celý pracovní den, ale pouze o počet neomluveně zameškaných hodin. Zaměstnanec bude také moci písemně požádat o převedení dovolené v rozsahu přesahujícím 4 týdny do následujícího kalendářního roku. 

Psali jsme: Novela zákoníku práce a změny v řádné dovolené

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 

Novela promluví i do prací konaných na dohodu mimo pracovní poměr. Zaměstnanci pracující na dohodu budou mít nově nárok na stejné podmínky jako zaměstnanci pracující na plný úvazek, co se týče nároků na pracovní dobu a dobu odpočinku (např. nárok na zákonné bezpečnostní přestávky či na zákonnou dobu odpočinku). Obdobně tomu bude i u zaručené mzdy. Nadto dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se u zaměstnanců pracujících na dohodu již nebude posuzovat za období po sobě jdoucích 52 týdnů, nýbrž jen za období 26 týdnů. 

Další důležité změny 

Další novinkou bude i možnost přidělit zaměstnanci novou práci pouze s jeho souhlasem, samozřejmě s výjimkou případů mimořádných nebo živelných událostí. Na druhou stranu, při zákonné povinnosti zaměstnavatele přidělit zaměstnance na jinou vhodnou práci (např. u těhotných zaměstnankyň) tuto práci zaměstnanec odmítne vykonávat, bude se jednat o překážku na straně zaměstnance. 

Čtěte také: Novinky v oblasti zaměstnávání, které přichází s rokem 2017

Zaměstnavatelé budou mít překvapivě nově povinnost vytvářet zaměstnancům bezpečné pracovní podmínky a povinnost předcházet riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti. Přestože jim taková povinnost bude vyplývat přímo ze zákona, těžko odhadovat, jaké to bude mít praktické důsledky, a to zejména s ohledem na případné prokazování zavinění zaměstnavatele v případě jejího nedodržení, které bude velmi obtížné prokázat.

Zaměstnavatel, u kterého pracuje více než 300 zaměstnanců a který bude chtít hromadně propustit nejméně 30 zaměstnanců, bude podle předkládaného znění ZP povinen vypracovat a předložit odborové organizaci tzv. sociální plán, ve kterém budou obsažena některá opatření ve vztahu k propouštěným zaměstnancům. 

Content 2017 - tip Creative Dock

Zaměstnavatel bude také oprávněn doručovat zaměstnanci písemnosti pouze na adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělí, a nikoli na tu, která je mu známa. Zaměstnavatel tak bude ušetřen pátrání po správné a aktuální adrese daného zaměstnance, který mu ji tak bude muset písemně sdělit, a zaměstnavatel bude doručovat jen na tuto adresu. Dojde také k prodloužení fikce doručení písemností určených zaměstnancům, která nově nastane až po 15 dnech, na rozdíl od nynějších 10 dnů, což by mělo rovněž usnadnit některé stávající komplikace s doručováním. Pracovněprávní spory také nebude možné řešit před rozhodčím soudem. 

Novela platná už od dubna

Novela zákona by měla dle dostupných informací vstoupit v platnost od 1. dubna 2017, s výjimkou některých ustanovení týkajících se dovolené, která by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2018. Indicie důvodové zprávy k novele současně předesílají, že cílem navrhované právní úpravy by mělo být dosažení flexibilnějších pracovněprávních vztahů. Ve skutečnosti však některé změny mohou v praxi přinést spíše více administrativní zátěže, a to především zaměstnavatelům. V průběhu projednávání novely zákona v Poslanecké sněmovně se však ještě může mnohé změnit, a to především proto, že se návrh zákona momentálně stále nachází v rané fázi legislativního procesu. Na to, jak budou změny nakonec opravdu vypadat a kdy novela ve skutečnosti nabude účinnosti, tak bude třeba si ještě nějakou dobu počkat.

Našli jste v článku chybu?