Příspěvek při částečné zaměstnanosti dostane nová pravidla

Kurzarbeit po Česku má být od roku 2015 výrazně jednodušší a tím i dostupnější pro řadu zaměstnavatelů. Bude podmínka vzdělávání nutná i nadále?

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje pro rok 2015 novou podobu kurzarbeitu. Tato podpora částečné nezaměstnanosti by měla být podle ministerstva účinná a maximálně jednoduchá. Je otázkou, zda bude pro zaměstnavatele zajímavější než její stávající podoba. 

Částečná nezaměstnanost neboli Kurzarbeit 

V rámci programu Aktivní politiky zaměstnanosti připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí opatření, které má pomoci firmám a podnikům v nesnázích. Současně poskytovaný příspěvek v době částečné nezaměstnanosti dostane novou podobu. Takzvaný kurzarbeit by mohl příští rok pomoci řadě firem. Nejedná se jen o aktuální embargo na dovoz výrobků z EU do Ruské federace, ale i o budoucí hrozbu v období živelných pohrom, hospodářských krizí, sezonních výkyvů nebo přechodu na nový podnikatelský program. Tímto opatřením chceme rychle a účinně zareagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová

Čtěte také: Ať se vám zaměstnanci raději vzdělávají, než aby byli na pracáku

Konkrétní podmínky získání příspěvku se připravují 

Kurzarbeit neboli „Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti“, bude poskytován za účelem udržení zaměstnanosti v případech, kdy zaměstnanci nemohou konat práci z určitých důvodů. Návrh konkrétní podoby nástroje bude teprve diskutován v nadcházejícím období. V tuto chvíli ještě není možné sdělit podrobnější informace, uvedl pro server Podnikatel.cz Petr Sulek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Od roku 2015 zřejmě bude příspěvek v době částečné nezaměstnanosti dostupnější. 

Jak však vyplynulo z aktuálně vydané tiskové zprávy, získání příspěvku by mělo být (alespoň podle prvotních plánů) maximálně administrativně jednoduché. Současně však musí pro případ zneužití prostředků podléhat následným kontrolám, například po ukončení kalendářního čtvrtletí, účetního období apod. Z důvodu flexibility opatření bude ekonomická podmínka při vstupu nově vyžadována pouze formou čestného prohlášení. Zaměstnavatel může získat příspěvek ve výši 30 % průměrného výdělku zaměstnance za dobu, ve které není schopen zaměstnanci zaměstnavatel přidělit práci (maximálně však do částky 1,4 násobku minimální mzdy, aktuálně 11 900 korun). V této době bude moci v souladu s § 209 zákoníku práce vyplácet zaměstnanci minimálně náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (zaměstnavatel zaplatí minimálně 60 procent a dalších 30 procent formou příspěvku stát). Příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců s možností prodloužení o dalších šest měsíců. 

Dosavadní „kurzarbeit po česku“ skutečně nemá mnoho společného s kurzarbeitem, který je dlouhodobě realizován u našeho německého souseda. Zásadně se liší tím, že naši zaměstnanci jen tak nesedí doma, ale jsou zaměstnaní (vzdělávají se). Zaměstnavatel se zaváže, že po předem stanovenou část výpadku pracovní doby bude pro zaměstnance zajišťovat odborný rozvoj. 

Na tom se nic nezmění ani v roce 2015. Vzdělávání zaměstnanců bude opět možnost, nikoli povinnost. V době částečné zaměstnanosti budou zaměstnanci buďto na § 209 zákoníku práce (zaměstnavatel zaplatí minimálně 60 procent mzdy) nebo se zaměstnavatel zaváže, že se po předem stanovenou dobu zaměstnanci zúčastní vzdělávací aktivity a může žádat o příspěvek. Příspěvek bude samozřejmě dostávat i za dobu, kdy se budou zaměstnanci podílet na odborném rozvoji. O poskytnutí příspěvku rozhodne komise na krajských pobočkách úřadu práce. Vyplácení se má řídit pravidly a postupy pro aplikaci nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti úřady práce. V době, kdy se zaměstnanci budou účastnit vzdělávání, bude jim poskytována buďto: 

  • plná výše mzdy – při prohlubování kvalifikace 
  • nebo náhrada mzdy ve výši 100 % – v případě zvyšování kvalifikace. 

Kurzarbeit v současnosti 

Projekt částečné nezaměstnanosti byl u nás poprvé spuštěn v září 2012. Splnit požadavky pro získání příspěvku však bylo už od počátku administrativně náročné. Jde o projektovou, administrativně náročnou záležitost. O příspěvek může žádat zaměstnavatel, který 

  • prokáže v meziročním kvartálním srovnání tržeb ku počtu zaměstnanců pokles o více než 20 procent. Posuzován je objem tržeb na jednoho zaměstnance v období 3 kalendářních měsíců před podáním žádosti se srovnatelným obdobím předcházejícího roku. 
  • alespoň jeden kalendářní měsíc před podáním žádosti aplikoval § 209 zákoníku práce, tj. překážka v práci na straně zaměstnavatele (zaměstnavatel nebyl schopen přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby a poskytoval jim náhradu mzdy).
  • prokáže, že svým zaměstnancům není schopen přidělovat práci v rozsahu přesahujícím 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Výpadek práce však zároveň může činit maximálně 60 % stanovené týdenní pracovní doby. 
  • současně splní podmínky pro poskytnutí veřejné podpory podle pravidla „de minimis“ či „blokové výjimky na vzdělávání“ a podmínky stanovené v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 

Nové jednodušší podmínky jistě uvítá řada firem. Zásadním rozdílem je, že to nebude projektové. Bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem, jak uvedl k plánovaným změnám předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. I podle Pavly Břečkové, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, je zjednodušení jednoznačně vítáno, protože slabinou českého systému tohoto nástroje je mimo jiné jeho komplikovanost. Mnoho perspektivních firem často o veřejné zdroje nežádá zejména z důvodu administrativní náročnosti. 

widgety

Není žádným tajemstvím, že zaměstnavatelé o kurzarbeit dosud příliš nestáli. A to nejen pro nastavení přísných pravidel jeho získání, ale rovněž z důvodu omezené nabídky vzdělávání zaměstnanců. Sladit nabídku vzdělání s potřebami u příjemce (zaměstnavatele) je klíčem k tomu, aby vznikla synergie dvojího užitku (zachovaného místa a zvýšení vzdělání či kvalifikace) a aby vynaložené prostředky nás všech byly skutečně účelné, míní Pavla Břečková. 

Modelový příklad úspor při poskytnutí příspěvku částečné zaměstnanosti od roku 2015 zpracovaný ministerstvem práce a sociálních věcí: 

Zdroj: MPSV

Zdroj: MPSV

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+