Proč chodit na „pracák“ kvůli krátkodobé nezaměstnanosti?

I „šťastlivci“, kteří v krátké době po nedobrovolném skončení zaměstnání nastupují do nového zaměstnání, by měli zvážit svou registraci na úřadě práce. A to hned z několika podstatných důvodů. Předně se tím nepřipraví o podporu v nezaměstnanosti, která v prvních dvou měsících činí až 65 % z průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním ukončeném zaměstnání. Dalším důvodem je zápočet odpracovaných let na důchod, kdy i jediný měsíc může v konečném součtu odpracovaných let scházet a v neposlední řadě jde o povinné zdravotní pojištění, které je nutné hradit vždy, tedy i v případě ztráty zaměstnání.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Obecně není podpora v nezaměstnanosti vyplácena uchazeči o zaměstnání, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence úřadu práce opakovaně ukončil vhodné zaměstnání, které mu úřad práce zprostředkoval. Opakovaně znamená nejméně dvakrát.

Na podporu nemají nárok starobní důchodci a plně invalidní důchodci, a to i v situaci, že byli zaměstnání a o svou práci přišli. Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok jen uchazeči, kteří vykonávali v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ze které platili pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to alespoň 12 měsíců. Rozhodným obdobím jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Čtěte více: I podpora v nezaměstnanosti od ledna 2009 v novém kabátě

Zápočet doby nezaměstnanosti

Zápočet doby nezaměstnanosti do odpracovaných let je pro uchazeče důležitý. To ostatně potvrzuje i HANA ŠEBELOVÁ, tisková mluvčí Úřadu práce Brno-venkov. Setkáváme se s případy, kdy si nezaměstnaní požádají o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, přestože již mají příslib zaměstnání s nástupem mnohdy i za pár dní. Zdůvodňují to potom zejména možností čerpání podpory v nezaměstnanosti, ale také tím, že jsou po tuto dobu účastni důchodového pojištění, sděluje Šebelová. Někteří se ale rozhodnou po získání potřebných informací kvůli krátké době bez zaměstnání o zprostředkování zaměstnání, případně o podporu v nezaměstnanosti, nežádat. Prostě se nechtějí se zdržovat vypisováním žádostí či dokládat úřadu práce potřebná potvrzení.

Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se započítává před 1. 1. 1996, bez jakéhokoliv omezení. Po 31. 12. 1995 vždy, pokud člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jestliže podporu již nepobírá a je dlouhodobě v evidenci úřadu práce, započítávají se maximálně tři roky. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se započítává v rozsahu nejvýše 1 roku. Čtěte více: S délkou nezaměstnanosti se vzdaluje i nárok na důchod 

Neregistrovaný nezaměstnaný je osobou bez zdanitelných příjmů

Povinnost platit zdravotní pojištění platí pro každého, bez ohledu na jeho výdělečnou činnost či ztrátu zaměstnání. Přihlášením na úřad práce se nezaměstnaný stává osobou, za kterou platí pojistné stát. Jestliže se však nezaměstnaný rozhodne pracovní úřad obejít, musí si zdravotní pojištění uhradit sám. Je totiž osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) s povinností úhrady zdravotního pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tj. 13,5 % z 8 000 Kč. Jako OBZP se musí na příslušnou zdravotní pojišťovnu zaevidovat a za každý měsíc bez příjmů zaplatit částku 1 080 Kč.

Krátkodobá nezaměstnanost registraci nevyžaduje

Jak vysvětluje Tomáš Červinka, ředitel odboru pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny, došlo v roce 2002 ke změně legislativy. Dříve platilo, že v období mezi dvěma zaměstnáními vznikla povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění již od jednoho kalendářního dne chybějícího mezi koncem jednoho a začátkem druhého zaměstnání. Vznikaly tak absurdní situace, kdy pojistné byli povinni hradit i ti, kteří bez přerušení nastoupili do nového zaměstnání a nástupní den připadal na sobotu neděli nebo svátek (typicky 1.1.). Podobně vznikla povinnost hradit pojistné (jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů – OBZP) osobám, které nastupovaly do dalšího zaměstnání s několikadenním či několikatýdenním zpožděním, uvádí Červinka.

Nyní je situace jiná. Za OBZP se považují pouze osoby, u nichž období mezi dvěma zaměstnáními trvá déle než kalendářní měsíc. Se zdravotní pojišťovnou tak nemusí jednat pojištěnec, kterému skončí jedno zaměstnání např. 4. září 2009 a do dalšího nastoupí 29. října 2009. Takovému člověku nevznikne oznamovací povinnost a nemusí hradit pojistné. Jestliže by tento pojištěnec ukončil zaměstnání o několik dnů dříve (31. srpna) a další začal o pár dní později (1. listopadu), už by se stal OBZP. A to dokonce na dva měsíce. Čtěte více: Kolem dokola o pobírání podpory v nezaměstnanosti

Pojištěnec si mnohdy neuvědomí skutečnost, že má povinnost hradit pojistné. Takové případy se pochopitelně stávají. Je však více těch, kteří si svou povinnost oznámit změnu a uhradit pojistné uvědomí. U těch, kteří svoje povinnosti opomenou, nastupuje sama zdravotní pojišťovna. Ta s určitou frekvencí (zpravidla několika měsíců) obesílá zapomnětlivce a vyčíslí i aktuální dluh, dodává Červinka.

Kdo nemusí platit minimální pojistné?

Ovšem i osoby, za které je plátcem pojistného stát, musí každou změnu zdravotní pojišťovně nahlásit. Jestliže tak neučiní, zdravotní pojišťovna se pak může domnívat, že jde o dlužníka. Pokud tato osoba zpětně splní svoji povinnost, dlužné pojistné se nevyčísluje (zpětně se ruší vyčíslení pojistného a penále). Na druhé straně může být uložena pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti, doplňuje Červinka.