Hlavní navigace

Průmysl pramení i v umění. Prahu přetvářejí kreativci, kteří podnikají po svém

13. 4. 2017
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jak vypadá průmysl ve 21. století? Kromě tradičních odvětví se dravě rozvíjejí i průmysly kulturní a kreativní. Ty stavějí na tvořivosti a pohánějí inovace.

Jejich rozpětí je přitom široké. Patří sem malí výrobci rukodělných předmětů i profíci, kteří mají v malíčku sofistikované nové technologie a digitální řešení.

Americký portál Business Insider zařadil v březnu letošního roku Prahu na třetí místo v žebříčku tří desítek měst hodnocených podle umění, jídla a muziky. Předběhl ji jen holandský Amsterodam a irský Dublin. Za Prahou následuje floridské Miami, francouzská Paříž nebo španělská Barcelona. Autoři se přitom zaměřili na to, jak to v metropolích vypadá s divadly, muzei, uměleckými galeriemi, světovým kulturním dědictvím, koncertními sály a restauracemi oceněnými michelinskými hvězdami. A Praha si podle nich evidentně nemá na co stěžovat.

Víc než auťáky

Oblasti, které Business Insider zajímají, se týkají kulturních a kreativních odvětví, jejichž rozvoj lze v posledních letech v Praze sledovat. A které jsou také předmětem analýz a výzkumů. Některá zjištění jsou přitom docela překvapivá, protože až tolik neodpovídají tomu, jak česká ekonomika, výzkum a inovace vypadají na první pohled nebo z nejvyšších příček politiky.

Čtěte také: Umělci mohou být ve firmách palivem změn a inovací 

Když třeba v roce 2015 Technologická agentura ČR a Institut umění – Divadelní ústav zveřejnily závěrečnou studii z výzkumu, vývoje a inovací v kulturních a kreativních odvětvích, ukázalo se, že kulturní a kreativní odvětví v České republice vydávají na výzkum téměř tolik jako automobilový a strojírenský průmysl dohromady. A Technologická agentura ČR k tomu ještě tehdy ve své tiskové zprávě poznamenala: Ať již se jedná o architekturu, ICT, digitalizaci, umění a nová média, design, reklamu nebo vývoj softwaru a počítačových her, kulturní a kreativní odvětví (KKO) jsou již po desetiletí vnímána jako akcelerátory věku inovací.

Od řemesla k technologiím

Kulturní a kreativní průmysly je možné si představit v podobě pomyslného kruhu, v jehož středu je čistokrevné umění, tvorba a originalita, řemesla i kulturní dědictví. Dál od středu se nacházejí kulturní průmysly, kam patří film, televize a rozhlas, digitální hry, knihy, tisk a hudba. Ještě dále od středu následují kreativní průmysly – design, móda, architektura, reklama, software nebo gastronomie.

Čtěte více: Kulturní a kreativní ekonomika. Když jedna plus jedna jsou tři 

A to vše je zanořené v širší ekonomice, která obsahuje taková odvětví, jako je cestovní ruch, ICT, digitální ekonomika, sociální média, zdravotnictví i zpracovatelský průmysl. Všechny vrstvy pak jsou propojené prací s duševním vlastnictvím, skrze vzdělávání a právě také přes výzkum a inovace.

Příležitosti a nové modely

Je evidentní, že kulturní a kreativní odvětví jsou živým a rozsáhlým prostorem plným nových podnikatelských příležitostí. Že jsou teritoriem, kde vznikají a testují se nové byznys modely, které budou vstřícné k podnikatelkám a podnikatelům i jejich zákazníkům nebo k uživatelům služeb. Že jsou místem, kde se hledají možnosti, jak propojovat podnikání s neziskovými aktivitami a reagovat na různé životní styly i hodnotové systémy ve společnosti. Nebo lépe překlopit svůj osobní talent, zájem nebo zálibu do podnikání, ve kterém má jak na straně samotného podnikatele, tak na straně jeho klientek a klientů ústřední místo tvořivost – kreativita.

Čtěte také: Koníček může přerůst v podnikání. Inspirujte se u žen, které tak začínaly 

Naši zákazníci jsou lidé, kteří hodně cestují, vědí, co chtějí, ocení krásné věci, design, uvádí pro server Podnikatel.cz Petra Caudr HanzlíkováBook Therapy, knihkupectví na pražských Vinohradech otevřeného teprve od listopadu loňského roku. Zákazníci tu podle ní převážně hledají zajímavé knihy, které nejsou jen prvoplánově hezké, ale jsou bohaté na informace. A co nás vedlo k otevření knihkupectví? Určitě láska ke krásným knihám a též jsme měli pocit, že podobné knihkupectví v Praze chybí. Rádi je navštěvujeme v zahraničí, a proto jsme svoji představu chtěli zprostředkovat i v Čechách, tvrdí.

Podle Petry Caudr Hanzlíkové je důležité, aby se kreativní podnikání v Praze dále rozvíjelo. Protože, jak uvádí, inspiruje, ukazuje nové směry, možnosti a názory. Čím více takto otevřených a vnímavých lidí bude, tím lépe i pro náš obchod, dodává.

Zóny a sdružování

Rozvoj umění i kreativního byznysu je spojený i s dalším zájmem – s oživováním města i využíváním brownfields, tedy míst, která už neslouží svému původnímu využití a čekají na svou novodobou transformaci. V Praze to jsou třeba tovární prostory, příkladem je divadlo La Fabrika nebo kavárna, obchod s designem i galerie, kino a taneční prostor Vnitroblock v Holešovicích. Umělci míří také do bývalých kasáren v Karlíně a umělecká čtvrť vzniká i v bývalé Pragovce ve Vysočanech.

Specifická kreativní zóna spontánně vznikla ve funkcionalistické budově bývalých elektrických podniků v Holešovicích. Tu se developer nejdříve snažil rekonstruovat na byznys centrum, ale narazil na památkáře. A tak tu pronajímá kanceláře a ateliéry filmařům, designérům, architektům, umělcům, probíhají tu výtvarné kurzy v Drawing Planet, je tu obchod s elektrokoly, teniskami. zasedačka k pronájmu ve Forbidden Spot, což je sídlo streetové módní značky Life is Porno, a podobně.

Města plná kreativity?

Kreativní Praha je ostatně také jeden z projektů pražského magistrátu, konkrétně Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. V plánu je proměnit tzv. Radniční domy v pražském centru (přímo u Staroměstského náměstí) na místo pro vzdělávání, kulturu a kreativitu nebo rozvinout na Praze 7 kreativní čtvrť – Art Disctrict 7.

Brand24

Čtěte také: Chcete u zaměstnanců zvýšit výkonnost i kreativitu? Jděte do zelené i zeleně 

Podobně funguje také platforma Kreativní Česko, Kreativní Brno, Kreativní Zlín nebo Kreativní Olomouc – ta tvrdí: Kreativní průmysly mají velký potenciál vracet život do městských center! Kreativní mapa Olomouce ukazuje, že významná část subjektů působících třeba v designu, architektuře, vývoji softwaru, scénických uměních nebo video a TV tvorbě se usídluje a tvoří ve středu města. Kulturní a kreativní průmysly (nejen v Praze) jsou veletok, jehož proud se vyplatí sledovat i těm, kteří se svým byznysem stojí zdánlivě mimo něj.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).