V první den nemoci nemusí zaměstnanec skončit bez peněz

V příštím roce budou zaměstnavatelé vyplácet svým zaměstnancům v době prvních čtrnácti kalendářních dnů nemoci náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod. Nárok na náhradu mzdy mají jen ti zaměstnanci, kteří jsou prostřednictvím svého zaměstnavatele nemocensky pojištění. Nebude se tedy týkat například odměn jednatelů s.r.o., komandistů komanditních společností a zaměstnání malého rozsahu. Čtěte více: Kteří zaměstnanci budou od ledna účastni nemocenského pojištění?

Záměrem tohoto opatření je zabránit zneužívání nemocenských dávek některými zaměstnanci. Ale i zaměstnavateli, kteří v určitých obdobích sami posílají zaměstnance na nemocenskou. Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou

Kdy náleží náhrada mzdy?

Náhrada mzdy náleží zaměstnanci za splnění těchto podmínek:

• uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o nařízené karanténě,
• vznik nároku v době nemocenského pojištění zaměstnance,
• zaměstnanec si dočasnou pracovní neschopnost nepřivodil úmyslným zaviněním,
• zaměstnanec neměl v době neplaceného volna sjednán pracovní poměr u jiného zaměstnavatele.

Příklad:

Zaměstnankyně požádala svého zaměstnance o neplacené volno.V této době vykonávala krátkodobé zaměstnání u jiného zaměstnavatele a onemocněla. Jelikož ke vzniku dávky došlo za trvání dalšího zaměstnání v době neplacené volna, náleží jí dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání. Čtěte více: Za poskytnuté neplacené volno zaměstnancům odvedete pojistné

Naopak pokud zaměstnanec vykonává několik zaměstnání současně, a tato zaměstnání zakládají účast na nemocenském pojištění, je pojištěn ze všech těchto zaměstnání. Nárok na dávky nemocenského pojištění se posuzuje z každého zaměstnání samostatně a Obvodní správa socíálního zabezpečení je vyplácí najednou. Náhrada mzdy náleží od každého zaměstnavatele. Čtěte více: Nové oznamovací povinnosti zaměstnavatelů v lednu 2009 

Výše náhrady mzdy

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti nebo karanténě se bude poskytovat v souladu s ustanovením § 192 zákoníku práce. Při pracovní neschopnosti obdrží zaměstnanec od 4. pracovního dne náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku za pracovní dny. Při nařízené karanténě obdrží zaměstnanci náhradu mzdy i za první tři dny tzv. karenční doby (karence = snížení nebo vyloučení požitků), a to 25 % průměrného redukovaného výdělku, od 4. dne, stejně jako při pracovní neschopnosti, 60 % průměrného redukovaného výdělku. Čtěte více: Leden zamíchá s nemocenskou, prohne se hlavně zaměstnavatel

Náhrada mzdy nebude pro všechny zaměstnance spravedlivá a přinese zaměstnavatelům řadu problémů. Například zaměstnanci pracující v delších směnách budou znevýhodněni oproti zaměstnancům s klasickou osmihodinovou pracovní směnou.

Příklad:

Zaměstnanec s dvanáctihodi­novými pracovními směnami bude mít nárok na náhradu mzdy od 4. pracovního dne, tj. od 37. hodiny jeho pracovní doby. Naopak zaměstnanec s osmihodinovými pracovními směnami bude mít nárok na náhradu mzdy už od 25. hodiny své pracovní směny.

V tomto případě může zaměstnavatel náhradu mzdy zaměstnancům zvýšit. Podle § 192 odst. 3 zákoníku práce lze poskytnout dohodnutou nebo vnitřním předpisem stanovenou náhradu mzdy nebo platu i za první tři dny neschopnosti, nesmí však být vyšší než průměrný výdělek zaměstnance.

Náhrada mzdy je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, ovšem náhrada poskytnutá ve vyšší výši nebo poskytnutá za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti je zdanitelným příjmem zaměstnance, a to včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Odpracovaná část pracovní směny první den pracovní neschopnosti

Pokud zaměstnanci v průběhu pracovní směny vznikne nárok na dočasnou pracovní neschopnost, náleží mu odpracovaná část mzdy nebo platu. Tento den je zároveň prvním dnem karenční doby pracovní neschopnosti. To má význam například v případech pracovních úrazů. „Chytrý český člověk“ zajisté brzy zjistí, že pokud odpracuje (vybaven kapesníky a termoskou s teplým čajem) alespoň část směny první den nemoci a teprve poté navštíví lékaře, bude jeho ztráta za první tři dny nemoci nižší. Za první den totiž obdrží poměrnou část mzdy nebo platu za odpracované hodiny, druhý a třetí den nic a od čtvrtého dne běží náhrada mzdy.

Jestliže zaměstnanec odpracuje první den pracovní neschopnosti celou pracovní směnu, začíná karenční doba až následujícím dnem.

Dohoda o pracovní činnosti

Náhrada mzdy náleží zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti za stejných podmínek jako zaměstnancům odměňovaným mzdou nebo platem, a to na základě předem sjednaného rozvržení týdenní pracovní doby.

Kontrola práce neschopného zaměstnavatelem

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování léčebného režimu zaměstnance. Jestliže zjistí, že se zaměstnanec nezdržuje, mimo dobu povolených vycházek, v místě pobytu uvedeném lékařem, může snížit nebo dokonce neposkytnout náhradu mzdy. Pokud již byla náhrada nebo její část vyplacena, je oprávněn srazit tuto část z jeho mzdy nebo platu.

Porušení léčebného režimu nemůže být důvodem k rozvázání pracovního poměru, zaměstnavatel může pouze snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy.