První kontrolní hlášení se podávají. Ptali jsme se účetních, s čím mají problémy

Firmy a účetní již podávají svá první kontrolní hlášení. Problematických okruhů existuje hned několik, upozorňují.

Na podání prvních kontrolních hlášení k DPH mají měsíční plátci fyzické osoby a právnické osoby už jen necelý týden. Řada kontrolních hlášení již byla podána. Zeptali jsme se účetních a daňových poradců, s čím měli a mají největší problémy.

Čtěte také: Kontrolní hlášení bude muset letos podat téměř půl milionu plátců DPH

Problémových okruhů je několik

Ilustrační obrázek.
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

S čím se u kontrolního hlášení potýkají účetní?

Termín pro podání prvních hlášení je 25. února. Týká se však „pouze“ právnických osob a fyzických osob měsíčních plátců. Fyzické osoby čtvrtletní plátci podávají hlášení jednou za čtvrt roku a první hlášení tak budou podávat až do 25. dubna. Mnoho z těch, kterých se hlášení týká již teď v únoru, mají již první podání za sebou a vesměs se shodují: Nějak jsme to zvládli, ale času na přípravu bylo hrozně málo. Shoda zároveň panuje nad tím, s čím budou největší problémy. Jde o reakci na výzvy od finančních úřadů.

Co se týče konkrétních problémů se samotným hlášením, je podle odborníků ještě na obsáhlejší hodnocení brzy. Nicméně už z dosavadních diskuzí lze vysledovat několik problematických okruhů. Jak uvedl serveru Podnikatel.cz Petr Toman, partner KPMG Česká republika, jde například o tzv. selfbilling, tedy situace, kdy fakturu za dodavatele vystavuje jeho odběratel. V takových případech je nutno zajistit, aby jak dodavatel, tak i odběratel v kontrolním hlášení uváděli stejné číslo daňového dokladu vystaveného odběratelem. S ohledem na aktuální nastavení účetních systémů může být tento postup značně komplikovaný, vysvětlil Toman.

Obdobně kritickou oblastí je i uvádění daňových dokladů na zálohové platby v případech, kdy odběratel nárok na odpočet uplatňuje v plné výši až při vystavení konečné faktury. Typickým problematickým příkladem pak je i vykazování dobropisů, kdy se do kontrolního hlášení musí uvádět datum doručení takového dokladu. S přechodem na kontrolní hlášení pak souvisí i ukončení povinnosti vykazovat plnění podléhající tzv. lokálnímu reverse-charge v samostatném hlášení. Toto se však týká pouze plnění se dnem uskutečnění po 31. prosinci 2015. V případech, kdy by bylo nutné i v současné době vykázat plnění uskutečněná před 1. lednem 2016, se bude muset nadále podat hlášení k reverse-charge podle dřívějších předpisů a s tím související dodatečné daňové přiznání, upřesnil Toman.

Důležité je rovněž správné zhodnocení, který daňový doklad bude vykazován na samostatných řádcích a který bude uveden v součtu s ostatními doklady. Je důležité si uvědomit, že v případě platebních a splátkových kalendářů je třeba posuzovat celkovou hodnotu na tomto daňovém dokladu, tzn. součet všech jednotlivých plateb, nikoliv jednotlivé platby. A velký pozor si musíme dát na samotné vyplňování konkrétních údajů z primárních daňových dokladů, které budou vykazovány v kontrolním hlášení na samostatných řádcích, přesně opisovat evidenční čísla dokladů, nezaměňovat je s variabilními symboly, uvádět přesná data uskutečnění zdanitelného plnění apod., komentovala Zuzana Pšeničková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.

Chyběl čas, shodují se odborníci

Jana Antonová, viceprezidentka Asociace profesních účetních ČR, serveru Podnikatel.cz uvedla, že účetní se s kontrolním hlášením vypořádají, jelikož jim ani nic jiného nezbývá. Zároveň však upozornila, že stát se všechny snaží přesvědčit o snaze stabilizovat podnikatelské prostředí, na druhé straně každý rok čeká na účetní řada účetních a daňových změn. Největším nedostatkem určitě shledávám načasování změn. Přelom roku je pro účetní vrcholem jejich profesní sezóny, kdy není prakticky čas na nic mimořádného či nového. Současně chápu, že pro neúčetní je začátek roku tím nejlepším okamžikem pro změnu, doplnila Antonová.

Podle Zuzany Pšeničkové je naplnění účetních softwarů potřebnými daty pro odeslání kontrolního hlášení to nejmenší. Jak vysvětlila Pšeničková, ke kontrolnímu hlášení probíhalo mnoho seminářů a každý účetní se minimálně jednoho zúčastnil, takže všichni mají představu, co kam a v jakém tvaru uvádět. Obecně to vypadá, že drobní poplatníci, kteří mají běžný účetní SW a nemají žádné specifické činnosti, tak tam to vypadá, že vše proběhne v pořádku. U poplatníků, kteří mají účetní SW vytvořený na míru, je to mnohem náročnější. Myslím si, že mají vše připraveno, nicméně je to stálo mnohem více času, testování a peněz, dodala Pšeničková.

A právě čas byl podle účetních hodně nedostatkovým zboží. Oceňují sice, že finanční správa dala k dispozici testovací prostředí ještě před zavedením ostré verze, na druhou stranu však upozorňují, že podoba kontrolního hlášení se měnila ještě ke konci roku. „Poslední verzi podoby xml formátu vydala finanční správa až v prosinci a tvůrci softwaru, který bude zaslaná kontrolní hlášení zpracovávat, stále zřejmě řeší různé nejasnosti ohledně toho, jak se bude tento SW chovat, protože finanční správa stále upravuje pokyny pro vyplnění kontrolního hlášení. Poslední aktualizace proběhla 10. února 2016,“ upřesnila serveru Podnikatel.cz Pšeničková. „Vzhledem k tomu, že instalace nových verzí účetních programů probíhala v řadě firem až před koncem roku, myslím, že stát měl poskytnout na přípravu a zavedení změn více času,“ připojila se Antonová.

Čtěte také: Měli plátci DPH rok na přípravu na kontrolní hlášení? Ne, jde o Babišův mýtus

Ministerstvo nevyslyšelo volání po testovacím období

Na nedostatek času upozornila ministerstvo financí i Komora daňových poradců ČR. Ta navrhla, aby s ohledem na současný stav implementace kontrolního hlášení a zejména skutečnost, že většina zákonodárcem poskytnuté legisvakanční lhůty byla jednostranně využita daňovou správou pro nastavení systému, aniž by plátci daně měli možnost včas otestovat systémy své, bylo vyhlášeno určité časově omezené testovací období pro podávání kontrolních hlášení.

V rámci takového období by pak daňové subjekty byly v souladu se zákonem o DPH povinny podávat kontrolní hlášení, avšak případné nedostatky by nebyly ze strany správce daně sankcionovány, a to ani v případě nenaplnění zákonné 5 denní lhůty pro jejich odstranění. Tento postup by pak plátcům daně (zejména těm, kteří se spoléhají na nastavení jejich účetního systému) dostatečně umožnil prověřit jejich nastavení a v tomto testovacím období řádně odstranit i případné identifikované nesprávnosti. V tomto období by pak nebyly uvalovány ani jiné sankce spojené s podáním kontrolního hlášení (mimo sankce za jeho nepodání).

V mezidobí tak Komora navrhla využít institutu § 260 daňového řádu, který ministrovi umožňuje daň nebo příslušenství daně v případech nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů plně či částečně prominout. Domníváme se, že s ohledem na postup daňové správy v této věci a prodlení se zveřejněním finálních verzí Informace či aplikace pro podávání kontrolního hlášení, tato situace nastala, uvedla Komora v dopise ministrovi, jehož znění má server Podnikatel.cz k dispozici. Tento návrh Komory na zavedení zkušebního období však nevnímalo ministerstvo financí jako relevantní a jeho uplatnění odmítlo.

Dalším průšvihem je sankční režim

Další věcí, na které se odborníci shodují, je právě nesmyslně přísné nastavení sankcí, a to především v souvislosti s výzvami finančních úřadů na případné chyby v hlášeních. Do 5 dnů totiž musí podnikatelé/účetní na výzvu zareagovat, jinak dostanou poměrně vysokou pokutu. Pokud plátce dle platné legislativy nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

  • 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
  • 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • 50 000 Kč, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě.

Zákon navíc obsahuje další pokuty, které mohou plátci DPH v souvislosti s kontrolním hlášením dostat. U nich ale již existuje možnost pro správce daně stanovit jejich výši, a to do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení, a až do výše 500 000 Kč pro plátce, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní.

Zmíněná výzva se doručuje elektronicky, a to prostřednictvím


a) datové schránky, nebo


b) veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá-li plátce zpřístupněnu datovou schránku. Tuto adresu sdělíte správci daně při podání prvního kontrolního hlášení.

Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Aktuálně mají podnikatelé na reakci 5 kalendářních dní od doručení výzvy.

Podle Antonové je státem nastavený systém sankcí a požadavek téměř okamžité a nepřetržité reakce zcela ignorující skutečnost, že účetní je také člověk, který může jet na dovolenou nebo třeba onemocnět. Především v menších firmách nastává problém zastupitelnosti. Pokud je účetní v zaměstnání sama, nebo zpracovává účetnictví externě pro klienty a nebude-li mít možnost dostat se k primárním dokladům a reagovat v termínu, dostane od finanční správy „milý“ pozdrav v podobě pokuty. S tím souvisí nové nastavení v předávání dokladů, nastavení odpovědnosti, kdo bude mít právo nahlížet do datových schránek a kdo číst zprávy apod. Je sice pravda, že se připravuje zmírnění těchto sankcí, které by mělo platit i zpětně, ale zatím to není platné, upozornila Zuzana Pšeničková.

Finanční správa přislíbila benevolenci

Finanční správa nicméně ujistila, že do nabytí účinnosti novely bude přistupovat k podnikatelům benevolentně. Co se týká pokut ve výši 1000 Kč, tak ty finanční správa do nabytí účinnosti novely udělovat nebude, protože nabytím účinnosti připravované novely dojde u všech tisícikorunových pokut vzniklých do této doby k jejich zániku.

Content

U ostatních fixních pokut, tj. 10 000, 30 000 a 50 000 Kč, správce daně tyto pokuty udělovat může, ale plátce si případně bude moci požádat o jejich prominutí, a to do 3 měsíců od nabytí účinnosti zmiňované novely. Tyto pokuty bude ale správce daně před účinností novely udělovat zcela výjimečně, a to z důvodu, že důvod pro vydání prvních pokut nastane v zásadě nejdříve v polovině března a účinnost novely předpokládáme od 1. června, což je časový rozdíl přesahující pouze 2 měsíce, potvrdila před časem serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Čtěte více: Pokuty u kontrolních hlášení budeme zatím udělovat jen výjimečně, slibuje úřad

Zasílat nově přidané názory e-mailem

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+