Hlavní navigace

První novelizace nového občanského zákoníku v 8 bodech

20. 2. 2017
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

V účinnost vstoupí první novela „nového” občanského zákoníku. Přinese drobné změny do řady oblastí. Netýká se vás některá z nich?

Čtěte souhrn změn, které přinese první novela nového občanského zákoníku (NOZ)

1. Jména spolků a společenství vlastníků 

Spolek nebo společenství vlastníků, které vznikly do 31. prosince 2013, tedy před datem účinnosti NOZ, nemusejí ve svém názvu mít právní formu, tedy slova spolek, zapsaný spolek nebo společenství vlastníků. Článek v naší poradně pojednává podrobněji o změnách názvů, které NOZ před dvěma lety přinesl. 

2. Dluh na výživném – nově s úroky z prodlení 

V rámci novelizace se do NOZ dostala nová úprava výživného (alimentů), konkrétně situace, kdy je platba výživného v prodlení. Nově zákon přiznává příjemcům výživného také úroky z tohoto prodlení. Jedná se o poměrně zásadní změnu, neboť zákon tuto otázku doposud neupravoval a soudy rozhodovaly přesně opačně. Výživné podle nich spadalo spíše do osobních než do majetkoprávních vztahů a na základě toho úroky z jejich prodlení nepřiznávaly.

3. Omezení svéprávnosti 

Soud bude nově moci omezit svéprávnost člověka až na pět let, ne jen na tři jako doposud, a to v případech, kdy je zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší.

4. Zaměstnávání patnáctiletých 

Novela přináší změny v zaměstnávání dětí, které dosáhly patnáctého roku věku, a proto už mohou pracovat například na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Podmínkou uzavření takové dohody je kromě věku ještě ukončená povinná školní docházka, nicméně nově bude možné dohodu sjednat dopředu, tedy například podepsat ji během školního roku a na brigádu nastoupit, až školní rok skončí. 

Psali jsme: Aktuálně k novele nového občanského zákoníku

Druhou změnou je zrušení práva zákonných zástupců patnáctiletého člověka zrušit jeho pracovní smlouvu. Tato možnost dříve existovala výlučně pro zaměstnance starší patnácti a mladší šestnácti let a nově se ruší. 

5. Uspokojení pohledávky ze mzdy dlužníka

Občanský zákoník doposud obsahoval v § 1988 odst. 2 ustanovení, podle něhož bylo zakázané, aby zaměstnavatel uspokojoval svou pohledávku vůči dlužníkovi, který je jeho zaměstnancem, krácením jeho mzdy o více než polovinu. Toto ustanovení se nyní ruší. Tato situace je však zároveň upravena v zákoníku práce, je třeba tedy postupovat podle něj, konkrétně podle § 144a odst. 4, který odkazuje na Občanský soudní řád, konkrétně § 278–279. 

Obdobná situace může nastat, i když je věřitelem někdo jiný než zaměstnavatel dlužníka. V takovém případě může věřitel a dlužník uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, se kterou zaměstnavatel souhlasí. I v tomto případě se možná výše srážky bude posuzovat jen podle Občanského soudního řádu, příslušná věta v NOZ se ruší. 

6. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti 

Podle občanského zákoníku může být součástí společného jmění manželů i podíl v obchodní společnosti nebo družstvu, nabytý během manželství. Nově zákon výslovně uvede, že nabytí podílu ani v situaci, kdy je podíl součástí společného jmění, nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. 

skoleni_15_4

7. Inženýrské sítě, liniové stavby 

Občanský zákoník říká, že inženýrské sítě (zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení) nejsou součástí pozemku. Nově se za součásti pozemku nebudou považovat nejen inženýrské sítě, ale ani žádné jiné liniové stavby a „jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků”, tedy například zpevnění koryta potoka, odtokové kanály a podobné stavby liniového charakteru, které však nelze označit za inženýrské sítě. 

8. Plná moc a notářské zápisy

Plnou mocí je, jak známo, možné zmocnit jinou osobu (zmocněnce), aby jednal jménem zmocnitele. Platí, že „vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.” Typicky jde o případy, kdy právní jednání vyžaduje notářsky ověřený podpis – v takových případech musí i plná moc být podepsána notářsky ověřenými podpisy. Nově bude platit, že pro úkony, které mají být ve formě veřejné listiny (například notářský zápis o zúžení společného jmění manželů), při zastupování postačí plná moc s ověřenými podpisy, a ne plná moc udělená ve formě notářského zápisu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje energetickému právu. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).