Rath není sám. Skoro třetina českých manažerů by klidně dala úplatek

Případ poslance Davida Ratha pohoršil řadu lidí. Jak však ukázal aktuální průzkum společnosti Ernst & Young, takřka třetina (28 %) manažerů tuzemských předních firem je ochotná dát kvůli zakázce úplatek. Takřka 80 % respondentů vnímá korupci v ČR jako rozšířený jev. Pouze 12 % manažerů ale připouští korupci v oboru, ve kterém jejich firma působí. Průzkum probíhal mezi více než 1 700 finančními řediteli, šéfy právních oddělení a interního auditu, compliance officery a dalšími vedoucími pracovníky ze 43 zemí. Čtěte také: Poučte se z Ratha. 5 chyb, kterým se vyhněte, když korumpujete (GLOSA)

Podvodem k zisku? Pro 15 % manažerů „no problem“

Z odpovědí manažerů se může zdát, že růst firmy a podnikatelská etika jsou dvě priority, které si v dnešním světě odporují. Konkurenční boj probíhá zřejmě často mimo pravidla fair play, říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice a dodává: Náš průzkum ukazuje, že řada manažerů podceňuje rizika, která jejich společnosti hrozí například při nákupu firem či expanzi na nové trhy. Proto je potřeba, aby statutární i dozorčí orgány vyžadovaly od managementu důkladnější řízení rizika podvodu a kontrolní mechanismy přispívající k lepšímu dodržování etických pravidel.

To však může být problém, jelikož o podvodech a korupci informují představenstvo a dozorčí radu nejčastěji finanční ředitelé. Z průzkumu ale vyplývá, že část samotných finančních manažerů je ochotná zaplatit úplatek (celosvětově 15 %) či zkreslit hospodářské výsledky (4 %) . Význam finančního ředitele je v oblasti prevence podvodů a korupce klíčový. V minulosti byli finanční ředitelé v prosazování etických hodnot uvnitř společností méně aktivní, komentuje Tomáš Kafka, senior manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young. Čtěte také: Kauza Rath: Úplatky neškodí jen morálce, ale také zdravému podnikání (KOMENTÁŘ)

Státní orgány a akcionáři přitom tlačí na představenstva a dozorčí rady, od kterých očekávají, že budou hrát v boji proti korupci a podvodům výraznější roli. Přes polovinu manažerů si ale myslí, že statutární a dozorčí orgány neznají svoji společnost natolik, aby mohly korupci úspěšně čelit. Laxně se ke korupci staví i management společností, který sice často přijímá formální opatření proti nepoctivému jednání, v reálu však prohřešky toleruje. Téměř polovina globálních respondentů uvedla, že vedení sice dalo jasně najevo důraz, který klade na prosazování protikorupčních zásad, pokud ale došlo k jejich porušení, příslušný zaměstnanec nebyl potrestán. Na druhou stranu 64 % českých respondentů potvrdilo, že v jejich společnosti již došlo k případům, kdy byl zaměstnanec za porušení interních protikorupčních zásad postihnut, říká Daniel Bican, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young.

Lépe než ČR je na tom i Kolumbie

Co se týče korupce v podnikatelské sféře, v porovnání se světem patří Česko mezi průměr. Nejpravděpodobněji se setkáte s úplatky v Indonésii (60 %), Řecku (50 %) a Číně (46 %). Vůči ostatním zemím Evropy se ale Česko (28 %) nemá čím chlubit, zaujímá totiž třetí místo. Kromě prvního Řecka je před ním jen Belgie (34 %). Méně korupce než v ČR registrují manažeři i na Ukrajině (26 %) či třeba v Kolumbii (27 %). Čtěte také: Petr Šourek, založil si cestovku na korupci. Čtěte jeho příběh

Foto: www.isifa.com