Hlavní navigace

Vojtěch Benda: Regulace vždy o krok zaostává za finančními „fištróny“

 Autor: 329515
Daniel Morávek 23. 12. 2008

Přísná regulace stojí u zrodu finančních inovací, kterými se finančníci snaží dostat mimo dosah regulátora. "Selektivní podpora jednotlivých odvětví situaci nevyřeší," říká Vojtěch Benda, hlavní ekonom firmy ING Wholesale Banking.

Není nejmenších pochyb, že svět postihla finanční krize. Dá se už však také mluvit o tom, že zde máme krizi hospodářskou?

Vypadá to, že se nejedná pouze o selektivní propad hospodářství. Vzhledem k tomu, že problémy postihly první finanční sektor, dá se předpokládat, že se rozšíří do všech sektorů ekonomiky, protože finanční sektor prakticky zasahuje do všech odvětví. Nicméně slovo krize bych příliš nepoužíval, jelikož se dá těžko uchopit. Je nutné také připomenout, že se nejedná o nic supertragického. Lidé si při slově recese představují krizi z 30. let minulého století, kdy se stály fronty na polévky a ekonomiku zatěžovaly zástupy nezaměstnaných. To by teď hrozit nemělo.

V jaké fázi krize se podle vás nyní nacházíme?

To vám nikdo neřekne, pokud neuvidí nějaký první signál obratu a zlepšení. Zatím všechna čísla, co nám nyní přicházejí, spíše ukazují, že negativní vývoj bude pokračovat dál. První odhady hovořily, že situace by se mohla stabilizovat v prvním čtvrtletí příštího roku, ale nyní se zdá, že vše potrvá déle. Teď odhadujeme, že v dalších 6 měsících se stav ekonomik zřejmě nezlepší. Předpokládá se, že jakmile se zvednou USA, s nějakým zpožděním se zvedne i Evropa. Barack Obama a FED plánují další finanční podporu ve výši bilionu dolarů, což činí v podílu k HDP 7 až 8 %. To je v přepočtu dokonce více, než kolik stála pomoc Roosevelta za Velké deprese. Tato částka by měla pomoci ke zlepšení a k obratu.

Dá se alespoň odhadnout, jak dlouho bude pokles pokračovat?

Opravdu jen těžko. Navíc došlo ke změně ohledně vnímání budoucího vývoje. Zkrátil se totiž požadovaný časový horizont prognóz. Nikoho teď nezajímá, co se bude dít v roce 2010. Všichni klienti chtějí vědět, co se stane v následujících 6 měsících.

Minulý týden se konalo fórum na téma finanční krize. Účastníci se shodli, že se krize nevyhne ani Česku. Někteří se dokonce domnívali, že jakýkoli hospodářský růst by byl příští rok úspěch. Jaký očekáváte růst české ekonomiky vy?

ING předminulý týden upřesnila prognózu pro eurozónu na rok 2009, kde se očekává celkem nepříznivý vývoj. Zatímco předchozí odhady počítaly s poklesem ekonomiky eurozóny kolem 0,1 %, nyní předpokládáme snížení HDP až o 1 %. Vzhledem k synchronizaci naší a evropské ekonomiky se dají čekat i důsledky pro české hospodářství. Původně jsme se domnívali, že české HDP poroste kolem 2,8 %, což byl v té době jeden z nejpesimistič­tějších odhadů. Nyní očekáváme růst mezi 0 až 1 %, konkrétně 0,6 %.

Je možné, že toto číslo se vlivem dalších ukazatelů ještě změní?

Možné to je. Ale očekáváme, že pokud se bude odhad měnit, tak spíše směrem dolů.

Česká národní banka (ČNB) snížila minulý týden úrokové sazby. Repo sazbu o polovinu procentního bodu na 2,25 %. Myslíte si, že je to dostatečné a že to pomůže?

Je to krok správným směrem. Problémem ovšem zůstává skutečnost, že úrokové míry jednotlivých bank příliš nereflektují snižování úroků ČNB. Banky si v současnosti mezi sebou půjčují jen omezeně a přidávají si navíc k úrokům značné rizikové přirážky. Většina z nich má dostatek zdrojů na straně deposit a nemají tak potřebu půjčovat si peníze na mezibankovním trhu, avšak ani půjčovat ostatním. Problémem bank není nedostatek peněz, ale neochota si je půjčovat. Snížení úrokových měr centrální bankou se projeví, ale až v řádu měsíců.

Očekáváte v nejbližší době další pokles úrokových měr?

Dá se předpokládat také další snižování úrokových měr, v prvním čtvrtletí příštího roku očekáváme pokles na 1,5 %. Záleží ale také na sazbách v eurozóně.

A nehrozí jako v USA nebezpečí, že úroky klesnou v podstatě na nulu, aniž by to nějak pomohlo?

Snižovat úroky chyba rozhodně není, co jiného vám taky zbývá než snížit úrokové sazby? Vyčkávat se snižováním sazeb, až bude nejhůř, je nebezpečné. Vy musíte předpokládat budoucí vývoj. Vy musíte snižovat sazby tehdy, aby banky měly možnost včas zareagovat. Navíc centrální banka má i další nástroje. Může vykupovat méně kvalitní dluhopisy či třeba rizikovější cenné papíry. ČNB se chovala v minulosti sice zdrženlivě, ale teď i u ní dochází k posunu, kdy se snaží posílit likviditu na českém trhu.

Podle ekonomů byly jedním z faktorů současné krize právě i levné peníze, které prosazoval FED. Není tak trochu nesmyslné snažit se řešit problém způsobem, který vedl k jeho vzniku?

Zajímavé je, že toto většinou říkají teoretičtí ekonomové, kteří nepůsobí přímo ve finančním sektoru a sami žijí z veřejných prostředků. Samozřejmě si můžeme říci, že necháme situaci být, necháme ekonomiky klesnout o 10 %, necháme zvýšit nezaměstnanost na 20 % a necháme deflaci. Když se podíváme do historie, tak celá politika FEDu je vlastně jen látání děr po předchozích bankovních radách a předchozích vládách. Můžeme se vrátit do 30. let a najdeme nějakou souvislost se současnou krizí. Těch faktorů, které ji způsobily, je mnoho.

Co by podle vás tedy vlády měly či neměly dělat? Jak by měly krizi čelit? Přímými dotacemi či snižováním daní?

Myslím si, že snížení daní nepomůže, jelikož by muselo být pouze dočasné. Když totiž daně snížíte, musíte je za čas zase zvýšit, abyste jimi financoval deficit, který snížením vytvoříte. Rozumná by celkem byla cesta fiskálních pobídek pro podnikovou sféru. Přístup ale nesmí být selektivní. Mluví se o pomoci automobilkám. Mělo by ale dojít k potrestání akcionářů a firma by měla vyjít z krize restrukturalizovaná a ne stejná jak před krizí. U bank by podle mého názoru bylo nejrozumnější zvolit metodu jako v devadesátých letech, tj. odkup rizikových aktiv a očištění bilancí. Nejhorším způsobem je subvence pomocí daňových odpočtů, jako to udělala americká vláda. Vláda by se měla spíše zaměřit na dlouhodobá opatření, která mají multiplikační efekt na investice a spotřebu a která by dlouhodobě posílila ekonomiku a změnila její strukturu. Podle mě není úplně špatný krok snaha EU směrem k automobilkám, aby investovaly do šetrnějších technologií a automobilů. Jeden z faktorů současné krize tvoří i závislost na ropě.

Jak se stavíte k návrhům francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který požaduje větší regulaci finančních trhů?

Jistý smysl by větší regulace měla. Na druhou stranu ale přísná regulace vede k vytlačování problematických obchodů mimo dohled regulátora. Podobně jako to nastalo v současné krizi. To je riziko regulace. Regulace by měla být především stejná pro všechny. Důležité je si uvědomit, že regulace vždy zaostává o krok za finančními „fištróny“, kteří se snaží co nejvíce regulaci vyhnout. Tato skutečnost vede ovšem i k inovacím finančních instrumentů. Současný systém regulace vidím jako dostatečný, především by se neměl centralizovat, domácí regulátor má o domácím dění a potřebách lepší přehled.

Vraťme se do Česka. Náznaky zpomalení růstu se již projevují, vláda zatím reaguje různými daňovými úlevami, čili i zvyšováním deficitu státního rozpočtu. Jedná se o dobré kroky? Případně co by podle vás měla česká vláda dělat?

Hlavním cílem by mělo být zjednodušení daňového systému. Snižování daní není špatné ani na úkor deficitu během krize. Jenže problém vyvstává v době růstu, kdy by mělo dojít k poklesu dluhu. Obávám se však, že to naše ekonomika neumí.Například opatření odpočtu DPH zřejmě vyvolalo lobby automobilového průmyslu. Jedná se o podporu konkrétnímu sektoru, která problémy nevyřeší, jen je odsune. Nevidím důvod, proč by se mělo zvýhodňovat podnikatelům auto, které bezprostředně ke své podnikatelské činnosti nepotřebují. Hlavním znakem vládní pomoci se musí stát komplexní neselektivní přístup.

Jaký je váš postoj k otázce eura?

Pro banky je lepší, když euro ještě nepřijmeme, jelikož obchod s měnou je také byznys. Když mluvíte s podnikateli, tak ta kolísavost měny jim připadá velká a zajištění proti kurzovým rizikům stojí hodně peněz. Často se argumentuje pro odložení přijetí eura tím, že by naší ekonomice mohla škodit evropská měnová politika, protože naše země na tom není ekonomicky stejně jako EU. Avšak synchronizace neplatí ani v rámci ČR, kde mezi jednotlivými regiony existují výrazné rozdíly. Hlavně aby vznikla jasná představa, jestli vůbec přijmeme euro a kdy. Měl by se stanovit nějaký harmonogram.

Co byste poradil podnikatelům, jak se krizi nejlépe bránit?

Obecně platí, že v době krize je lepší nenechat se úvěrově příliš zatížit, mít nízkou míru zásob a rozumně vysokou zaměstnanost. Především se musí podnikatelé snažit dobře zhodnotit trh. Většina z nich se na krizi připravila, k čemuž dopomohl i fakt, že k nám došly problémy později. Podniky jsou na tom o mnoho lépe, než před 3 měsíci, kdy věřily tomu, že se krize Česku vyhne.

Podnikatelé si hlavně stěžují na nedostatek zakázek. Jak mají postupovat, aby získali nové? Na co či na koho se mají zaměřit?

Občas se mluví o přeorientování obchodu na východní trhy, ale neviděl bych v této cestě řešení. Kam se totiž zaměřit? Na Ukrajinu? I východní země krize zasáhla a dále zasáhne. Představa, že přesuneme export z Německa do Číny, je mylná. Jediná země, kterou zřejmě nepostihne krize, je Indie, která díky specifické struktuře svého hospodářství zůstane uchráněna. V současnosti je v podstatě autarkní ekonomikou s nízkými nároky obyvatelstva. Indii ale díky dobrému demografickému vývoji, velkému trhu a ekonomickému potenciálu bude patřit budoucnost.

Kdy se můžeme dočkat konce krize?

Doufám, že se nedočkáme záporných čísel růstu HDP. Jsem optimista a věřím, že se udržíme nad nulou. Nedá se ale čekat, že po překonání krize poroste naše ekonomika jako v předchozích letech.

Našli jste v článku chybu?

25. 12. 2008 0:29

Český název by se opravdu (neregistrovaný)
Pěkný článek.

Banky se v poslední době stály až příliš silnými.

Jako živnostník nedokážu pochopit, proč stát chce podporovat banky odkupem jejich špatných pohledávek, či velké podniky dotacemi.

Proč prostě nesníží daně všem a tím nenastartuje ekonomiku. Místo toho "látá" chyby velkých. Pokud je něco shnilého nahoře, ať se to klidně nechá padnout, jinak to (ty dotace a odkupy) stejně zaplatíme my z vlastní kapsy.

Přicházíme tak nejen o své peníze (se sníží jejich hodnota), ale i ztr…







25. 12. 2008 0:31

To jsem napsál já, nějak se nevložil můj podpis...
Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Fotorecept: Jak nezkazit nadýchanou omeletu

Fotorecept: Jak nezkazit nadýchanou omeletu

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč