Rok a déle bez práce? Zřejmě si ještě dlouho neškrtnete

Dlouhodobá nezaměstnanost. Stále častější problém, se kterým bojují mladí absolventi stejně jako lidé před důchodem. Čtěte, jak mohou zaujmout zaměstnavatele.

V České republice přibývá lidí, kteří si nesou nálepku „dlouhodobě nezaměstnaný“. Podle dat Úřadu práce je dlouhodobě bez místa, tedy déle než rok v kuse, každý třetí nezaměstnaný. Ke konci prvního pololetí bylo v evidenci Úřadu práce 540 473 lidí, z toho více než jeden rok 93 558 a přes dva roky 117 075. Všichni tito lidé, pokud tedy vůbec mají zájem pracovat, mají později problémy se uplatnit. Zaměstnavatelé jim příliš nevěří, obávají se ztráty pracovních návyků a tak dále. Mají vůbec dlouhodobě nezaměstnaní nějakou šanci najít své místo na trhu práce? A jak se při hledání práce mají chovat?

Existuje několik příčin dlouhodobé nezaměstnanosti. Zde jsou ty nejčastější: 

  • Nedostatek volných míst v regionech s vysokou nezaměstnaností
  • Zdravotní postižení a psychické potíže
  • Nutnost péče o děti do 15 let
  • Nedostatek praxe absolventů
  • Neochota lidí za prací dojíždět nebo se stěhovat
  • Pokročilý věk

Déle práci hledají nezaměstnaní starší 45 let, s nižším vzděláním a lidé na Moravě. Pětina lidí bez práce je ochotna dělat jakoukoli práci. Platí to zejména o lidech z malých obcí. Důležitým požadavkem ale je, aby hledaná práce byla v dojezdové vzdálenosti půl hodiny od bydliště. Ukazuje se, že s délkou času, který stráví lidé doma bez práce, nijak výrazně neroste jejich ochota za prací cestovat. Naopak jejich ochota k jakémukoliv dojíždění klesá. Platí, že dlouhodobě nezaměstnání budou raději dělat jakoukoliv práci, než aby za ní museli dojíždět, komentuje Pavel Zima, generální ředitel portálu Seznam.cz, který nedávno provedl průzkum mezi nezaměstnanými. 

Dlouhodobě nezaměstnaní nejčastěji hledají kvalifikované manuální profese, například pozice zedníků, pekařů nebo elektrikářů. Mezi ženami je velký zájem o práci ve službách. Také platí to, že ti, kdo hledají práci on-line, jsou průměrně bez místa o polovinu kratší dobu než ti, kteří internet nepoužívají. Tento rozdíl může činit až 12 měsíců.

Po roce bez práce je získání místa složité

Jak vysoká je tedy šance, že dlouhodobě nezaměstnaný dostane místo? Bohužel, velice nízká. Zaměstnavatelé nemají o tyto uchazeče zájem. Obecně se soudí, že lidé s delší evidencí na Úřadu práce postupně ztrácejí pracovní návyky. Pochopitelně ale nelze paušalizovat. Někteří lidé se udržují v kondici už jen tím, že každé ráno vstávají a věnují se alespoň domácím pracím nebo doprovázejí své děti a vnoučata do školy. Obecně by ale po půl roce bez práce mělo být přistoupeno k aktivizaci, a to například rekvalifikací nebo některým z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti, říká Jaromíra KotíkováVýzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Informace o délce nezaměstnanosti je pro zaměstnavatele klíčová ze dvou důvodů. Prvním je ten, že dlouhodobá nezaměstnanost může být indikátorem nezájmu o práci nebo neschopnosti udržení si práce. Tento důvod je možné označit jako předsudek s prvky diskriminace, ale nezřídka může být tento postoj dán subjektivní či objektivní zkušeností daného zaměstnavatele, uvádí Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Druhým důvodem je ztráta pracovních návyků v případě dlouhotrvající nezaměstnanosti, a tím i delší adaptační doba po nástupu takového člověka na nové místo. Situace je u nás složitější i z důvodu nefungující flexibility pracovního trhu, a tím malého počtu krátkodobých příležitostí, které alespoň částečně drží tyto lidi na pracovním trhu, dodává Petr Skondrojanis, specialista trhu práce společnosti LMC.

Ilustrační obrázek.
Autor: isifa/Lidové noviny/FRANTISEK VLCEK

Zaměstnavatelé mají obavy z lidí dlouhodobě bez práce. Někdy zcela oprávněně, jindy jde jen o předsudky a takoví lidé mohou být pro firmu přínosem.  

Pokud zaměstnavatelé porovnávají mezi sebou tři kandidáty, vždy budou dávat přednost v první řadě tomu, kdo zaměstnání má, na druhém místě bude ten, který je bez práce krátce a až na posledním místě bude dlouhodobě nezaměstnaný. Dlouhodobá nezaměstnanost je proto něco, čím se nebude uchazeč o zaměstnání chlubit. Našim klientům radíme, aby nezaměstnanost neuváděli do životopisu. Nejedná se o odpracovanou dobu, není tedy důvod uvádět toto do přehledu zaměstnání. Při osobním pohovoru na tuto otázku stejně dojde. Uchazeč o práci proto musí být schopen svou nezaměstnanost zdůvodnit, radí Kateřina Beránková, mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce ČR. Záleží ale na formě. Uchazeč by svou nezaměstnanost určitě neměl vysvětlovat s úmyslem vzbudit soucit nebo kritizovat státní politiku.

U samotného pohovoru pak není vhodné o čemkoli mlčet. Pokud na to přijde řeč, je vždy lepší mít připravené argumenty, jak člověk v mezidobí pracoval na svém osobním rozvoji. Nezaměstnaný, který v té době absolvoval rekvalifikační kurz, registroval se u pracovních agentur nebo se jinak rozvíjel, bude mít vždy větší šanci na úspěch. Rok sezení doma a jednou týdně telefonát na inzerát je špatně. V takovém případě jsme za aktuální stav sami odpovědní. Je potřeba, se ke všem situacím, které nám profesní život přinese, postavit čelem a převzít plnou odpovědnost, říká Petr Skondrojanis a Jiří Horecký doplňuje: Často jsem byl svědek toho, že v předloženém životopise chyběl popis několika měsíců nebo i let bez jediné známky aktivity. V takovémto případě jsem jako zaměstnavatel okamžitě ztrácel zájem.

Přijetí dlouhodobě nezaměstnaného člověka, který okusil všechna negativa tohoto stavu, ale může být pro firmu i přínosem. Lze u něj očekávat velké zapálení a loajalitu. Pravděpodobně se bude snažit, aby o práci znovu nepřišel. Navíc si takový člověk snaží často rozšířit co nejvíc obzory a vzdělává se nad rámec svého oboru. Bonusem pro zaměstnavatele je i využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaného, které lze vnímat jako kompenzaci rizik a počáteční možné nižší produktivity práce. Může získat příspěvek pro uchazeče o zaměstnání, kterého zaměstná, umístí ho na veřejně prospěšné práce nebo společensky účelné pracovní místo.

Každý uchazeč o zaměstnání vyžaduje individuální přístup a záleží také na jeho vlastním přístupu. V případě, že není v nabídce volných pracovních míst pro konkrétního člověka vhodná pozice, sestavuje zpravidla Úřad práce individuální akční plán. Cílem je najít pro něj co nejrychleji vhodné místo. Další možností podpory zaměstnání uchazeče o zaměstnání je využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kdy může člověk získat příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti. Podmínkou ale je, aby žadatel předložil kvalitní podnikatelský plán, který bude konkurenceschopný a smysluplný.

Kdo je nejvíce ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností?

Panuje představa, že dlouhodobě nezaměstnaní jsou jen ti, kteří prostě pracovat nechtějí. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé přirozeně ztrácejí své pracovní návyky. Odvyknou si mít pravidelný rytmus a těžko si potom zvykají na každodenní rutinu. Toho se zaměstnavatelé obávají, a proto je pro stát často levnější vytvářet dotované pracovní programy, než platit dlouhodobě sociální podporu a integraci do pracovního trhu, říká k problematice Jiří Halbrštát, marketingový manažer ManpowerGroup. Jsou ale skupiny lidí, které jsou na trhu diskriminovány a práci nemohou najít, přestože o to intenzivně usilují.

Lidé starší 50 let – těmto lidem ubírá šanci na uplatnění se nižší pracovní tempo, špatné přizpůsobování se novým věcem, zdravotní komplikace, ale i komunikační bariéra s mladším nadřízeným, chybějící počítačová gramotnost nebo jazyková vybavenost. Jedná se o stále početnější skupinu uchazečů a ztráta zaměstnání na ně dopadá vůbec nejhůře. Velice často jde o lidi, kteří byli zvyklí celý život pracovat a nemožnost vlastní profesní seberealizace berou jako osobní selhání. Pokud jsou v evidenci Úřadu práce delší dobu, rezignují a musí se vyrovnávat se zdravotními a psychickými obtížemi. Typický pro tuto skupinu je pocit nepotřebnosti. Se situací se lépe vyrovnávají ženy, které hledají seberealizaci především v péči o rodinu a domácnost. Celkové stárnutí populace a zvýšená hranice odchodu do důchodu ke zlepšení situace v budoucnu nejspíš nepřispěje. Proto je důležité věnovat se celoživotnímu vzdělávání.

Absolventi – mladí lidé do věku 30 let ze všech typů škol jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky. A to i tehdy, kdy nabízejí aktuální odborné vědomosti, znalost cizích jazyků, počítačové dovednosti nebo profesní flexibilitu. U absolventů je velice důležité, aby včas získali pracovní uplatnění. Jinak hrozí, že se přizpůsobí životu bez pracovních návyků a systému sociálních dávek. Počty nezaměstnaných absolventů učilišť, středních a vysokých škol rok od roku rostou a absolventi dnes tvoří zhruba pětinu všech uchazečů o zaměstnání. Řada absolventů bere nezaměstnanost jako prodloužení prázdnin. Zejména se jedná o příslušníky finančně zajištěných rodin, kde na počátku chybí motivace se uplatnit. Po půl roce se ale tito absolventi pozvolna dostávají do sociální izolace, ztrácí kontakty s bývalými spolužáky, kteří studují nebo nastoupili do zaměstnání. V této fázi si značná část z nich začíná své postavení postupně uvědomovat a měnit své původní postoje i chování. Někteří ale mohou propadnout pasivitě a apatii. Pokud se nepodaří tyto typy absolventů zařadit a motivovat během osmi měsíců od jejich evidence na Úřadu práce, je další spolupráce s nimi téměř nemožná pro jejich absolutní nezájem, říká Jaromíra Kotíková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Prodlužující se délka nezaměstnanosti snižuje uplatnění absolventů i v důsledku ztráty odborných a teoretických znalostí získaných studiem.

Ženy po mateřské – návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené je jednou z nejproblematičtějších oblastí trhu práce. Firmy mají strach zaměstnávat zejména matky s malými dětmi, u kterých se předpokládá vyšší nemocnost. Značný podíl navíc tvoří ženy samoživitelky a obavy zaměstnavatelů jsou tak zcela oprávněné. Řešením mohou být například různé druhy flexibilních pracovních úvazků. Úřad práce také v rámci některých regionálních projektů nabízí finanční příspěvek firmám, které rodiče po návratu z rodičovské dovolené zaměstnají. Společným rysem žen po mateřské dovolené je jejich sociální izolace, v mnoha případech snížené sebevědomí a potřeba vlastní profesní seberealizace.

widgety

Lidé se zdravotním postižením – jedná se o neprávem opomíjenou skupinu, jejíž uplatnění je v současných tvrdých ekonomických podmínkách dost problematické. Doba evidence osob se zdravotním pojištěním mezi nezaměstnanými proto několikanásobně převyšuje dobu evidence zdravých uchazečů. Handicapovaných je mezi lidmi bez práce od 10 do 15 %. Neúspěchy při hledání zaměstnání, finanční problémy jich samotných i dalších členů rodiny často zhoršují jejich primární onemocnění a šance na zaměstnání se jim tak ještě snižují. Specifickou skupinu tvoří ti, kteří se stali nezaměstnanými přehodnocením plného invalidního důchodu na částečný, často po mnoha letech plné invalidity bez podstatné změny jejich zdravotního stavu. Motivace k získaní zaměstnání je až na výjimky zcela minimální, nový status totiž považují za křivdu.

Poslední skupinu pak tvoří problémoví a programově nezaměstnaní, kteří nemají o práci zájem. U nich je nezaměstnanost účelovou záležitostí. Zejména nekvalifikovaným lidem se nevyplatí oficiálně pracovat, protože příjmy ze sociálních dávek bývají u početnějších domácností často vyšší než příjmy z legální pracovní činnosti. Změně v chování a postoji těchto lidí nepomohlo ani navýšení minimální mzdy na 8500 korun.

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 11. 2013 22:11

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+