Hlavní navigace

Senát schválil úpravu kontrolního hlášení. Bude to však Ústavnímu soudu stačit?

13. 10. 2017
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Senátoři před několika dny schválili novelu zákona o platebním styku, která obsahuje i přílepek, který má řešit nález Ústavního soudu ke kontrolnímu hlášení.

Zdá se tak, že se ministerstvu financí podařilo zachránit situaci. Někteří odborníci ale varují, že schválený přílepek není dostačující.

Senát schválil přílepek ke kontrolnímu hlášení

Senátoři před dvěma dny schválili novelu zákona o platebním styku, která obsahuje i přílepek, který se týká institutu kontrolního hlášení. Ten zavádí okruh údajů, které může finanční správa v kontrolním hlášení požadovat.

Pozměňovací návrh konkrétně upravuje nově požadavky u kontrolního hlášení takto:

§ 101d odstavec 1 zní:

„(1) V kontrolním hlášení je plátce povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a) identifikační a kontaktní údaje plátce,
b) údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,
c) údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,
d) identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.“

Soud dal už v prosinci 2016 rok na nápravu

Přílepek je reakcí na nález Ústavního soudu u kontrolního hlášení z konce loňského roku. Ten mimo jiné zrušil § 101d odstavec 1 zákona o DPH. Toto ustanovení říká, že „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně“.

Podle soudu musí zákon blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce v kontrolním hlášení sdělovat. To podle soudu nevylučuje případné zákonné zmocnění ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů ministerstvem financí. Avšak muselo by se tak stát formou právního předpisu. Jen tak je podle soudu možné zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat.

Zmíněný odstavec § 101d ale Ústavní soud zrušil až s účinností od 31. prosince 2017. Okamžitým zrušením tohoto ustanovení by totiž ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení. Do konce letošního roku má tak ministerstvo financí (a vláda) čas, aby zákon o DPH požadovaným způsobem změnilo.

Ministerstvo sice nyní tvrdí, že uvedený nález Ústavního soudu zareagovalo okamžitě, faktem ale je, že první reakcí ministerstva bylo, že novelu do konce roku nepřipraví. Tato reakce navíc přišla až po dvou měsících od zveřejnění nálezu soudu. O několik měsíců později si pak ministerstvo svůj postup rozmyslelo a předložilo přílepek k zákonu, který byl před pár dny senátory schválen.

Čtěte více: Nakonec soud úplně ignorovat nebudeme, otočilo ministerstvo a navrhlo přílepek

Schválený pozměňovací návrh plně vyhovuje požadavkům Ústavního soudu na vymezení okruhu dat pro kontrolní hlášení a při specifikaci jednotlivých okruhů. Svým obsahem plně odpovídá dalším požadavkům, které jsou součástí předmětného nálezu. Při pohledu na požadavky v předmětném nálezu je dokonce zřejmé, že je text z dílny ministerstva financí vůči finanční správě ještě o něco přísnější, než požadoval Ústavní soud, tvrdí náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Brand24

Přijde na kontrolní hlášení další ústavní stížnost?

Zatímco někteří odborníci s tímto názor souhlasí, podle jiných je i tento přílepek nedostačují. Podle mého názoru navržená formulace je dostačující vzhledem k ústavněprávnímu požadavku na vymezení okruhu informací. Stále platí omezení co do rozsahu informací, které mohou být požadovány, a to jen na údaje nezbytné pro správu daní (§ 72 odst. 2 DŘ), uvedl serveru Podnikatel.cz daňový právník Michal Hanych, vlastník poradenské společnosti SimpleTax, který ale zároveň dodal, že negativní je fakt, že ministerstvo financí mělo na přípravu změny zákona DPH čas od konce roku 2016, ale řešilo ji až na poslední chvíli, a to navíc přílepkem.

Jiný názor má Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR, podle kterého předložený návrh požadavky Ústavního soudu nesplňuje, jelikož vymezení údajů o uskutečněných a přijatých zdanitelných plnění je příliš široké. Vždyť to, že se v kontrolním hlášení musí uvádět údaje o prodejích a nákupech, to se rozumí samo sebou. Takže návrh žádné vymezení okruhů údajů o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění neobsahuje, dodal serveru Podnikatel.cz již před časem Hajdušek. Je tak proto možné, že na kontrolní hlášení přijde k Ústavnímu soudu další stížnost. Ostatně jedna taková už na soudu leží.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).