Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Šikanovat firmy insolvenčními návrhy jde snadno. Pomůže nedávno účinná novela?

Daniel Morávek

Aktuální kauza slevového serveru Pepa.cz připomněla problematiku šikanózních insolvenčních návrhů. O nich se sice tolik nemluví, problémem však zůstávají.

Podnikatelům by v tomto ohledu mohla pomoci od července účinná novela insolvenčního zákona, která se zaměřila na úpravu úvodní fáze insolvenčního řízení.

Čtěte také: Válka končí? Soud zastavil insolvenční řízení s Pepa.cz

Insolvenční návrh kazí obraz firmy

Přímým cílem šikanózních insolvenčních návrhů je poškodit ekonomické zájmy dlužníka (typicky například zamezit jeho dalším strategickým krokům nebo omezit jeho ekonomické aktivity obvykle účastí ve veřejné soutěži). Šikanózní insolvenční návrhy se zpravidla opírají o fiktivní pohledávky a mohou mít na danou společnost negativní dopad například ve vztahu k průběžnému financování společnosti ze strany bank, ale i ve vztahu k jeho dodavatelům a odběratelům. Laická veřejnost má totiž s insolvencí z pochopitelných důvodů spojenu nemajetnost a negativní hospodářský stav dané společnosti.

Vulgárně lze říci, že informace o tom, že s danou společností je zahájeno insolvenční řízení, může mít stejný efekt jako sdělení obvinění určité osobě v rámci trestního řízení – v obou případech není o vině dotčené osoby či společnosti ani zdaleka rozhodnuto, nicméně daná osoba či společnost je fakticky nálepkována a svým způsobem veřejně dehonestována, vysvětlil Jakub Hlína, advokát AK Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Šikanózní návrh tedy z logiky věci podává osoba odlišná od dlužníka za účelem zejména poškození dlužníkova dobrého jména, což často vede ke zhoršení dlužníkova postavení v soutěžním prostředí. Výše popsané návrhy jsou tak nebezpečné zejména z toho důvodu, že insolvenční rejstřík je dostupný online, a proto do něj může nahlédnout prakticky každý, doplnila serveru Podnikatel.cz Dorota Svobodová z kanceláře insolvenčního správce Pavla Fabiana. Jak nicméně ukázala kauza slevového portálu Pepa.cz, kde došlo ke konfliktu mezi jednateli, šikanózní insolvenční návrh může přijít i z vlastních řad.

Počet šikanózních návrhů roste

Podle ministerstva spravedlnosti je pravděpodobná četnost výskytu takovýchto návrhů sice nižší než půl procenta z celkového počtu všech zahájených insolvenčních řízení, i tak by šlo ale o více než stovku šikanózních návrhů ročně, jelikož ročně je zahájeno zhruba 25 000 řízení.

Důvodová zpráva k nedávné novele insolvenčního zákona dokonce hovoří o tom, že ze statistického vzorku 3200 zkoumaných řízení zahájených v letech 2008 až 2014 představují šikanózní insolvenční návrhy zhruba 6 % z těch insolvenčních řízení, kde došlo k odmítnutí návrhu pro vady dle § 128 insolvenčního zákona, a celkem zhruba 1 % z celkového počtu všech zahájených insolvenčních řízení.

Je to velký problém a narůstá do stále větších rozměrů. Nejde totiž už jen o vyřizování si účtů mezi dodavateli a odběrateli na bázi nekorektního napadání nebo vyřizování si konkurenčních účtů, ale insolvenční šikana se začíná kombinovat s útokem na vlastnictví firmy. Insolvenční napadnutí se dnes kombinuje i se zfalšováním zápisů valných hromad, na základě čehož se v napadené firmě ze dne na den změní vlastníci za neexistující nebo nastrčené osoby, dodal Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Čtěte více: Případů ukradených firem přibývá, stačí zfalšovat zápis valné hromady

Jak navíc tvrdí odborníci, šikanózních návrhů přibývá. Vzhledem k tomu, že stížností na podávání těchto návrhů přibývá (tzn. je pravděpodobný nárůst těchto praktik) a podávání šikanózních insolvenčních návrhů je v přímém rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení a soudního řízení obecně, je třeba věnovat této věci patřičnou pozornost, potvrdil serveru Podnikatel.cz Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Co se od července změnilo

Z důvodu, že ochrana podnikatelů před šikanózními insolvenčními návrhy nebyla i přes zavedené instrumenty dostatečná, došlo k další změně insolvenčního zákona od 1. července 2017. Novela se zaměřila především na úvodní fázi insolvenčního řízení ihned po dojití insolvenčního návrhu věcně příslušnému soudu. Nejvýznamnější novinkou, která umožňuje dlužníkovi bránit se šikanóznímu návrhu, je tzv. předběžné posouzení věřitelského návrhu.

Obecně platí, že insolvenční soud je povinen zveřejnit v insolvenčním rejstříku vyhlášku oznamující zahájení insolvenčního řízení do 2 hodin od okamžiku dojití návrhu. V případě věřitelských návrhů soud podle nové úpravy předběžně posoudí podaný návrh ihned po jeho obdržení (lhůta pro posouzení běží do konce následujícího pracovního dne po dni, kdy byl insolvenční návrh podán) a má-li pochybnosti o jeho důvodnosti, rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují, upřesnila Barbora Skolková, advokátní koncipientka Taylor Wessing Praha.

Tento režim nezveřejnění poté trvá po dobu max. 7 dnů, během které insolvenční soud přezkoumá důvodnost podaného návrhu. Je-li v uvedené sedmidenní lhůtě insolvenční návrh odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost, oznámení o zahájení insolvenčního řízení se v insolvenčním rejstříku nikdy nezveřejní. Navrhovatel může navíc nově dostat pokutu až 500 000 korun. Zjevně bezdůvodný je návrh například tehdy, pokud jej navrhovatel dokládá pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží, nebo sleduje-li navrhovatel jeho podáním zjevně zneužití svých práv na úkor dlužníka, komentovala Barbora Skolková.

Čtěte také: Dlužník nebude mířit hned do insolvence, bude se moct jen „platebně zadrhnout"

Dlužník sám může také navrhnout insolvenčnímu soudu, aby navrhovateli uložil povinnost složit na účet soudu jistotu k zajištění náhrady hrozící újmy. Dlužník se může také následně (po odmítnutí návrhu) bránit prostřednictvím civilní žaloby na ochranu své pověsti nebo žaloby na ochranu proti nekalému soutěžnímu jednání.

Nová právní úprava obsahuje i řadu dalších prvků chránících dlužníky před šikanózními návrhy. Zákon například ukládá navrhovateli ve stanovených případech povinnost zaplatit zálohu na náklady řízení (ve výši Kč 50 000 u dlužníka, který je podnikatelem, a 10 000 u dlužníka, který není podnikatelem) a doložit pohledávku uplatněnou spolu s insolvenčním návrhem stanoveným způsobem.

EBF17

Navrhovatel, který vede účetnictví, je povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.

Zároveň bylo nově zavedeno ustanovení, že věřitel nemůže zahájit insolvenční řízení proti témuž dlužníku dříve než po uplynutí 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým byl návrh odmítnut jako zjevně bezdůvodný.

Našli jste v článku chybu?