Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Skočte od byznys plánu k experimentu. Zákaznické reakce tak vyzkoušíte na ostro

Jana Bohutínská

Proč je lepší nápady rychle zkusit v praxi, než pořád jen teoretizovat, propočítávat a do detailů plánovat? Protože dnešek i budoucnost charakterizuje tekutost.

Tak o tom alespoň hovoří sociologové a filozofové. Pro podnikatele je přitom klíčová jeho schopnost akceptovat nejistotu a umět na ni bez zdržování reagovat.

Byznys plán je podnikatelským zaklínadlem. Ale ten podrobný má své místo hlavně ve světě, kde je možné s vysokou mírou pravděpodobnosti předvídat a plánovat. A také od minulosti a současnosti odvíjet pravděpodobné spotřebitelské trendy, vývoj v jednotlivých oborech a dělat s určitou jistotou finanční výpočty. Jenže se zároveň ukazuje, že některá byznysová přesvědčení o tom, jak věci skutečně fungují, jsou nakonec jen mýty, nebo dokonce předsudky.

Jistotou už není ani sex

Za takovou baštu, která nedávno padla, a za drobný, i když názorný, příklad otřesených jistot, lze třeba považovat výsledky studie výzkumníků z Ball State University v Illinois a University of California-Davis. Profesor John Wirtz s týmem totiž zjistili, že sex v reklamě neprodává, i když si dosud mnozí mysleli, že samozřejmě ano. Negativní výsledek vyplynul z metastudie téměř osmi desítek výzkumů, které se na reklamu zaměřovaly. 

Čtěte také: V létě se neflákejte, jde o ideální čas na vyjasnění si investic do reklamy

Zjistili jsme, že si lidé reklamu se sexuálním apelem sice pamatují více než tu bez něj, ale takový efekt se nepřenáší na značky nebo produkty, kterých se reklama týká, uvedl John Wirtz a dodal, že na to, aby si lidé produkt nakonec opravdu koupili, má sexuální reklama nulový vliv. A navíc se potvrdilo, což není žádné překvapení, že zatímco muži mají reklamy se sexuálními prvky rádi, ženy je nesnáší.

Otřískat se v praxi namísto piplání

V nejistotě se namísto tuhého perfekcionismu uplatní schopnost improvizace a intuice. Nebát se a jít s kůží (tedy se službou nebo produktem) na trh se cení víc než urputné a nekonečné piplání novinek, než čekání na dokonalost. Ještě silněji dnes platí, že čas jsou peníze. Jestli aktuálně visí ve vzduchu nějaká zákaznická potřeba, je třeba na ni v reálném čase reagovat, nebo zareaguje někdo jiný, případně nepodchycený zájem zase opadne. 

Čtěte také: Vše musíte mít do detailu přesné? Neumíte podnikat, zabalte to

Také flexibilita je cenná, protože změny je nutné dělat za pochodu – a pevné, detailně promyšlené plány se tak lehce můžou stát jen kusem papíru bez valné ceny. V této souvislosti nedávno připomněl psychoterapeut, kouč a divadelník Martin Sedláček pro server Podnikatel.cz tak zvané pivotování. A vysvětlil: Jde o schopnost pružné reakce na potřeby trhu. Například může jít o plnou změnu zacílení produktu. Protože autoři zjistí, že se hodí daleko víc k něčemu úplně jinému, než původně zamýšleli.

Čtěte více: Nebojte se intuice a improvizace. Vašemu podnikání totiž prospějí

Inovace nejen mezi námi génii

Pivotování je ostatně také součástí vývoje inovací. Tedy zapadá do oblasti, která hýbe dnešním byznysem a zpravidla je nezbytná pro to, aby firma nebo podnikatel za současných a budoucích podmínek přežili.

Jak ale tvrdí Jeanne M. Liedtka, profesorka Darden School for Business na University of Virginia, nejen géniové typu Steva Jobse mohou vytvářet inovace. Vlastně se jich může chopit kdokoliv, kdo má na ně připravené a otevřené myšlení. Protože, jak připomíná, i zde platí, že štěstí přeje připraveným. Na čemž se dá pracovat. Sama například připravila online kurz přístupu Design Thinking pro inovace, který je i ve verzi zdarma ke zhlédnutí na vzdělávacím portále Coursera.org. A s nadsázkou říká, že se zamilovala do metody Design Thinking, tedy do kreativního přístupu k řešení problémů, možná právě proto (či navzdory tomu), že je tou nejméně kreativní osobou, kterou zná.

Čtěte také: Jak na obchodní značku? Důležitými pilíři je 5 základních bodů. Nastudujte si je

Design Thinking, designové myšlení, se inspirovalo způsobem práce designérů a přeneslo ho do jiných oblastí, v nichž je třeba řešit výzvy a ve kterých hrají hlavní roli lidé. Je to totiž přístup orientovaný na člověka, jeho život, emoce, potřeby… Je to přístup, ve kterém zaujímá výsadní místo experiment. A Ed Hesse, profesorčin univerzitní kolega, se dokonce nebojí rovnou tvrdit, že experiment je v byznysu mnohem lepší než byznys plán. Sám propaguje experimentální uvedení produktu nebo služby na trh, v zájmu učení se a průzkumu, a to uvedení rychlé a levné. A využívání byznys plánů (či modelů) na jednu stranu A4, jako je třeba canvas, jeho slova potvrzuje.

Trh je laboratoř

Design Thinking je v interpretaci Jeanne M. Liedtky přístup k řešení problémů, který je strukturovaný čtyřmi otázkami: Co je? Tedy, jaká je realita, co je teď, jak věci teď fungují? Což předpokládá určitý průzkum. Co kdyby? Neboli, co kdyby bylo všechno možné? Jde o brainstorming, hledání nápadů se všemi, kdo jsou do problému zainteresovaní. Co způsobí „wow“? Tedy, na co lidé reagují, jaký návrh je oslovuje, který se jim líbí, vzbuzuje pozitivní emoce. A nakonec: Co skutečně funguje? U posledních dvou fází jde o zmíněný experiment, vytvoření a testování prototypu nebo prototypů produktu či služby. Ověřování v praxi, na níž je ostatně celá metoda orientovaná; není teoretická. 

Čtěte také: Navrhl dřevěné hodinky, po pár měsících je prodává na všech kontinentech

Kromě toho, že se Design Thinking zaměřuje na člověka, je také soustředěný na hledání možností (zájem o to, co je teď, tedy rozhodně neznamená patlání se v problému). Navíc je v něm možné postup opakovat. Když například prototyp neuspěje, lze se vrátit k předchozím fázím procesu.

Mysl je podle Jeanne M. Liedtky připravená na inovace tehdy, když je nastavená na učení (i chyba je pak možnost něco se naučit), má široký repertoár myšlenek a zkušeností, ze kterých může čerpat, a zajímá se o zákazníky. Ovšem ne povrchně, jen jako o kupní sílu, ale do hloubky, v oblasti emocí, způsobu života a podobně. Tvrdí totiž také, že inovace nejsou primárně o novinkách, ale o tvorbě hodnoty – jako když nějaký inovátor vzal dvě známé věci, kufr a kolečka, a spojil je dohromady.

Podnikání jako experiment

Akce a experiment jsou přitom důležité i v jiných přístupech, které pomáhají řešit problémy (nebo výzvy) a silně k tomu využívají také kreativitu, otevírání mysli a schopnost celoživotního učení. Příkladem je koučování. V něm se hodně dbá na cíle, aby se nestřílelo na slepo. Hledí se na to, jak se mají věci nyní a jaký je jejich kontext. A pak se hledají možnosti, jak k cílům dorazit, plánují se kroky – které je ovšem klíčové vyzkoušet. Tedy jít s plány rychle do praxe a nestavět přesvědčení jen na vlastních myšlenkových konstrukcích. Designové myšlení se ke koučinku evidentně hodí.

WT100

Čtěte také: Nevíte si rady? Najměte si kouče. Ale jen skutečné, pozor na šlendriány

Srovnat si věci v hlavě, pokreslit jimi papír, je opravdu cenné. Ale experiment, kdy si podnikatelka nebo podnikatel své nápady prověří v praxi, která přináší rychlou zpětnou vazbu, se dá těžko něčím nahradit. I když experiment vyžaduje zásadní ochotu riskovat.

Našli jste v článku chybu?