Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Zeman: Bohuslav Sobotka byl nejslabším ministrem financí ČR

Autor: 329515
Daniel Morávek

Když Miloš Zeman uviděl protikrizové balíčky vlády a opozice, byl zděšen. Oba prý jen zvýší deficit. Bohuslava Sobotku z ČSSD označil za nejhoršího ministra financí ČR. Podle Zemana se totiž budoucnost musí budovat, ne projídat.

Bývalý sociálnědemokra­tický předseda vlády Miloš Zeman se včera opět tvrdě pustil do stávajících politiků. Když prý uviděl protikrizové plány koalice i opozice, byl zděšen. Bohuslava Sobotku z ČSSD pak Zeman označil za nejslabšího ministra financí v historii České republiky. Nejen tyto věty včera Zeman prohlásil na čtvrtém mezinárodním fóru Zlaté koruny, jehož název zněl „Dopady globální krize: Bude ještě hůř?“. Se svými příspěvky dopoledne vystoupili kromě Zemana například odstupující ministr financí Miroslav Kalousek, ekonom Milan Zelený či Pavel Řežábek, člen rady ČNB.

Kalousek chce udržet deficit pod 150 miliardami korun

Účastníci se shodli na několika věcech. Krize stále ještě není u konce, není třeba více regulace, ale spíše ji lépe cílit, neuvážené kroky a gesta politiků mohou celou situaci ještě zhoršit. V otázce dalšího vývoje se názory různily. Zatímco Miroslav Kalousek doufá, že příští rok by se česká ekonomika mohla vrátit do kladných čísel, Miloš Zeman předpokládá, že krize bude hlubšího rázu. Přesto oba varují, že enormní zadlužení je cesta do pekel. Čtěte více: Protikrizový kompromisní balíček dostane do krize rozpočet.

Jako první promluvil Miroslav Kalousek, podle kterého by neměl být propad českého hospodářství větší než dvě procenta. Přesto i odstupující ministr financí připustil, že vše může být nakonec jinak. Pokud by podle Kalouska prošly všechny plánované protikrizové kroky, dosáhl by deficit až 180 miliard. To je příliš mnoho, jsem pro utlumení. Chtěl bych udržet deficit pod 150 miliardami korun. To však znamená nepopulární a nemilosrdné kroky, řekl Kalousek s tím, že odbory státních zaměstnanců nemají příští rok počítat s nárůstem mezd.

Kalousek dále uvedl tři rizika budoucího vývoje. Jedná se o protekcionismus, přehnanou regulaci a nadměrné zadlužování. Může být ještě hůře, když k dopadům krize přidáme náklady politických rozhodnutí, doplnil Kalousek. Na závěr pak připomněl, že jen na úrocích platíme ročně 50 miliard korun a v případě dalšího zadlužování, že by státu už nechtěl nikdo půjčit.

Anketa

V letošním roce dojde k:

Jako perličku pak Kalousek dodal, že na zasedání ministrů Evropské Unie je zakázáno používat slovo znárodnění, místo toho se říká sloveso předprivatizovat. Když jsem to slyšel, tak se mi to ohromně líbilo. Říkal jsem: báječný, já se jdu předvystřízlivět, glosoval Kalousek.

Bohuslav Sobotka? Nejslabší ministr financí

Zděšení z protikrizových balíčků dvou největších tuzemských politických stran. Tak popsal svůj pocit po přečtení návrhů ODS a ČSSD Miloš Zeman. Na adresu ODS uvedl, že podnikatelé nepotřebují snížit daně, nýbrž nové zakázky. Koaliční opatření podle něj jen sníží příjmovou stránku rozpočtu a zbytečně zvýší státní deficit. Plán ČSSD podle Zemana také pouze zvýší zadlužení, jen z opačné strany, a to přes neefektivní nárůst výdajové stránky rozpočtu. Expremiér se tak postavil podobně jako na minulém finančním fóru proti zbytečnému vyhazování peněz. Čtěte více: Zeman k finanční krizi: „Dát peníze někam umí každý idiot“

Zeman dále předeslal svůj návrh řešení krize, inspiraci prý našel v americkém Rooseveltově New Dealu. Stát by měl poskytnout peníze hospodářství a občanům, ale nikoli na spotřebu, nýbrž na investice. Je potřeba důraz na podporu poptávky. Ne ale na spotřebitelskou poptávku, jak plánuje ČSSD, ale na investiční poptávku. Budoucnost se má budovat, ne projídat, domnívá se Miloš Zeman.

Státní zakázky mohou podle Zemana přinést podnikatelům nové zakázky. Ti pak mohou dát práci zaměstnancům. Zaměstnanci nepotřebují vyšší podporu, ale práci, vysvětloval Zeman. Když firma získá zakázky, může pak také platit daně. Na závěr se Zeman pustil do stínového ministra financí za ČSSD Bohuslava Sobotky, kterého považuje za nejslabšího ministra financí v historii České republiky.

Odkaz Bati je stále živý

Třetí se svou prezentací vystoupil Milan Zelený, profesor newyorské Fordham University, který se zaměřil na obhajobu svobodných trhů. Zelený uvedl, že svobodný trh není synonymum volného trhu. Svobodný trh se musí chránit. Regulace trhu je nutná k jeho ochraně. Neregulovaný trh je pak trhem volným, zmínil Zelený. Ve své druhé části příspěvku Zelený vzpomenul na odkaz českého podnikatele Tomáše Bati a na skutečnost, že krize byla v jistém smyslu nevyhnutelná. Záleží především na tom, jak krizi přijmeme. Lepší je krizi vnímat jako příležitost, pochopit její kladné strany a připravit se na to, až odezní.

Jedinou efektivní obranou proti krizi je pochopení příležitostí připravenost, nezadluženost, obnova, inovace a konkurenceschopnost v mikrosféře podniků, komentoval Zelený.

Banner - Ekonomická recese

V dobách růstu jsme zapomněli na cykličnost ekonomiky

Závěr dopoledního programu obstarali zástupci české a slovenské centrální banky. Pavel Řežábek, člen rady ČNB, upozornil na často špatné chápání termínu regulace. Existuje velký rozdíl mezi regulací a dohledem. Selhal dohled, nikoli regulace, řekl Řežábek s tím, že tržní ekonomika prochází cyklem, na což jsme prý všichni v dobách růstu zapomněli. Hospodářská politika by se podle něj měla chovat anticyklicky.

Za příčiny krize Řežábek považuje nadměrnou monetární expanzi a státní podporu hypoték pro nízkopříjmové vrstvy. Zároveň též potvrdil, že finanční krize se České republice vyhnula a že nás zasáhla krize ekonomická. Finanční sektor je v ČR v pořádku, o čemž svědčí i poměr vkladů a úvěrů, který u nás činí 1,3. V Evropě se přitom tento poměr pohybuje pod číslem jedna.

EBF17 tip Šulák

Na Řežábka navázal Ĺudovít Ódor, člen bankovní rady NBS, podle kterého se především málo přemýšlí dlouhodobě. Jedním z faktorů současné krize se totiž stala honba za krátkodobými zisky. Současně však krize podle Ódora znamená také příležitost. Moc se také hovoří o stimulačních balíčcích a málo o strukturálních změnách, myslí si Ódor. Na závěr se pak podělil o slovenské zkušenosti s eurem. V současnosti sice euro příliš pomoci nemůže, ale po skončení krize může vytvořit konkurenční výhodu. Slovensko díky jednotné evropské měně bude stabilnější a atraktivnější pro potenciální investory. Čtěte více: Eura se čeští podnikatelé před rokem 2014 zřejmě nedočkají.

Názory členů a NERVu a zástupců podnikatelů přinese server Podnikatel.cz v zítřejším vydání. 

Našli jste v článku chybu?