Hlavní navigace

Souběh zaměstnání a výkonu funkce jednatele

K rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se zabýval nárokem jednatele na výplatu dávek nemocenského pojištění z neplatně uzavřeného pracovněprávního vztahu a dospěl k závěru, že jednatel nebyl účasten systému nemocenského pojištění a nemá tak nárok na výplatu dávek, se vyjadřují odborníci.

Problematika se totiž týká daňové uznatelnosti nákladů vynaložených firmami na odměny statutárních orgánů a členů statutárních orgánů. Celá situace může v krajním případě vyústit až ve ztráty nároků na výplatu dávek důchodového pojištění dotčeným osobám, ve ztráty nároků na dávky nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti, ve vracení dříve zaplaceného pojistného a v povinnost firem podávat hromadně dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob, vysvětluje Robert Bezecný, daňový poradce v Deloitte Advisory. Podle Bezceného by se měli k problematice vyjádřit představitelé ministerstva práce a sociálních věcí a představitelé ministerstva financí.

Problém se vymyká zobecnění, neboť jeho jádrem jsou specifické okolnosti jednotlivých, často velmi odlišných případů. Dosavadní judikatura se zabývala problematikou souběhu spíše obecně, praxe však potřebuje přesnější výkladová vodítka pro posouzení konkrétních situací, dodává Petr Suchý, advokát v advokátní kanceláři Deloitte Legal.

Ministerstvo financí už naznačilo, že pokud firmy odváděly z těchto platů daň z příjmů fyzických osob a odvody na sociální a zdravotní pojištění, mohou být za jistých podmínek přesto považovány za daňově uznatelný náklad.

Našli jste v článku chybu?