Podnikatelé jako plátci daně z přidané hodnoty jsou povinni od 1. 1. 2016 podávat kontrolní hlášení dle zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. Kontrolní hlášení k DPH je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy do každého 25. dne v měsíci. Tato povinnost podnikatele dle mého názoru nadbytečně zatěžuje.
Kontrolní hlášení k DPH a sankce
Při opožděném podání kontrolního hlášení v případě, že nepodání zjistí sám plátce, hrozí pokuta ve výši 1000 Kč. Za pozdní podání kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně do 5 pracovních dnů je plátci uložena pokuta ve výši 10 000 Kč. Pokud však plátce nezareaguje na výzvu správce do 5 pracovních dnů, dostane pokutu 30 000 Kč, přičemž za nepodání kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně ani v náhradní lhůtě 5 dnů se dává pokuta 50 000 Kč. Maximální výše pokuty 500 000 Kč hrozí plátci, jestliže nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.
Lhůtu 5 dní na reakci na výzvu považuji za příliš krátkou, nelze ji prodloužit, a to ani na základě závažných důvodů. Při doručování e-mailem je e-mail doručen okamžikem odeslání správcem daně bez ohledu na to, kdy a zda vůbec byl doručen. Při doručování datové zprávy je výzva doručena okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky. Pokud se oprávněná osoba nepřihlásí do 10 dnů od odeslání, dojde k doručení fikcí.
Čtěte více: Chcete prominout pokutu u kontrolních hlášení? Podejte žádost a zaplaťte 1000 Kč
Pro prodloužení lhůty tedy doporučuji poskytovat vždy datovou schránku vlastní nebo datovou schránku svého zástupce (účetní, daňového poradce) a nepřihlašovat se do datové schránky v pátek, o víkendu, během svátků, během dovolené nebo v jiné době, kdy není možné na výzvu reagovat. Povinnost podávat kontrolní hlášení se vztahuje na všechny plátce daně z přidané hodnoty – fyzické i právnické osoby, a to bez ohledu na velikost, výši obratu apod.
Čtěte také: Pokuty u kontrolních hlášení zmírnily jen do konce roku 2017. Za rok zas natvrdo
Údaje pro Český statistický úřad
Dalším příkladem zákonem uložené povinnosti zatěžující podnikatele je povinnost vyplňovat statistické výkazy, ve kterých musí podnikatelé povinně uvést údaje o svém podniku. Sankce za nesplnění této povinnosti uložené Českým statistickým úřadem mohou dosáhnout až do výše 100 000 Kč. Data, která podnikatel Českému statistickému úřadu poskytne, slouží například i pro výpočet HDP nebo míry inflace.
Jak uvádí úřad na svých webových stránkách, informace vytvářejí základ pro tvorbu hospodářské politiky (např. rozvoj infrastruktury, omezení negativních dopadů na životní prostředí apod.) a nepřímo ovlivňují objem příspěvků ČR do EU a také čerpání dotací z fondů EU. Oslovení podnikatelé vyplňují jednotlivé výkazy většinou elektronicky prostřednictvím tzv. aplikace DANTE WEB. Jednotlivé výzvy pro jejich vyplnění obdrží buď opět dopisem, nebo prostřednictvím datové schránky, pokud ji mají zřízenou.
Elektronická evidence tržeb
Mezi další právní předpisy ukládající podnikatelům povinnosti můžeme zařadit také zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, který upravuje právní rámec nástroje sledování majetkových transakcí ze strany státu, kterým je elektronická evidence tržeb (EET). Tržby, které nejsou realizovány bezhotovostním převodem nebo vkladem na účet, musejí být evidovány v rámci evidence tržeb. Tržeb realizovaných pomocí bankovního převodu se EET netýká. Své tržby evidují poplatníci daně z příjmů fyzických osob i právnických osob, přičemž od 1. 12. 2016 evidují své tržby poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, od 1. 3. 2017 maloobchod a velkoobchod. Ostatní subjekty včetně svobodných povolání, zemědělství nebo dopravních služeb evidují tržby od 1. 3. 2018. Výjimku tvoří některá řemesla a výrobní činnosti zapojené od 1. 6. 2018.
Čtěte také: Nejasnosti spojené s #EET: Jak se může podnikatel právně bránit?
Prokazování původu majetku
Novinkou v právní úpravě podnikatelů z loňského roku je prokazování původu majetku, které bylo doplněno do zákona o daních z příjmů jeho novelou – zákonem č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Prokazování původu majetku účinné od 1. 12. 2016 má původ ve starším nápadu zavést v České republice majetková přiznání, která však nebyla nikdy schválena.
Nutno zdůraznit, že prokazování původu majetku je výrazně více zaměřené na konkrétní osoby, než by byla jakákoli podoba majetkových přiznání. Jeho cílem je umožnit správci daní z příjmů fyzických a právnických osob (tedy finančním úřadům v 1. stupni) doručit poplatníkovi výzvu k prokázání příjmů podle § 38× zákona o daních z příjmů. Může tak učinit, pokud má důvodně za to, že příjmy poplatníka, které byly oznámeny nebo tvrzeny správci daně, neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání a odlišují se od nárůstu o více než 5 000 000 Kč. Po výzvě je poplatník povinen prokázat skutečnosti ve výzvě uvedené. Pokud poplatník původ příjmů neprokáže, správce daně může u příjmů, u nichž by stanovená daň přesáhla 2 000 000 Kč, využít stanovení daně podle pomůcek, přičemž zároveň poplatníkovi je oprávněn vyměřit zvláštní penále ve výši 50 %, popřípadě 100 % při neposkytnutí součinnosti. Když hodnota nárůstu majetku je alespoň 10 000 000 Kč, správce daně vyzývá subjekt k podání prohlášení o majetku týkajícího se veškerého majetku s výjimkou movitých věcí a dluhů, obojího do hodnoty 100 000 Kč.
Co přinese rok 2018
Podnikatelé mohou v průběhu roku 2018 očekávat jisté novinky v právní úpravě, které se jich přímo týkají. Jednou z těchto novinek je např. evidence údajů v registru skutečných majitelů, kdy nabude účinnosti novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. S ní bude souviset povinnost osob zapsaných v obchodním rejstříku evidovat v neveřejné části registru také skutečné majitele. Nutno upozornit, že např. ve Velké Británii je registr skutečných majitelů veřejný. V mnoha případech jsou skutečným majitelem osoby, které zároveň od své ovládané nebo jinak propojené osoby inkasují příjmy a z nich platí daně z příjmů.
GDPR – ochrana osobních údajů
Další novinkou v právní úpravě podnikatele je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679 (anglicky General Data Protection Regulation, zkratka GDPR), které stanoví podnikatelům mnohé povinnosti v oblasti ochrany osobních údajů. Výše zmíněné nařízení nabude účinnosti dne 25. 5. 2018. Podnikatelé by však přípravu neměli podcenit, kvůli vysokým sankcím se to nevyplatí. Nová evropská úprava bude pro podnikatele znamenat především větší důraz na zabezpečení osobních údajů, například šifrováním, a více povinností. Přináší však i vyšší sankce, které mohou být pro společnosti citelné. Nově bude moci Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) uložit podnikateli pokutu ve výši až 20 000 000 EUR nebo čtyři procenta z celosvětového ročního obratu, a to podle toho, která z částek je vyšší.
Čtěte také: GDPR: Nový strašák pro firmy. Nařízení shrnuje právník
Nové nařízení zavádí i povinnost vést evidenci zpracování osobních údajů a na požádání ji předložit ke kontrole ÚOOÚ. Tuto povinnost však nebudou mít podnikatelé zaměstnávající méně než 250 zaměstnanců, ledaže zpracování dat představuje riziko pro práva a svobody dotčených lidí nebo zahrnuje zpracování takzvaných citlivých údajů. Nově jsou za osobní údaje považovány také cookies, tedy údaje o uživatelích z internetových prohlížečů. K jejich využívání bude třeba souhlas dotčené osoby. Podnikatel bude muset rizikové úniky osobních údajů hlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů. Nařízení přinese také nová práva, která korespondují s povinnostmi podnikatelů, například na přenositelnost údajů, tedy právo získat osobní údaje, které dotyčný poskytl správci, a právo předat je jinému správci, dále právo být zapomenut, to znamená možnost požádat internetové vyhledávače o odstranění odkazů na moji osobu z vyhledávání.
Čtěte také: Je legální obchodovat s osobními údaji a za jakých podmínek?
Další změna právní úpravy účinná od roku 1. 1. 2018 se dotkne podnikatelů, ať už jde o společnosti působící v oblasti správy nemovitostí, ale i společnosti, které budovy či pozemky vlastní. Novela občanského zákoníku účinná od 1. 1. 2018 znovu navrací předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci. V případě, kdy bude jeden spoluvlastník chtít převést svůj spoluvlastnický podíl, bude povinen nabídnout tento podíl nejprve ostatním spoluvlastníkům, s výjimkou převodu na osobu blízkou. Spoluvlastníci nemovitosti, nikoliv však tentokrát spoluvlastníci věci movité, budou tedy opět mít při převodu podílu předkupní právo. To se opět uplatní jak u úplatných, tak i bezúplatných převodů.
Spoluvlastníci se navíc mohou svého předkupního práva vzdát. Toto vzdání se má účinky i pro právní nástupce spoluvlastníka, který se předkupního práva vzdal. Informace o tom, že se spoluvlastník vzdal předkupního práva, se bude zapisovat do katastru nemovitostí. Lze tedy uzavřít, že stav, kdy spoluvlastníci nemovitostí nemohou ovlivnit, kdo bude jejich novým spoluvlastníkem, bude trvat pouze do konce tohoto roku. Poté již spoluvlastníci nemovitosti budou moci zabránit převodu na nechtěnou osobu tím, že využijí svého předkupního práva. Nadále ale neovlivní převody v rámci spřízněných osob.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí