Splatnost faktur je už více než rok omezena zákonem. Pomohlo to podnikatelům?

Už více než rok platí pro splatnost faktur základní lhůta 30 dnů. Do jaké míry ale nová legislativní úprava zlepšila platební morálku, se podnikatelé neshodnou.

Už více než rok platí nová právní úprava, která měla zlepšit platební morálku tuzemských firem a zkrátit lhůty pro zaplacení faktur. Zákon totiž omezil splatnost faktur na 30, respektive 60 dní, a zpřísnil sankce za zpoždění. Sami podnikatelé se však neshodnou, do jaké míry legislativní změny ve skutečnosti pomohly.

Základní lhůta činí 30 dnů

Ilustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Faktury by se měly platit do 30, či 60 dnů.

Na počátku loňského července nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, která si kladla za cíl zkrátit dobu proplácení faktur a zlepšit tak postavení především menších podnikatelů. Od roku 2014 sice už obchodní zákoník neplatí, příslušná právní úprava ale přešla do nového občanského zákoníku. Už více než rok tedy platí, že je zákonem stanovena maximální zákonná doba splatnosti faktur a sankce za jejich porušení. Základní lhůta pro splatnost faktur činí 30 dní, avšak v případě vztahu dvou podnikatelských subjektů lze lhůtu prodloužit až na 60 dní. V některých případech si mohou podnikatelé domluvit i lhůtu delší, nesmí to však být vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

Čtěte také: Lhůta pro splatnost faktur se omezí na 30 dní, zvýší se i úroky z prodlení

Základní lhůta 30 dní navíc platí i pro veřejné subjekty. Také sice v jejich případě lze lhůtu prodloužit na 60 dní, musí to však být odůvodněno povahou závazku a doba splatnosti nesmí přesáhnout 60 dní. Lhůty se počítají ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli, upřesňuje se v § 1963 nového občanského zákoníku.

Za zpozdění minimálně 1200 korun

Nová právní úprava se ale nezaměřila jen na stanovení lhůt pro splatnost faktur, nýbrž zpřísnila i sankce za jejich nedodržení. Výši úroků si podnikatelé mohou dohodnout dle svého uvážení, pokud tak neudělají, vzniká nárok na úroky z prodlení ve výši dané zákonem. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanovuje výši úroku z prodlení jakožto roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.

Pomohlo omezení splatnosti podnikatelům?

Mít zákon je jedna věc, aby se ale projevoval také v obchodních vztazích, je věc druhá. Podle Karla Havlíčka, šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), se jednalo spíše o kosmetické opatření. Omezit splatnost zní dobře, ale kde nic není, ani smrt nebere a nepomůže v tom žádný zákon. Navíc ten umožňuje obchodním společnostem dohodnout se jinak, čímž v podstatě naznačuje, že záleží více na vzájemné dohodě obchodních partnerů, uvedl serveru Podnikatel.cz Havlíček. I šéf AMSP ČR ale připouští, že v některých ohledech a oblastech zákon pomohl. Konkrétně se podle Havlíčka jedná o platby od státu směrem k firmám či o platby ve stavebnictví a velkoobchodu.

Situace se prý mírně zlepšila i podle Kovářského společenstva. Aspoň již není donucování k například 90denní splatnosti legální. Vymahatelnost zákona však zůstává slabá a je podivné, že stále mají s.r.o. s kapitálem 100 tisíc korun právo realizovat několika milionové zakázky či obchody, doplnil serveru Podnikatel.cz Tomas Blažíček z Kovářského společenstva.

Čtěte také: 5 podnikatelských matadorů radí: Jak snížit množství neproplacených faktur

widgety

Hospodářská komora ČR (HK ČR) naproti tomu vnímá uzákonění nejzazších lhůt splatnosti jako důležitý nástroj v boji proti druhotné platební neschopnosti a dlouhodobě tuto úpravu podporuje. Co se týče dosavadního efektu, vnímáme určité zlepšení zejména ve vztahu výrobců a velkoobchodníků. Zde byl v minulosti problém, že lhůty splatnosti byly nastavovány příliš dlouhé. Co se týče vymahatelnosti, je nutné konstatovat, ze vnucování delších lhůt splatnosti již není možné. Takové lhůty by byly neplatné, vysvětlila Lenka Vodná, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Zda zákon výrazněji pomohl, se podnikatelé sice neshodnou, zato jsou však zajedno v názoru, že legislativně již nelze v boji proti prodlení s placením faktur výrazněji pomoci. Co je třeba ale vyžadovat, je opravdu rychlá vymahatelnost pohledávek, dokud věřitel i dlužník ještě „žijí.“ Dovedu si to představit nějakým rychlým obchodním soudem, který zcela prokazatelné případy – spory – vyřeší během několika dní, podotkl Karel Havlíček z AMSP ČR. Je nutné, aby si každý podnikatel pokud možno prosadil ve smlouvě dostatečné sankce, aby se prodlení dlužníkům nevyplatilo. Problém s pozdním placením faktur však pravděpodobně nikdy zcela nezmizí, uzavřela Lenka Vodná z HK ČR.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 9. 2014 8:37

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+