Společníci a jednatelé firem mají ztratit nárok na podporu v nezaměstnanosti

Pokud jednatel nebo společník firmy nedostává více než půlku minimální mzdy a splní další podmínky, má nárok na podporu v nezaměstnanosti. To se má brzy změnit.

Společníci a jednatelé zřejmě přijdou o podporu v nezaměstnanosti. Nyní platí, že členové obchodních společností, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu a nedostávají více než polovinu minimální mzdy, mají právo na podporu v nezaměstnanosti. To se má ale nyní změnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) totiž předložilo do připomínkového řízení novelu zákona o zaměstnanosti, která podporu pro členy obchodních společností zcela ruší, a to nezávisle na výši příjmů. Toto opatření se může mimo jiné dotknout uchazečů o práci, kteří se rozhodli postavit se na vlastní nohy a kterým firma ještě nevydělává. Jestliže novela projde celým legislativním procesem, měla by začít platit od příštího roku.

Čtěte také: Změny v podpoře v nezaměstnanosti od roku 2014

Souběh podpory a nekolidujícího zaměstnání byl zneužíván

Ilusrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Členové obchodních společností mají přijít o podporu v nezaměstnanosti.

Do konce roku 2010 platilo, že uchazečům o zaměstnaní, kteří pobírali podporu, bylo umožněno částečné zaměstnání. Jak uchazeči o zaměstnání, kteří vykonávali nekolidující zaměstnání, tak uchazeči o zaměstnání, kteří jako členové obchodní společnosti nebo družstva vykonávali mimo pracovněprávní vztah práci pro obchodní společnost nebo družstvo za odměnu nepřesahující polovinu minimální mzdy, mohli dostávat podporu v nezaměstnanosti. V současnosti tedy činí hranice 4250 korun (minimální mzda je 8500 korun).

Od 1. ledna 2011 ztratili nárok na podporu uchazeči o práci, kteří vykonávali nekolidující zaměstnání. Důvodem bylo obcházení zákona některými uchazeči o práci a jejich zaměstnavateli. V praxi docházelo k případům, kdy zaměstnavatel nemohl přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Z tohoto důvodu se dohodl se zaměstnanci na ukončení pracovního poměru a zároveň s nimi uzavřel většinou dohodu o provedení práce na stejný druh práce s měsíční odměnou nepřesahující polovinu minimální mzdy, vysvětluje se v důvodové zprávě k novele zákona o zaměstnanosti.

Tito zaměstnanci se tak stali uchazeči o zaměstnání, kterým byla při splnění zákonných podmínek poskytována podpora v nezaměstnanosti, a zároveň vykonávali nekolidující zaměstnání. V některých případech byly uzavírány i nové pracovní smlouvy s odloženým nástupem do zaměstnání po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti. Toto jednání zaměstnavatelů bylo kritizováno ze strany sociálních partnerů a ve svých důsledcích vedlo k únikům na daních a na sociálním 
a zdravotním pojištění, upřesňuje se v důvodové zprávě.

Jak dlouho lze pobírat podporu v nezaměstnanosti?

Uchazeči, který splní podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, se podpora vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí:

  • 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
  • 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku, 
  • 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující je přitom věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

O podporu mají přijít i členové obchodních společností

I nadále, a platí to dodnes, mohli pobírat podporu uchazeči o práci, kteří současně pracovali jako členové obchodních společností nebo družstev. Jedinou podmínkou byla hranice příjmu, která nesměla a nesmí překročit hranici poloviny minimální mzdy. V současnosti jde tedy o částku 4250 korun. Nově se to má ale změnit. Ministerstvo chce totiž nárok na podporu v nezaměstnanosti sebrat i členům obchodních společností a družstev. Pokud návrh MPSV projde, nebude již záležet na výši příjmů a všichni společníci a jednatelé automaticky přijdou o podporu v nezaměstnanosti.

Doba, po kterou bude uchazeč o zaměstnání působit jako člen obchodní společnosti nebo družstva, a nebude mu z tohoto důvodu poskytována podpora v nezaměstnanosti, stejně jako doba neposkytování podpory v nezaměstnanosti po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání, nebude započítávána do podpůrčí doby, která uchazeči o zaměstnání náleží podle § 43 a § 46 zákona 
o zaměstnanosti.

Na jakou výši podpory má nezaměstnaný nárok?

Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:

  • první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
  • třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku
  • a po zbývající podpůrčí dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání a pokud se jedná o OSVČ z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.

Uchazeč o zaměstnání bude zároveň muset při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti písemně osvědčit, zda je v právním vztahu sjednaném za účelem výkonu nekolidujícího zaměstnání nebo v postavení člena obchodní společnosti nebo družstva, který vykonává mimo pracovněprávní vztah pro obchodní společnost nebo družstvo práci. Uzavře-li právní vztah za účelem výkonu nekolidujícího zaměstnání nebo získá-li postavení člen obchodní společnosti nebo družstva, který vykonává mimo pracovněprávní vztah pro obchodní společnost nebo družstvo práci, bude povinen tuto oznamovací povinnost splnit nejpozději v den vzniku právního vztahu, doplňuje se v důvodové zprávě.

widgety

Kolika podnikatelů by se tato novinka dotkla, není zřejmé. Samo ministerstvo připouští, že nemá přehled, kolik existuje uchazečů o zaměstnání, kteří mají postavení člena obchodní společnosti nebo družstva a zároveň pobírají podporu v nezaměstnanosti. Opatření se nicméně dotkne těch, kteří se stali nezaměstnanými a místo do pracovního poměru by chtěli zkusit podnikání. Pokud se totiž rozhodnou založit firmu, přijdou ihned o podporu v nezaměstnanosti. To může řadu uchazečů odradit, jelikož může trvat řadu měsíců, než společnost začne vydělávat.

MPSV bude moci zřídit příspěvkovou organizaci

Novela zákona o zaměstnanosti přináší ještě jednu významnou novinku. MPSV bude moci zřídit státní příspěvkové organizace k plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti. Jednalo by se například o realizaci projektů zaměřených na vzdělávání různých cílových skupin trhu práce (uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání, zaměstnanci atp.) v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost, resp. plánování realizace projektů v budoucím Operačním programu Zaměstnanost, uzavírají autoři v důvodové zprávě.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 7. 2014 16:53

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+