Srážky ze mzdy, nezdanitelná část mzdy a vyživované osoby

Čtěte, kdo jsou vyživované osoby, kdo o nich rozhoduje a zda může být vyživovanou osobou nezaměstnané zletilé dítě či dítě studující druhou vysokou školu.

V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná částka. Jedná se o částku, jež nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnance s exekučními srážkami) a částka na každou osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné. A tady leckdy nemají účetní jasno, jak určit vyživované osoby. Připravili jsme jednoduchý manuál.

Okruh vyživovaných osob

Zaměstnavatel ani jeho účetní nejsou povinni ani nijak oprávnění zjišťovat, kolik si kdo může uplatnit vyživovaných osob. Jejich označení a prokázání existence přísluší povinnému (je to ostatně jeho nezabavitelná částka). Lze však zaměstnance oslovit, případně poučit o principu výpočtu a tím jej vyzvat k prokázání existence uvedených osob. Vyživovací povinnost je stanovena občanským zákoníkem. Původně používaný zákon o rodině byl zrušen, úprava rodinného práva je od roku 2014 přesunuta právě do nového občanského zákoníku.

Vyživovací povinnost mezi manželi

Bezpodmínečnou vyživovací povinnost mají manželé (obdobně registrovaní partneři podle zákona o registrovaném partnerství). Částka na vyživovaného manžela se započítává vždy, dokud manželství trvá, bez ohledu na skutečnost, zda spolu s povinným žije ve společné domácnosti a zda má svůj samostatný příjem. Platí to například i v situaci, kdy je manžel ve vazbě či výkonu trestu, jak pro server Podnikatel.cz doplnil mluvčí Exekutorské komory ČR Petr Vorlíček

Obdobnou povinnost mají rozvedení manželé, ovšem ne automaticky. Pouze pokud to rozvedený požaduje a prokáže, že není schopen se sám živit. Posouzení je na soudu, pro plátce mzdy bude dokladem k uplatnění nezabavitelné částky na vyživovanou osobu rozvedeného manžela odpovídající soudní rozhodnutí.

Vyživovací povinnost druha a družky (neprovdané matky)

Druh a družka nemají k sobě vzájemně žádnou vyživovací povinnost. Výjimkou je pouze výživné stanovené na žádost neprovdané matky. Ta může požádat soud o stanovení výživného na svou osobu otcem dítěte, a to až do dvou let jeho věku. Povinný prokáže zaměstnavateli vyživovací povinnost vůči neprovdané matce svého dítěte zpravidla rozsudkem o stanovení výživného vůči této osobě.

Nezaopatřené děti

Nejčastěji se účetní setkávají s vyživovací povinností k nezaopatřeným dětem a to jim také v praxi činí největší potíže. Kdy je dítě vyživovanou osobou? Za nezaopatřené dítě se považuje vlastní či osvojené dítě do skončení povinné školní docházky a dítě, které není schopno se samo živit, jestliže:

  • se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Kamenem úrazu je nezaopatřenost a neschopnost se samo živit. Například dítě, které je poživatelem invalidního důchodu III. stupně, nelze považovat za nezaopatřené. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (např. nesplňuje podmínku, že v posledních dvou letech odpracovalo alespoň 12 měsíců).

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Nezaměňujte podmínky posouzení dětí jako vyživovaných osob s podmínkami pro daňové zvýhodnění. 

Nový občanský zákoník bohužel nestanovuje žádnou věkovou hranici, a na základě některých právních výkladů by bylo vyživovanou osobou dítě, které není schopno se samo živit prakticky neomezeně. To však nelze podle Magdaleny VašinkovéAdvokátní kanceláře Tomáše Rašovského připustit. Obecně sice platí, že rodiče hradí výživné dětem po dobu, po kterou nejsou schopny se samy živit. Na druhou stranu by plnění této vyživovací povinnosti nemělo být v rozporu s dobrými mravy. Jestliže někdo studuje například druhou vysokou školu a takzvaně si prodlužuje mládí, tak dle rozhodnutí ústavního soudu vyživovací povinnost rodičů zanikla. Stejně tak není dána vyživovací povinnost v případě, kdy je zletilé dítě vedeno na úřadu práce. Účetní, pokud budou provádět srážky ze mzdy, by měli vždy alespoň vyžadovat dohodu o výživném uzavřenou mezi zletilým potomkem a rodičem, případně soudní rozhodnutí, na základě kterého tato povinnost vznikla. Není však možné, aby účetní v jednotlivém případě posuzovali, jestli nárok na výživné je nebo není, pokud povinný doloží dohodu o výživném. Toto může změnit pouze soud. Účetní tak musí vyjít z relevantních podkladů, vysvětluje advokátka Vašinková.

Rozhodně také není možné podmínky posuzování vyživovaných osob zaměňovat s podmínkami pro daňové zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů. Povinnému nesmí účetní jako vyživované osoby započítat děti nevlastní, například děti druhého z manželů, přestože s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti. Na druhou stranu je možné jako vyživovanou osobu uplatit stejné dítě u obou rodičů, pokud mají oba nařízeny exekuční srážky ze mzdy. Nerozhoduje tak společná domácnost ani věk dítěte. Vždy se musí jednat o dítě vlastí či osvojené a o dítě, které „není schopno se samo živit“.

Ostatní vyživované osoby

Často se hovoří o „ostatních vyživovaných osobách“. Tomuto pojmu lze rozumět jako „ostatní příbuzní“. Jedná se o vyživovací povinnost mezi rozvedenými manželi, předky a potomky, tj. např. mezi rodiči, prarodiči a vnuky či pravnuky, nikoliv mezi sourozenci. V tomto případě by však měla být vyživovací povinnost opět stanovena soudní cestou. Nevyplývá automaticky ze zákona.

EBF16

Okamžik vzniku vyživovací povinnosti

Povinnost vyživovat dítě (obdobně povinnost vůči manželovi) vzniká okamžikem jeho narození. To znamená, že nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se při exekuci započítá již k období (měsíci), kdy se dítě narodilo. Pokud se dítě narodilo například v měsíci říjnu a zaměstnavatel bude odvádět mzdu za měsíc říjen v listopadu, pak při výpočtu nezabavitelné částky musí již v říjnové mzdě zohlednit část připadající na vyživovanou osobu (narozené dítě, manžela), upřesnila pro server Podnikatel.cz Petra DolejšováAdvokátní kanceláře eLegal.

Zaměstnavatelé nesmí v případě vyživovaných osob opomenout důležité omezení. V souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách se „jedna čtvrtina nezabavitelné částky nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá“. Omezení se týká pouze konkrétní vyživované osoby, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí soudu pro pohledávky výživného. Ostatní vyživované osoby (pokud takové jsou) započítat lze.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení s Danem Dočekalem »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+