Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Srážky ze mzdy po novele zákoníku práce

Dagmar Kučerová

Novela zákoníku práce zužuje rozsah srážek, které může zaměstnavatel ze mzdy provést. Jak to bude s pořadím pohledávek?

Znovu se otevírá otázka pořadí pohledávek, tj. zda se všechny pohledávky uspokojí dle pořadí nebo mají exekuce přednost. Názory odborníků se tradičně liší.

Novela zákoníku práce je aktuálně ve druhém čtení. Účinnost je plánována od 1. července 2017 (s výjimkou změn stanovení a čerpání řádné dovolené, ty nabudou účinnosti až od roku 2018). 

O připravovaných změnách více:

Novela zákoníku práce a srážky ze mzdy

V současné době lze srážet ze mzdy v souladu s § 146 zákoníku práce na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance. Dohodu o srážkách ze mzdy upravuje jako smluvní typ občanský zákoník v ustanovení § 2045, včetně jejího účelu, kterým je zajištění pohledávky. Zajišťovací dohodu o srážkách ze mzdy může uzavřít s předchozím souhlasem zaměstnavatele dlužník a věřitel.

Další dohodou, kterou zákoník práce výslovně uvádí, která však není zvlášť upravená, je dohoda, podle které mají být prováděny srážky ze mzdy k uspokojení závazku zaměstnance. Dohodu k uspokojení závazku zaměstnance uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem ve prospěch věřitele. Jde v podstatě o způsob splácení existujícího dluhu zaměstnance a není žádný věcný ani právní důvod, aby zaměstnavatel – byť s tím souhlasí – přejímal funkce poskytovatele peněžních služeb, upřesnil pro server Podnikatel.cz Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí.

Součástí vládní novely zákoníku práce, který aktuálně projednává Sněmovna, je návrh na změnu § 146 písm. b) zákoníku práce, na jejímž základě by bylo možné nadále provádět srážky ze mzdy, ovšem pouze na základě dohody sjednané podle občanského zákoníku. Změna se tak týká pouze závazků zaměstnance, kdy je zaměstnavatelem sráženo ve prospěch věřitele. Například dohoda pro srážení příspěvků zaměstnance na penzijní připojištění, pojistné na doplňkové penzijní spoření a životní pojištění. Obvykle se takto postupuje v případech, kdy zaměstnavatel v rámci sociální politiky současně poskytuje zaměstnancům svůj příspěvek.

Dohod o srážkách ze mzdy uzavřených v souladu s ustanovením § 2045 občanského zákoníku (pohledávky zaměstnavatele např. stravné, přeúčtování soukromých telefonních hovorů ze služebního telefonu) se změna nijak nedotkne. Obdobně dohod o srážkách ze mzdy na výživné. 

Navržené znění po novele zákoníku práce:

Srážky ze mzdy smějí být podle § 146 zákoníku práce provedeny jen

  • v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
  • na základě dohody o srážkách ze mzdy (dosud – nebo k uspokojení závazků zaměstnance), 
  • k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Dohoda o srážkách ze mzdy a její pořadí

Důvodová zpráva k novele zákoníku práce vysvětluje změnu tak, že není možné, aby srážky sjednané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve prospěch třetích osob (uspokojení závazků zaměstnance) nabývaly pořadí. Tím by mohly odsouvat zajišťovací nebo exekuční srážky. Uspokojení dluhu, který má zaměstnanec vůči zaměstnavateli, tím nebude ohroženo. Zajišťuje se dohodou podle § 2045 občanského zákoníku a nabývá pořadí (popřípadě je možné využít institut započtení – § 1988 a násl. občanského zákoníku). A je tu známý problém s pořadím pohledávek. Podle důvodové zprávy k novele zákoníku práce nabývají pohledávky zaměstnavatele pořadí, stejně jako výkony rozhodnutí či exekuční srážky.

Obdobné právní stanovisko lze dohledat v odborné literatuře zabývající se právě oblastí exekučních srážek ze mzdy. Aktuálně například Bořivoje Šubrta v měsíčníku Mzdová účetní (2/2017, ANAG). Upozorňuje se zde na ustanovení § 148 odst. 2 zákoníku práce, které stanovilo, že srážky smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Těmito podmínkami se řídí v případě výkonu rozhodnutí či exekuce i pořadí jednotlivých pohledávek. V ostatních případech stanoví pořadí srážek ze mzdy § 149 zákoníku práce. Právní řád je nutno brát v celém kontextu. V žádném případě neplatí, že by veřejné právo mělo být nadřazeno právu soukromému. 

Čtěte také: Exekuční a jiné srážky se od roku 2017 mění. Exekutoři zajásají

Podle tohoto právního názoru se jednoznačně všechny pohledávky srážejí podle pořadí a dohody o srážkách ze mzdy kupříkladu na úhradu závodního stravování nemohou být odsunuty „na druhou kolej“ srážkami exekučními.

Podle pořadí, nebo mají přednost exekuce?

Na druhou stranu se zaměstnavatelé setkávají s požadavkem exekutorů na upřednostnění exekucí před dohodami o srážkách ze mzdy. Tento postup potvrzuje například Exekutorský úřad Brno – město. Zastáváme jednoznačné stanovisko, že nejdříve je ze mzdy nutné provést exekuční srážky a teprve až následně posoudit, zda z jejího zbytku lze provést srážky na základě dohody. Nebude-li plátce mzdy postupovat tímto způsobem, vystavuje se riziku poddlužnické žaloby ze strany oprávněného i ze strany soudního exekutora (v rozsahu neuhrazených nákladů exekuce), upozorňuje zaměstnavatele Jan Týče. Dodává, že stejný závěr přijala i Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR ve svém stanovisku ze dne 20. ledna 2016 a totožně se na straně 980 vyjadřují i autoři komentáře k občanskému soudnímu řádu SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. A KOL: OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD. KOMENTÁŘ. 1. VYDÁNÍ. PRAHA: C. H. BECK, 2013.

WT100

Obdobný postoj k pořadí pohledávek zaujímá i Exekutorská komora ČR. Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, nestanovuje žádné pravidlo pro souběh dobrovolné dohody o srážkách ze mzdy a srážek ze mzdy při výkonu rozhodnutí. V ustanovení § 282 občanského soudního řádu je stanoveno, že povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3 občanského soudního řádu), právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. V tomto rozsahu je podle Petra Vorlíčka zaměstnavatel povinen provádět přednostně srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí.

Úprava provádění srážek ze mzdy v občanském soudním řádu neobsahuje žádné speciální ustanovení analogické § 309a občanského soudního řádu při provádění exekuce přikázáním pohledávky. Z toho důvodu je třeba interpretovat vykonatelné rozhodnutí soudu jako přednostní před dohodou o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, kterou uzavřel povinný s věřitelem, aniž by touto dohodou vznikl exekuční titul. Opačný výklad, tj. že srážky z příjmů na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů mohou svým pořadím předcházet povinnost provádět srážky z příjmu při výkonu rozhodnutí, by odporoval ustanovení § 291 odst. 2 občanského soudního řádu, které stanoví, že sraženou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, i když sám má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst, zdůrazňuje za Exekutorskou komoru Petr Vorlíček.

Situace kolem pořadí pohledávek při provádění srážek ze mzdy je stále nejasná. Právní názory na tuto problematiku se výrazně liší. Do celé záležitosti by mohla vnést jasno úprava legislativy. A právě ta by měla být součástí návrhu novely občanského soudního řádu.

Našli jste v článku chybu?