Stanovení i čerpání řádné dovolené se může brzy změnit

Návrh novely zákoníku práce obsahuje i změny v řádné dovolené. Účetním pořádně zamotá hlavu dovolená stanovená po odpracovaných týdnech a v hodinách.

Návrh novely zákoníku práce je aktuálně ve stadiu zařazení do evidence po ukončeném připomínkovém řízení. Část původně navržených změn neprošla připomínkovým řízením, ovšem změny v oblasti poskytování řádné dovolené zůstávají. Jsou zásadní, dosavadně používané postupy se pravděpodobně změní. Připravili jsme souhrn navržených změn ve stanovení a čerpání řádné dovolené. Pro lepší pochopení uvádíme v příkladech uvedených v návrhu novely zákoníku práce.

Dovolená stanovená na dvaapadesátiny

Původně byly změny v řádné dovolené připraveny ve dvou variantách. První z nich obsahovala pouze drobné změny, zatímco druhá, která prošla připomínkovým řízením, zásadně mění zavedenou koncepci. Kalkuluje se stanovením práva na dovolenou a její délky v závislosti na odpracované týdenní pracovní době. Právo na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě její poměrnou část, se má odvozovat od týdenní pracovní doby zaměstnance. Dovolenou za kalendářní rok získá zaměstnanec, který bude nepřetržitě konat práci u stejného zaměstnavatele po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby.

Délka dovolené se stanoví vynásobením počtu týdnů dovolené (výměrou dovolené) příslušející zaměstnancům konkrétního zaměstnavatele za kalendářní rok. Právo na dovolenou pak bude ve výsledku vyjádřeno v hodinách, avšak při zachování požadavku, aby dovolená byla odvozena od její výměry v týdnech.

Příklad – stanovená týdenní pracovní doba

Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů, konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce. Během této doby odpracoval celkem 2080 hodin (52 × 40).V průměru tedy 40 hodin připadajících na jeden týden. Přísluší mu tedy dovolená nekrácená, v celkovém rozsahu za kalendářní rok v počtu 200 hodin (40 hodin x 5 týdnů) = 200 hodin. 

Pokud by zaměstnanec v rozvržených směnách odpracoval během 52 týdnů v kalendářním roce více hodin, například 2200, tj. v průměru 42,38 hodin týdně, nepřihlíží se k této skutečnosti. Přísluší mu rovněž dovolená v nezměněné (neprodloužené) délce za kalendářní rok, tj. 40 × 5 = 200 hodin.

Příklad – kratší stanovená týdenní pracovní doba 

Zaměstnanec, jehož sjednaná kratší týdenní pracovní doba činí 30 hodin a výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů, konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce, během nichž odpracoval 1585 hodin, tj. v průměru 30,4 hodin. Přísluší mu „v plné délce“ dovolená za kalendářní rok, tj. 30 × 5 = 150 hodin. K odpracovaným hodinám nad průměrnou délku sjednané kratší týdenní pracovní doby se rovněž nepřihlíží.

Poměrná část dovolené

Pokud naopak zaměstnanec za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nebude konat práci pro překážky v práci nebo pracovní poměr netrvá po celý rok, bude délka poměrné části dovolené činit jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu. Podmínkou je výkon práce alespoň po dobu 4 týdnů. V případě dodatkové dovolené by se aplikoval obdobný postup.

Příklad – poměrná část dovolené

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. listopadu k zaměstnavateli, který poskytuje zaměstnancům 5 týdnů dovolené za kalendářní rok, a do konce kalendářního roku konal u něho práci po dobu 8 týdnů ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Za tuto dobu odpracoval v průměru 40 hodin týdně. 

Protože zaměstnanec splnil podmínku výkonu práce alespoň po dobu 4 týdnů, přísluší mu poměrná část dovolené za kalendářní rok, tj. osm dvaapadesátin ze stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin vynásobené počtem týdnů dovolené příslušející zaměstnancům zaměstnavatele v kalendářním roce, tj. 5. Provede se následující výpočet dovolené: 40 : 52 = 0,769 × 8 = 6,152 × 5 = 30,76, po zaokrouhlení na hodiny směrem nahoru 31 hodin.

Čerpání dovolené

Jestliže se navrhuje stanovení výpočtu délky dovolené v hodinách, musí také její čerpání probíhat v hodinách (stále však bude platit, že dovolená má být vyčerpána, pokud možno, vcelku nebo ve výměře po jednotlivých částech v týdnech s ohledem na účel dovolené). Dovolená určená celkovým počtem hodin bude v tomto počtu vyčerpána v závislosti na délce jednotlivých směn připadajících na dobu dovolené. Jestliže bude zaměstnanec čerpat dovolenou ve dnech, na které mu připadají směny s nižším než průměrným počtem hodin, bude fakticky dovolenou čerpat více pracovních dnů v kalendářním roce a naopak.

Příklad – čerpání dovolené

Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance v režimu nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby činí 40 hodin, výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec v průběhu kalendářního roku během období 52 týdnů odpracoval 2100 hodin. Má právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 200 hodin (40 × 5). Bude-li tuto dovolenou čerpat po dobu 15 dnů, na něž připadají směny po 10 hodinách, a ve zbývajících dnech směny po 8 hodinách (tedy 6 dnů), pak celkový počet pracovních dnů dovolené za kalendářní rok bude činit 21 dnů a k dočerpání zbývají ještě 2 hodiny, které by zaměstnanec musel vyčerpat pravděpodobně v rámci některé z jeho směn, popřípadě by zbývající hodiny mohly být převedeny do následujícího kalendářního roku.

Převedení nevyčerpané dovolené by totiž mělo být nově umožněno. Od roku 2012 musí čerpání dovolené nařídit zaměstnavatel, a tudíž i dovolenou je nutné vyčerpat do konce kalendářního roku, za který náleží. Často je převod nevyčerpané dovolené do roku následujícího v zájmu samotného zaměstnance. Možnost jejího převedení, ovšem v míře, jež přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů v kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku, by měla být opět připuštěna. Stalo by se tak na žádost zaměstnance a s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.

widgety

Krácení dovolené

Logicky tím musí dojít i ke změnám v krácení dovolené. Překážky v práci se navrhují jako výkon práce započítávat v celkovém limitu 100 směn. Vše, co bude nad tento limit, bude pro účely stanovení nároku na dovolenou neodpracovanou dobu. Proto bude třeba všechny překážky v práci vztahující se k jednotlivým směnám konkrétního zaměstnance nebo jejich částem vyjádřit v hodinách, tj. podle toho, na jak dlouhou směnu nebo její část zaměstnanci připadly.

Příklad – krácení dovolené 

Zaměstnankyně se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin rozvrženou pravidelně do pěti směn v týdnu byla od 26. 5. uznána dočasně práce neschopnou a pracovní neschopnost trvala do konce kalendářního roku. Od počátku roku do vzniku pracovní neschopnosti odpracovala 104 směn po osmi hodinách (832 hodin). Za dobu pracovní neschopnosti zameškala celkem 156 směn po 8 hodinách (1248 hodin), z toho 56 směn (448 hodin) nelze za odpracovanou dobu považovat. Na dovolenou lze tedy zaměstnankyni započítat pouze 1632 hodin, tj. 40 dvaapadesátin stanovené týdenní pracovní doby vynásobené 5 týdny dovolené (40 : 52 × 5). 

Zaměstnankyni, která v daném případě konala práci alespoň 4 týdny v kalendářním roce po stanovenou týdenní pracovní dobu a odpracovala 40ti násobek stanovené týdenní pracovní doby po 40 hodinách, vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, a to v délce 154 hodin (po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru).

Krácení dovolené by zůstalo zachováno pouze pro případ neomluveného zameškání směny zaměstnancem. Zde by se odpočítal příslušný počet neomluveně zameškaných hodin ve směně od celkového počtu hodin připadajících zaměstnanci na jeho dovolenou v kalendářním roce. Dnes je možné krátit dovolenou za neomluvenou absenci o jeden až tři dny. Neomluvené zameškání směn je porušením základních povinností a stejně jako dnes bude moci zaměstnavatel postihnout zaměstnance i jiným způsobem (např. rozvázáním pracovního poměru).

Příklad – neomluvená absence 

Zaměstnanec zameškal z důvodu neomluvené absence 8 hodin. Jeho týdenní pracovní doba je stanovena na 40 hodin. U zaměstnavatele má nárok na 5 týdnů dovolené, tedy celkem na 200 hodin dovolené. Od tohoto počtu se odečtou zameškané hodiny (200 – 8= 192 hodin). Zaměstnanec bude mít po odpočtu nárok na 192 hodin dovolené.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 6. 2016 0:21

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+