Supermarkety žárlí na Vietnamce, proto hází špínu

Vietnamští prodejci, kterých v Česku přibývá jako hub po dešti, se stávají čím dál větším trnem v oku českým obchodníkům. Včera to prokázal svým prohlášením pro agenturu Mediafax Zdeněk Juračka, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR). Podle Juračky okrádají Vietnamci český stát o miliardy korun na daních, nedodržují základní hygienické předpisy a chovají se agresivně na kontrolory.

Postoj svazu k vietnamským prodejcům vysvětlil Zdeněk Juračka mimo jiné svým příběhem z nákupu u Vietnamců: Nedávno jsem s kolegou zavítal do jednoho takového obchodu a nevěřil jsem vlastním očím. Kolega si chtěl umýt zakoupené jablko, ale zjistil, že v obchodě není kohoutek s pitnou vodou. To znamená, že tam nebylo ani WC. To jsou nedostatky, které by český obchodník nepřežil, a když, tak jen s enormními sankcemi.

Pominu-li zajímavou kauzalitu mezi nemožností opláchnout si pitnou vodou jablko přímo v obchodě a údajnou absencí WC, marně přemýšlím, kdy naposledy jsem dostal možnost si opláchnout ovoce v nějakém supermarketu či hypermarketu. Ještě marněji však v paměti pátrám, kdy jsem tuto výsadu dostal u českého malého prodejce potravin. Naštěstí se srdcervoucí zážitek s neopláchnutým jablkem zřejmě vyhnul i dalším lidem, protože vietnamské obchody nedostatkem zákazníků rozhodně netrpí.

Zda Vietnamci krátí daně více než Češi, upřímně nedokážu posoudit, ale odvážím se tvrdit, že to nedokáže objektivně zhodnotit nikdo, ani pan Juračka, přestože ztráty odhaduje na miliardy korun. V krácení daní však rozhodně úspěch asijských obchodníků nehledejte. Jejich hlavní devízou je totiž obrovská pracovitost. Představte si, že byste před pěti lety řekli českému menšímu prodejci potravin, že by měl otevírat v 7 hodin ráno, zavírat v 10 hodin večer, a takhle 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Odpovědí by vám zřejmě bylo poklepání na čelo, pár ostřejších slov a případně pár facek za drzost.

A právě zde je zakopaný pes. Zatímco čeští obchodníci tváří v tvář konkurenci hypermarketů neobstáli, Vietnamci vedle nich fungují bez větších problémů. Že nejde o žádné zanedbatelné množství, dokazují statistiky, v Česku podniká na živnostenský list skoro 36 000 Vietnamců. Samozřejmě že ne všichni mají obchod s potravinami, ale i tisícové podnikatelské spektrum by o něčem důležitém svědčilo. Čtěte také: Celníci už léta lžou o ceně zabaveného zboží, říká Winter.

A to o tom, že obchodníci z Asie našli přesně tu mezeru na trhu, která zde po zkrachovalých tuzemských prodejcích vznikla. Dlouho otevřený obchod tzv. „potravin“ s velkým sortimentem ovoce, zeleniny a nápojů, který drží ceny pouze nepatrně nad cenami stejného zboží v supermarketech. Vietnamci ale nejsou konkurenceschopní pouze v otevírací době a cenách, ale také v kvalitě prodávaného ovoce a zeleniny. Mnozí zákazníci proto už tento druh zboží nakupují čistě u vietnamských prodejců a právě to se nezamlouvá hypermarketům a supermarketům, které SOCR ČR (kromě jiných) sdružuje.

Musíme si uvědomit, že svaz nemluví za „nebohé“ Čechy, kterým vietnamští obchodníci podsouvají hygienicky závadné zboží a ještě je okrádají na daních, nýbrž za velké maloobchodníky, pro které jsou Vietnamci nevítanou konkurencí. Jenže vysvětlujte někomu, že se síti supermarketů nelíbí, že jim jeden asijský národ odkrajuje poptávku zákazníků. Mnohem jednodušší je zvolit cestu „spravedlivé“ kritiky a hlasité obavy o zdraví občanů a z krácení státních příjmů.

Na závěr za všechno hovořící citace Marcela Wintera, předsedy Česko-vietnamské společnosti: Najdou se i mezi nimi (Vietnamci) lajdáci a někdy i kriminálníci, jako mezi našimi podnikateli. Nelze to však paušalizovat. Jejich pracovitost je potřeba využít, ne je paušálně očerňovat ve snaze zabránit potřebné konkurenci. Čtěte také: Marcel Winter: Dovedu si klidně představit Vietnamce v parlamentu.