Může za „surfování“ na internetu dostat zaměstnanec výpověď?

Bavíte se v práci na Facebooku, hledáte last-minute dovolenou nebo dokonce prohlížíte erotické stránky? Tak to by se opravdu nemuselo vyplatit. Trávit tímto způsobem byť jen malou část pracovní doby je stále riskantnější. Některé firmy už dokonce vyrazily do boje nasazením speciálního software monitorujícího pracovní činnost a soukromé aktivity zaměstnanců.

A výsledek se brzy dostavil. Mimopracovní aktivity zaměstnanců se meziročně snížily o půlhodinu denně. Lidem v práci však stále zbývá jedna hodina denně, kterou na firemních počítačích věnují zábavě a vyřizování soukromých záležitostí, uvedl Robert Kleiner ze společnosti truconneXion, monitorující využití pracovní doby. Čtěte více: Než si do firmy pustíte internet, vyzbrojte se!

„Brouzdání“ na internetu v rozumné míře výkonnost v práci nesníží

Ne vždy musí být odreagování se internetem nepřijatelné. Soukromý internet v práci obecně výkonnost nesnižuje. Nejde však dohromady s určitými profesemi, jež jsou postavené na čistě „tabulkové“ administrativě. Internet nabourává intenzivní využití pracovního času tam, kde se po zaměstnanci přímo nechce, aby byl tvořivý, ale jen automaticky plnil předem danou povinnost. A to do velké míry postihuje úředníky, sdělil psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services. Právě úředníci státní správy totiž drží podle výsledků společnosti truconneXion celkové procento zábavy poměrně vysoko nahoře.

Podle psychologů by měli mít zaměstnanci možnost vyřídit si na firemním počítači v rozumné míře soukromou korespondenci nebo se příležitostně odreagovat při hraní hry. Pokud tento privátní čas celkově nepřekročí půl hodiny denně, neviděl bych v tom nic závadného. Naopak u některých kreativnějších profesí se může tento čas ukázat jako užitečně strávená doba relaxace či inspirace pro náročné výkony, které jsou experti nuceni odvádět, dodává Jiří Šimonek. Čtěte více: Lázně pomáhají s regenerací i v boji proti stresu

A je vůbec kontrola činnosti zaměstnanců na internetu legální?

Ustanovení o zákazu „surfování“ na internetu v zákoníku práce nenajdeme. Ovšem zákoník práce zakotvil možnost kontroly v ustanovení § 316, podle kterého nesmí zaměstnanci bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky a jeho telekomunikačních zařízení. Dodržování je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, ale pouze přiměřeným způsobem, tak aby nedocházelo k narušování soukromí, říká advokátka Veronika Koubková z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová.

A v čem spočívá přiměřenost kontroly? Přiměřené je podle Koubkové zejména sledování přístupu na internet a doby strávené surfováním, chatováním přes aplikace jako např. ICQ nebo hraní her, nikoli ovšem sledování obsahu zpráv z chatu apod. Povinnost informovat zaměstnance vyplývá pro zaměstnavatele z § 316 odst. 2 a 3, a to pouze za určitých podmínek a u některých způsobů monitoringu.

Za surfování může být zaměstnanec i propuštěn

Existuje několik způsobů postihu, které vůči zaměstnanci přicházejí v úvahu. O způsobu rozhoduje zaměstnavatel podle svého uvážení zejména v závislosti na intenzitě porušení pracovních povinností. Čtěte více: Kdy vyhodit zaměstnance? Jen v zákonem povolených případech

Sankce:

• slovní napomenutí,
• snížení odměny,
• písemné upozornění na porušování a možnost výpovědi,
• okamžité zrušení pracovního poměru.

Jak vysvětluje Veronika Koubková, zda bude zaměstnavatel posuzovat stejně hraní her nebo pouhé vyhledání autobusu pro odjezd z práce, je plně na jeho uvážení. Pro použití internetu je zapotřebí souhlas. Postačí i ústní. Přesto má většina zaměstnavatelů v současné době pravidla použití internetu při výkonu práce, příp. pravidla monitoringu zakotvena buď v pracovní smlouvě, nebo formou směrnice. Je to nejlepší způsob, jak se vyhnout všem budoucím konfliktům v této oblasti, uzavírá advokátka Koubková.