Hlavní navigace

Tak dlouho obchodník prokrastinoval, až zkrachoval. Neodkládejte nepříjemné

21. 1. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 631791
„Budu v novém roce efektivněji pracovat, nebudu věci odkládat.“ Předsevzetí, které si dala řada podnikatelů. Stejně snadno jako se stanoví, tak se odkládá.

Se začátkem roku se pravidelně stanovují předsevzetí. Podle odborníků je člověk vydrží plnit  většinou do konce února, pak už začíná polevovat. Vedle hubnutí a změny nezdravého životního stylu se objevují také sliby, že v tom novém roce nebudeme věci odkládat a zaměříme se na ně hned. Právě toto předsevzetí se často objevuje i v řadách podnikatelů a byznysmenů.

Čtěte také: Zpřísnily se sankce za neplnění daňových povinností, zavedla se i nová pokuta

Odkládání věcí, úkolů, povinností, zejména těch nepříjemných má svůj název. Tzv. Prokrastinace je zlem dnešní doby, které z člověka dělá tvora neefektivního.

Prokrastinace je chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů na pozdější dobu. Může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. Spojení těchto pocitů může vést k další prokrastinaci, vytvářející tak určitý kruh.


Autor: 631791

V oblasti podnikání, stejně jako v jakékoli jiné oblasti, může neustálé odkládání úkolů a povinností vést k jedné jediné věci. Nevyřízené maily včas, neproplacené faktury, nepříjemná sdělení pro vaše zaměstnance, odkládání povinností v souvislosti s daněmi, to všechno povede k problémům, které mohou vyústit v úplný krach.

Čtěte také: O živnosťák můžete přijít i kvůli neplacení pojistného. A na pěkně dlouho

Všechno na světě můžete chtít, jenom nemůžete chtít, aby se vám chtělo.

Autorem citátu je německý filozof Arthur Schopenhauer. A právě jeho slova v souvislosti s tímto nešvarem připomněl psycholog Jakub Jura, který mluví o dvou druzích motivace: Na tendenci odkládat nepříjemné v souvislosti s povinnostmi v podnikání je možné nazírat například jako na problém vnitřní. Prostě mě to nebaví, nezajímá. A vnější motivace. Samotného mě to nebaví, ale mám z toho nějaký zisk.

Ptali jsme se v řadách podnikatelů, zda patří mezi ty, kteří nepříjemné povinnosti odkládají, a jak se dokáží motivovat, aby se tak nedělo. Inspirujte se, třeba se prokrastinace týká i vás.

Metoda “Sněz žábu”

Marek Krška, Marketing and Sales manager, NetDirect.

Stejně jako každý jiný člověk mám tendenci ty těžší a vleklé úkoly odkládat. Proto se denně pokouším aplikovat metodu „sněz žábu“. To znamená, že každý den si jeden takový nepříjemný úkol vyberu a zpracuji ho hned, jak přijdu do práce.
Jednou týdně provedu revizi splněných „žab“ a stanovím si seznam komplikovaných úkolů na další týden. Dlouhodobé náročné úkoly vydají za několik žab, vyčleňuji si na ně tudíž vždy určitý čas každý týden až do té doby, než jsou finálně dodělány.

Problém je, že mě do práce nikdo nenutí

Ondřej Koudela, majitel zážitkově vzdělávací firmy PrPom.cz

Úkoly určitě odkládám. Asi největší brzdou je pro mě představa, že je daná práce nesmyslná, nebo ji neumím. Což v okamžiku, kdy s podnikáním začínáte, je asi tak 50 % z toho, co děláte. Dalším problémem je, že do většiny práce, která je pro vaše podnikání v podstatě klíčová, vás nikdo nenutí. Musíte mít dostatek sebekázně a vnitřní motivace, nebo toho nechat. Pro mě osobně je vnitřní motivací velký smysl toho, co dělám. Věřím, že má práce může zachraňovat lidské životy a může se klidně stát, že už to i udělala. Mým největším pomocníkem v efektivitě práce je program na měření odpracované doby – Time Tracking od prima ERP.

Prokrastinace jako závislost

Markéta Karman, Key Account Manager ve společnosti FerBuy

Úkoly se snažím neodkládat. Pokud k odložení nějakého úkolu přistoupím, je to spíše z důvodu jiných priorit než proto, že se mi do něčeho nechce. Podlehnout prokrastinaci je podobné jako podlehnout alkoholu. Obojímu se snažím vyhýbat.

Nepříjemné splním hned ráno, pak je celý den klid

Cristina Muntean, jednatelka společnosti Media Education CEE

I já jsem v tomto ohledu poněkud méně zralá a čas od času prokrastinuji, především když musím splnit méně příjemné, rutinní úkoly. Pokud se například hned po jednání pustím do zpracování dohodnutých úkolů, dokončím je docela rychle. Pokud se jedná o nabídky nebo materiály pro strategické projekty, to je také celkem v pořádku. Co jsem si všimla je, že pokud vstanu hodně brzy a dám si jako první úkol něco, co je nepříjemné, a pak to mám ze stolu, mám celý den dobrý pocit. Takže, protože ne vždy si mohu své úkoly vybrat, pokouším se pravidelně vstávat brzy a začínat den dotahováním nějakého náročného úkolu. Pak se odměňuji skvělou snídaní.

Žene mě dobrý pocit, když překonám lenivost

Adéla Hloušková, jednatelka společnosti, WORK-IN agency s.r.o.

Myslím, že každý člověk má tendenci občas úkoly odkládat, ne každý den jsme ve stejném rozpoložení a nikdo z nás není robot. Nicméně odložené méně příjemné úkoly pak ještě zvyšují osobní špatný pocit, takže raději se snažím tyto záležitosti řešit jako první. Přistihuji se spíše u odkládání méně prioritních úkonů, ale i ty mne vždy nakonec doženou. Nejlepší je vzpomenout si na dobrý pocit, který nastal při překonání lenivosti u minulých vyřešených úkolů.

Odsouvám hlavně úkoly, které vyžadují více soustředění

Pavla Břečková, místopředsedkyně AMSP ČR

Brand24

Nemám tuto tendenci, ač se mi samozřejmě stane, že některé úkony řeším na poslední chvíli. Co někdy ale z nedostatku času odsouvám, jsou úkoly, o nichž vím, že vyžadují delší soustředění a koncepční přístup, kdy vím, že si na ně musím vyhradit i několik hodin, které mi ovšem při kloubení práce a rodiny permanentně scházejí

Jste odborník na oblasti, které se týkají byznysu? Registrujte se do databáze odborníků serveru Podnikatel.cz a podílejte se tak na zkvalitňování obsahu serveru Podnikatel.cz. Registrovat

Prokrastinace nebo jen kreativní pauza?

Odborníci však upozorňují, že ne každé odkládání povinností je nežádoucí prokrastinací: Jako forma žádoucího chování může být situační prokrastinace chápána především ve dvou případech. Tím prvním je vyvarování se ukvapených závěrů a rozhodnutí (ve smyslu lidového rčení: Ráno moudřejší večera) – ve smyslu funkční, resp. aktivní formy prokrastinace. Druhým případem je prokrastinace jako součást tvořivého procesu, kde problém na vědomé úrovni opouštíme – odkládáme, avšak správné řešení se náhle vynoří. Někdy je tento proces nazýván též kreativní pauzou, dočtete se na stránkách Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).