Termín oznámení náhradního plnění se blíží, včetně odvodu

Připomeňme si postup při výpočtu náhradního plnění a změny pro aktuální podání oznámení. Termín se nezadržitelně blíží.

Firmy, které mají ve sledovaném období v průměru více než 25 zaměstnanců, musí zaměstnávat zdravotně postižené osoby. Mohou je skutečně zaměstnat, využít náhradního plnění, nebo odvést finance do státního rozpočtu (obvykle jde o kombinaci uvedeného). Výpočet náhradního plnění nepatří mezi ty nejjednodušší, proto jsme připravili podrobný návod.

Nesplnění povinnosti vypočítat plnění, vyplnit příslušný tiskopis a včas odvést do státního rozpočtu je považováno za porušení zákona o zaměstnanosti s nemalou pokutou. Za nezaměstnávání zdravotně postižených osob může být vyměřena až do výše 1 000 000 korun, za neplnění oznamovacích povinností (podání tiskopisu oznámení) až do výše 100 000 korun. Kontrola zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradního plnění náleží příslušným úřadům práceinspektorátům práce.

Osoby se zdravotním postižením v roce 2013

Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí: 

  • osoby ve III. stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením) 
  • osoby v I. a II. stupni invalidity 
  • osoby zdravotně znevýhodněné – platí pouze do 31.12.2014, s to i za situace, kdy mají tyto osoby v rozhodnutí uvedeno „trvalá platnost“, nově se tyto osoby již neposuzují 
  • osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení. 

Invalidita se dokládá posudkem ČSSZ, zdravotně znevýhodněné osoby doloží rozhodnutím úřadu práce. Častým dotazem je, zda je možné započítat i pracující starobní důchodce. Ano, pokud splní výše uvedené podmínky (jsou invalidními osobami), pak je možné je do osob se zdravotním postižením započítat.

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se vztahuje na všechny (s výjimkou vojáků z povolání, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), kteří za sledované období zaměstnávají v průměru více než 25 zaměstnanců. Splněním povinnosti není jen skutečné zaměstnání, ale i takzvané náhradní plnění. Povinnost může zaměstnavatel splnit:

  • zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
  • odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců OZP nebo od osob samostatně výdělečně činných, jež nezaměstnávají jiné osoby, ale oni samy jsou osobami zdravotně postiženými,
  • odvodem do státního rozpočtu,
  • kombinací výše uvedeného.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Při výpočtu povinnosti zaměstnání se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují přesčasy, hodiny čerpané dovolené, překážky v práci, pracovní neschopnost v prvních 21 dnech nemoci (včetně třídenní karenční lhůty) a doba ošetřovného. Nezapočítává se případná proplacená dovolená, mateřská, rodičovská, neplacené volno a doba neposkytování nemocenského od ČSSZ. Podrobný postup je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení, v zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Fond pracovní doby v roce 2013:

  • pracovní doba 8 hod (40 hodin týdně) = 2016 hodin
  • pracovní doba 7,5 hod (37,5 hodin týdně) = 1890 hodin

Příklad: V roce 2013 odpracovali zaměstnanci 235 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2016 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 4,67 OZP. Výpočet: (235 556 / 2016) x 4 % = 4,67.

Při všech výpočtech se počítá na dvě platná desetinná místa, vypustí se další číslice za poslední platnou s tím, že následuje-li číslice menší než 5, zůstává beze změny a následuje-li číslice větší, zvyšuje se o 1, tj. matematické zaokrouhlení.

Odebírání výrobků nebo služeb


Autor: www.isifa.com 

Výpočet není náhradního plnění nejjednodušší, má pevně daná pravidla. 

Svou povinnost může zaměstnavatel splnit i jiným způsobem. A to odebráním výrobků nebo služeb. Předem musí vědět, u kterých zaměstnavatelů může náhradní plnění splnit. To snadno zjistí např. na internetové adrese nahradniplneni.cz. Uvedené se samozřejmě netýká OSVČ, které nejsou zaměstnavateli, ale prokážou, že samy patří mezi osoby se zdravotním postižením.
Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. V roce 2013 činí 24 622 Kč. Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí 7násobkem této částky (počítá se bez DPH). 

Příklad: Zaměstnavatel z prvního příkladu odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 256 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 256 000 /(7×24 622) = 1,49. Zaměstnavatel splnil povinnost náhradním plněním zápočtem 1,49 OZP. Z původních vypočtených 4,67 OZP zbývá po zápočtu 1,49 náhradního plnění zaměstnat 3,18 zaměstnance.

Ovšem v souladu s § 18 vyhlášky č. 518/2004 Sb., si může zaměstnavatel započítat pouze tolik zaměstnanců, kolik jich má od dodavatele potvrzených ve sledovaném období jako nejvyšší přepočtený čtvrtletní počet. O poskytnutém plnění samozřejmě vedou dodavatelé náhradního plnění evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratelů a hodnotu jim dodaného náhradního plnění.

Vyhledejte své obchodní partnery a souvislosti. Vyzkoušejte Rejstřík firem

Odvod do státního rozpočtu

Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na dvě desetinná místa, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až výsledná částka. Zaměstnavatel si v oznámení a ve výpočtu zohlední pouze zaměstnance v „klasickém“ pracovním poměru. Zaměstnanci se sjednanou dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se nepočítají.

Zaměstnavatel musí vypočítat a odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Oznámení o plnění do 15. února 2014. Samozřejmě se jedná o odvod za rok 2013. Přestože termín vychází na víkend a eventuálně je možné tak učinit 17. února, je vhodnější svou povinnost splnit dříve. Pokuty v této oblasti nejsou malé, peníze totiž musí být v uvedeném termínu ne zaslány, ale připsány na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce.

Formulář Oznámení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout, vyplnit na PC a následně vytisknout či vyplněný odeslat prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí.  

Kombinace plnění povinnosti zaměstnávat OZP

Pro ukázku kombinace plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výpočtu zbývajícího odvodu do státního rozpočtu opět využijeme zaměstnavatele z předchozích dvou příkladů.

Rekapitulace: 

  • V roce 2013 odpracovali zaměstnanci 235 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2016 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 4,67 OZP. Výpočet: (235 556 / 2016) x 4 % = 4,67. 
  • Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 256 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 256 000 /(7×24 622) = 1,49.

Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v I. stupni invalidity a po část roku zaměstnance v III. stupni invalidity (třetí stupeň invalidity se započítává pro účely povinného podílu 3×). Zaměstnanec v I. stupni v roce 2013 odpracoval 1620 hodin a zaměstnanec ve III. stupni invalidity 982 hodin. Při výpočtu se počítá na dvě desetinná místa, zaokrouhlí se až výsledná částka.

Výpočet: 

widgety

  • 1. zaměstnanec: 1620 / 2016 = 0,80
  • 2. zaměstnanec: (982 / 2016) x 3 = 1,46

Nyní je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP, odečteme zaměstnance OZP a náhradní plnění. Výpočet: 4,67 – 1,49 – 0,80 – 1,46 = 0,92.

Zbývá tedy podíl 0,92 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5 násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. Výpočet: 0,92 x (24 622×2,5) = 56 631 Kč (zaokrouhlí se nahoru). Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu. 

Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, samozřejmě již nemusí do státního rozpočtu nic odvádět. Případné „přeplnění“ propadá. Do dalšího kalendářního roku bohužel převádět nelze. 

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+