Hlavní navigace

Topolánek si záchranným balíčkem kope svůj vlastní hrob

4. 12. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 329515
Premiér Topolánek představil svůj protikrizový balíček. V případě jeho použití se však zvýší o desítky miliard korun deficit státního rozpočtu. To by znamenalo promarněné předchozí dva roky a zřejmě také konec Mirka Topolánka.

Premiér Mirek Topolánek představil „záchranný“ balíček, kterým chce vláda čelit nastupující finanční krizi. Ministerský předseda plánuje snížení daní a pojistného. Dále by se zvýšily příjmy státních zaměstnanců a důchody. Vláda však k těmto krokům nechce přistoupit dříve, než bude opravdu nejhůře, konkrétně dokud nehrozí pokles růstu ekonomiky pod dvě procenta.

Všechny tyto „záchranné“ kroky však vyjdou na desítky miliard korun. Pokud by je tedy vláda doopravdy realizovala, znamenalo by to rezignaci na snahu o snižování deficitů státního rozpočtu. Státní dluh by opět výrazně vzrostl a celá probíhající reforma veřejných financí by přišla vniveč. A to by byla škoda.

Topolánek chce snížení daní a pojistného

Krize se začala projevovat i v Česku. Ač náš bankovní sektor vykazuje známky stability a nehrozí mu zřejmě žádné nebezpečí, krize se k nám vzhledem k propojenosti ekonomik stejně dostala. Naše vláda dlouho odolávala pokušení podniknout, po vzoru západních velmocí, nějaké obranné kroky dotýkající se státního rozpočtu. Bohužel se však zdá, že nakonec podlehla. Před dvěma dny totiž Mirek Topolánek odprezentoval protikrizový plán vlády.

Balíček vládních opatření obsahuje snížení daní a odvodů pojistného pro firmy, zvýšení penzí a platů státních zaměstnanců a novinku v oblasti důchodů. Lidé by podle vlády měli přispívat jedno procento ze důchodového pojištění na důchod pro své rodiče. Naopak ti, kteří žádné děti nemají, by platili o procento více. Současně s těmito návrhy by se měla snížit i již dříve prosazovaná sazba sociálního pojištění zaměstnanců, a to o 1,5 %. Čtete více: Podnikatelů se pokles sazby sociálního pojištění nedotkne.

Zatím ale není zřejmé, kdy a zda vůbec tyto krizové kroky vláda použije. Podle slov Ministerstva financí by k tomu došlo jen v případě zpomalení ekonomiky pod dvě procenta růstu HDP. Jenže tato možnost se zdá celkem reálnou. Na kolik by balíček opatření přesně vyšel, vláda tají. Odhady však hovoří o desítkách miliard korun. Premiér sice potvrdil, že mimořádné výdaje by pokryl z úspor, ale připustil, že v případě nutnosti by sáhl i k nárůstu deficitu plánovaného rozpočtu. Čtete více: Zemědělci si zoufají nad návrhem státního rozpočtu.

Růstem deficitu nahraje vláda opozici

V případě, že by opět vzrostl nečekaně deficit rozpočtů, znamenalo by to popření předchozích dvou let. Dvou roků, kdy se po dlouhé době někdo pokusil zabránit dalšímu zadlužování naší země. Dvou roků, kdy se vládě horko těžko dařilo prosadit reformu veřejných financí. Ano tu reformu, kterou nedokázala ODS lidem vysvětlit a která se stala jednou z příčin drtivé porážky v krajských a senátních volbách. Lidé z reformy viděli pouze to negativní, tj. vyšší inflaci, poplatky u lékaře, snížení sociální pomoci apod. Čtěte více: Díky Bohu za poplatky u lékaře! .

Místo toho, aby teď vláda vytrvala ve svém reformním snažení a mohla tak za dva roky říci lidem: Podívejte se, sice jste se měli o něco hůře, ale stálo to za to. Podařilo se nám snížit zadlužení země, podařilo se nám zreformovat demotivující sociální systém a položit základy prosperující ekonomiky do dalších let. Místo toho chce sama rezignovat na jeden z mála politicky nevyvratitelného přínosu reforem, na snížení státního dluhu.

Opozice to koalici samozřejmě populisticky náležitě připomene. Za nás ekonomika rostla a lidem se vedlo dobře, sice jsme se o něco zadlužili, ale stálo to za to. A za vás? Také jste se zadlužili, ale HDP zpomaluje, či dokonce klesá, zvýšila se inflace a v rámci krize krachují podniky a zvyšuje se nezaměstnanost. Za to můžete vy a vaše reformní politika. A bohužel lidé na to uslyší. Lidé budou ignorovat upozornění ekonomů, že finanční krizi vláda nezpůsobila a že jí ani zabránit nemohla. Lidé půjdou po číslech a ty v případě zvýšeného zadlužení budou jasně proti vládě.

skoleni_15_4

Kdo podle vás může za současnou finanční krizi?

  • Státy a centrální banky.
    73 %
  • Trhy.
    6 %
  • Všichni zúčastnění.
    18 %
  • Nikdo, krize je jen shodou náhod.
    3 %

Záchranným balíčkem si vláda kope hrob

Premiér si v případě realizace „záchranného balíčku“ vykope vlastní hrob. Nejen, že se zvýší deficit, ale navíc tím ani krizi nezabrání. Vlády světových mocností a centrální banky se řídí opileckým, čím ses zrušil, tím se také naprav. Neuvážená monetární expanze, která stála u vzniku krize, ji má teď zažehnat. Místo toho, aby vlády potrestaly špatnou politiku bank tím, že se nechají padnout, zadlužují státní rozpočty záchrannými finančními balíky. A kdo jim na na dluhy půjčuje? No samozřejmě ony zachraňované banky. Banky půjčují státu, aby je mohl stát zachránit. Ať žije zdravý rozum! Čtete více: Způsobil současnou finanční krizi trh nebo stát?.

Česká vláda se jím navzdory opozici a části veřejnosti celkem řídila. Škoda pro naše hospodářství, že vláda ve svém stanovisku nevytrvala. Avšak možná ještě větší škoda pro samotnou vládu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).