Hlavní navigace

Trochu mě mrzí, že jsme neinvestovali do Socialbakers, říká Ondřej Bartoš

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Daniel Morávek 19. 3. 2015

Vlastně mě trochu mrzí, že jsme nezainvestovali do Socialbakers. Nešlo ale o svévolné a bezdůvodné rozhodnutí, říká v rozhovoru investor Ondřej Bartoš.

Na rozhovoru jsme s Ondřejem Bartošem domlouvali několik měsíců. Napotřetí se konečně zadařilo a nutno říci, že čekání se vyplatilo. Původně plánovaných 45 minut se protáhlo na dvojnásobek a věřím, že by měl Ondřej Bartoš o čem mluvit ještě několik dalších hodin. Rozhodně by totiž bylo o čem. Kdybych byl navíc kuřák, mohli jsme mít k dobru dalších deset minut. Při příchodu do Credo Ventures jsem se ve dveřích potkal právě s Ondřejem Bartošem, který si šel zápalit doutník. Ten se, jakožto symbol úspěchu, k němu hodí naprosto perfektně.

Na rozhovoru jsme se domlouvali několik měsíců. V lednu jsme se nakonec dohodli na začátek března, kdy jste mi říkal, že to bude lepší v souvislosti s tím, co se chystá u vás v Credo Ventures. Co se tedy chystalo?

Pracujeme na nových investicích, teď máme už tři, které ještě nejsou oznámeny. A pracujeme i na dalších věcech, v posledních týdnech se opravdu nenudíme.

Na webu máte uvedeno, že Credo Ventures se podílí či podílelo na třinácti investicích. Je to tak?

Ano, je to správně. Oznámených investic máme aktuálně třináct a v nejbližší době by měly přibýt další.

Jaké částky jste do všech projektů nainvestovali?

Úplně přesně vám to neřeknu, ale mám pocit, že jsme nainvestovali něco kolem dvanácti milionů euro.

Kolik je ve fondu ještě k dispozici?

Tohle jsou asi dvě třetiny, takže třetina zbývá. Nicméně je dobrým zvykem si nechávat část na tzv. follow-on investice do stávajícího portfolia.

V roce 2012 jste v rozhovoru pro Byznyspark.cz říkal, že jste angažován v osmnácti projektech (ať už sám či za Credo Ventures) a že byste tento počet rád snížil alespoň na 10. Podařilo se to?

Podle mě se podařilo to zredukovat. V těch osmnácti projektech bylo asi pět nebo šest z televizního pořadu Den D a z nich jsem již ze všech vystoupil. V osobních investicích mi vlastně zůstala jediná investice, a to je relativně nedávná investice do albánského projektu Gjirafa.com, což je pokus o vytvoření albánského Seznamu.

Čtěte také: 5 českých startupů, které znají spíše v zahraničí než v Česku

Tím jste mě zaujal. V jaké se projekt nachází fázi? Jak velká to byla investice?

Jedná se o projekt kosovských Albánců, kteří studovali v Americe a při studiu část z nich začala vyvíjet a pracovat na search engine – na vyhledávači v albánštině. Jde o poměrně složitou věc, jelikož albánština, což jsem dříve nevěděl, spadá do kategorie jazyků, která se jmenuje albánština a nemá žádný opravdu blízký jazyk. 

Když dotyční dostudovali, shoda náhod je zavála do pražského akcelerátoru StartupYard, kde jsem já i Credo Ventures poměrně aktivní. Jejich tým se nám velmi zalíbil, takže poté, co akcelerátor opustili, jsme se rozhodli připojit k dalším investorům, kteří jim prostředky poskytli. A protože Albánie není v geografické sféře Creda, tak jsme investovali já a moji kolegové soukromě. V létě 2014 Gjirafa naraisovala něco okolo sto sedmdesáti tisíc dolarů, a to vesměs od českých investorů. Na podzim 2014 spustili web Gjirafa.com a zatím to vypadá nadějně. Albánský trh je zajímavý v tom, že je na něm velká penetrace internetem, kdy má více než polovina Albánců připojení, ale zároveň tam neexistuje žádný vyhledávač. Funguje tam Google, ten ale hledá anglicky a nemluví albánsky. Pokud vím, tak nikde na světě takováto situace není. 

A inspirovala se Gjirafa u Seznamu?

Myslím si, že snad ano. Potkávali se se Seznamem a myslím, že i Seznam docela i zaujali. 

Říkal jste, že albánský trh je hodně specifický a nikde jinde podobná situace není. Opravdu by se nedala ještě takováto příležitost někde najít?

V Evropě už asi takováto příležitost není. Nějaká takováto země ještě ve světě asi bude. Například africké země ještě nejsou příliš dotčeny. I když Afrika je specifická zase z jiného pohledu. Existuje v ní vysoká penetrace mobily, takže tam bude mít pravděpodobně velký boom spíše mobilní podobu. Jinak ale nevím o žádném takovém trhu, kde by byla takováto příležitost, a to ještě ve spojení s unikátním jazykem. 

Kdyby za vámi teď někdo přišel a řekl, že má nějaký výborný projekt s mobilním internetem v Africe, nebo kdyby měl nějaký byznys plán pro nějakou zemi v Africe, šel byste do toho? Přeci jenom Albánie taky není standardní místo pro investice.

O Albánii koluje spousta klišé, jako že první půlka lidí jsou zloději aut a druhá půlka pěstuje drogy… A jestli bych šel do Afriky? Já aktuálně soukromě příliš neinvestuji a Gjirafa byla opravdu pouze shoda příznivých okolností. Nicméně si myslím, že bychom se za určitých okolností i v Credu podívali na nějakou africkou příležitost. Navzdory tomu, že Afriku neznáme tak dobře, neznáme kontext a nemáme tam vybudovanou žádnou síť kontaktů. Ale Afrika je prostě nesmírně zajímavý trh.

Ondřej Bartoš (* 24.2.1975, Praha)

Podnikatel a investor. První podnikatelské úspěchy slavil ještě předtím, než v roce 2000 dostudoval vysokou školu. Na konci tisíciletí spoluzakládal sdružení TUESDAY Business Network, kde se následně stal výkonným ředitelem. Od 2004 pracoval jako poradce fondu MCI Management S.A. v ČR a SR a do prosince 2008 zastával pozici investičního ředitele. V roce 2009 stál u zrodu firmy Credo Ventures, která investuje do nadějných startupů. V témže roce též vystupoval v televizním investorském pořadu Den D, který vysílala Česká televize.

Vrátil bych se zpět k televiznímu pořadu Den D, o kterém jste se zmínil. Říkal jste, že jste se podílel na šesti investicích a že jste už ze všech projektů odešel. Dopadly investice pozitivně? Vydělal jste na nich nebo jste raději odešel, abyste minimalizoval ztráty? 

Jako celek to dopadlo pozitivně. Skončil jsem v plusu díky investici do zdravotních židlí Spinalis, které se relativně hezky rozjely a které jsou mimochodem skvělé, sám mám jednu v práci a jednu doma. Nejde sice o mnohamiliardový globální byznys, ale majitelé byli šikovní. Z investice jsem tak vystoupil s velikým ziskem a to mi zaplatilo ty ostatní neúspěchy. Všechno ostatní bylo odepsáno a buď jsem podíly vrátil za korunu, nebo projekty zkrachovaly.

Krachem dopadl například i projekt Shopguru.cz, který sliboval levné nákupy z USA a o který jste se s ostatními investory „přetahovali“? Co se stalo?

To je dobrá otázka. Přiznám se, že jsem se o projekt příliš aktivně nestaral a že mi tak trochu prosvištěl pod rukama. Ten podnikatel odjel do Ameriky, kde zřídil pobočku a sklad. Uběhl půl rok a najednou byl konec. Došly peníze a já jsem nebyl ochotný tam dávat další. 

V čem byl problém?

Možná byla příliš dobrá konkurence, protože projekt Shopguru.cz vstupoval na celkem pěkně obsazený a fungující trh. Možná byly příliš velké náklady, které se pojily se startem. Poslat totiž dva lidi do Ameriky a tam je ubytovat a živit… Možná, že kdybychom projektu dali ještě půl roku nebo rok, tak by se rozjel. Za ten půlrok, co fungoval, se však rozpohybovat nepodařil.

Čtěte také: Zjistěte si nejprve, jestli je o váš produkt vůbec zájem, radí šéf akcelerátoru

Přejděme od malého byznysu k tomu většímu. Váš, teď myslím Credo Ventures, první exit byl Cognitive Security. Řeknete mi, za kolik jste je prodali?

Jsme stále vázáni důvěrností. Bohužel si to vyžádal kupující a sankce ve smlouvě o důvěrnosti jsou poměrně tvrdé. Vydělali jsme na tom nicméně dost, a to i podle venture kapitálových měřítek. A s námi samozřejmě vydělali i zakladatelé, což je pro nás taky důležité.

Standardně ale probíhá exit mezi třetím a pátým rokem. U Cognitive Security však proběhl už po dvou letech. Nevydělali byste více, kdybyste s exitem ještě nějaký ten pátek počkali? 

Já myslím, že nejvhodnější analogie je „lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše“. Exit přišel v době, kdy jsme byli připravení dát do Cognitive Security více peněz. Měli jsme připraveny dva další potenciální zájemce, kteří by do toho potenciálně šli s námi. Pomaličku jsme připravovali pěti až šestimilionové financování. Pokud bychom investici udělali, znamenalo by to zvýšení rizika, protože jakmile se rozhodnete agresivněji růst, musíte utratit více peněz, a pokud se investice nepovede, o to více peněz zazdíte. 

Na druhou stranu bychom zvedli potenciál pro exit. Pokud by se podařilo naškálovat výnosy, které Cognitive Security mělo, a podařilo by se pořádným způsobem oslovit americký trh, tak bychom pak třeba prodávali o řád výše. Metou jsou pro nás exity s devíti ciframi v dolarech a toho jsme u Cognitive Security bohužel nedosáhli. 

Nicméně to samozřejmě nebylo úplně jednoduché rozhodnutí a hodně jsme o prodeji diskutovali. Nakonec převážil názor, že bychom měli exit již uskutečnit. Můžu otevřeně říci, že pro nás to byl brzký důkaz toho, že model, který jsme se rozhodli dělat, funguje. 

Nemrzí vás nyní to rozhodnutí?

To víte, že možná trošku litujeme. Potenciálu tam existovalo mraky. Nám však úspěšný exit přinesl určitý klid, kdy jsme prokázali, že náš model funguje. Naši investoři byli většinou rádi, že se exit uskutečnil. Jen někteří, třeba Eduard Kučera z Avastu, občas vyjádří názor, že jsme Cognitive Security prodali příliš brzo a že jsme třeba mohli vydělat dvacetkrát víc. 

Chápu tedy správně, že vás do velké míry ovlivnilo i to, že šlo o váš první exit? Že kdyby se jednalo o desátý exit, možná byste s ním ještě počkali? 

Možná, možná…

Je na obzoru nějaký další exit? 

Z povahy věci našeho byznysu je všechno, co máme v portfoliu, na prodej. Prodej Cognitive Security proběhl až překvapivě rychle, po 20 měsících od investice. Cisco přišlo a asi za dva až tři měsíce bylo hotovo. Když se dneska podívám na naše portfolio, tak v něm vidím spoustu zajímavých technologií, sehraných týmů i spoustu byznysů, o které by mohl mít někdo zájem. V tuhle chvíli ale o žádném exitu nevyjednáváme. Neočekávám, že by do konce roku mělo něco přijít. V tomhle je však náš byznys natolik turbulentní, že nějaký další exit nemůžete nikdy vyloučit. 

Kterému z vašich aktuálních projektů se věnujete nejvíce?

Ono se to pořád mění. Jeden z mých aktuálně oblíbených je Apiary, což je investice, kterou jsem udělal já a která mě v poslední době i hodně zaměstnávala. Stále v Apiary vidím obrovský potenciál. Vlastníci jsou zdravě ambiciózní a líbí se mi jejich přístup a stav mysli, o kterém se tak často mluví. Mám pocit, že s Apiary mohou přijít ještě velké věci. Projektů, které mají obrovskou ambici, máme ale spoustu. 

Snad všechny, do kterých jste investovali, ne?

Všechny bych už neuváděl. U některých jsme svá očekávání během času snížili.

Řeknete mi, které to jsou?

Je těžké někomu říkat, že už mu tolik nevěříte, ale máme třeba projekt, který se jmenuje WordWatch a do kterého jsme investovali relativně brzo, někdy v létě 2011. A za několik měsíců se ukázalo, že původní předpoklad obrovského potenciálu byl přifouknutý a že naše očekávání neodpovídala skutečnosti. WordWatch přicházel na trh s nástrojem na optimalizaci keyword bid managementu pro AdWords, což je velmi úzký segment, a my jsme očekávali, že příležitost bude v tomto segmentu daleko větší. WordWatch ovšem pořád funguje, má nové produkty, které jsou možná i zajímavější a uvidíme, jestli se jim podaří zlomit trh a naškálovat nějaké pěkné příjmy. Nicméně peníze už „nepálí“, v zásadě jsou na nule a pěkně si rostou. Nějaký devíticiferný exit však od nich už nečekám. 

Byla nějaká investice, která dopadla vysloveně špatně? A kolik jich bylo?

Ten odpis byl jeden, a to Beepl. 

V již zmiňovaném rozhovoru v roce 2012 jste přitom říkal, že jde o nadějný projekt a sliboval jste si od něj velké věci. Ten rozhovor jste dělal asi týden předtím, než jste měnili landingpage na homepage. Co se tedy stalo, že Beepl nevyšel? 

To je složitá otázka. Šlo prostě o klasický fail. Měli jsme obrovská očekávání, existoval trh s obrovským potenciálem a měli jsme velmi zajímavé technologické řešení, které ovšem tým nezvládl dotáhnout a zexekuovat. Změnili jsme landingpage na homepage a v zásadě nic moc se nestalo. Uživatelé prostě nepřibývali, nebo přibývali velmi pozvolna. Chviličku se ten tým snažil si pohrávat s marketingem, následně se snažil pohrávat si s produktem a následně se rozpadl. 

Ale já jsem vlastně rád, že jsme do toho investovali. Zkusili jsme si to a já se pár měsíců opájel představou, jak o mě natočí film, protože jsem byl u zrodu něčeho obrovského. Nakonec to nevyšlo. Může to znít jako cynismus, ale krach je nezbytnou součástí toho, co děláme. Musíme mít schopnost se z failu otřepat. Pořád si myslím, že jsme byli blízko něčemu relativně velmi zajímavému, ale prostě se nám to nepodařilo dobře uchopit a rozpohybovat technologii přesně tak, jak jsme chtěli. Možná nám trochu ujel vlak na trhu, protože tým, který se zabýval velmi podobnou technologií a pracoval na ní ve velmi rané fázi, koupil Google. Když se dnes podívám na vyhledávání Googlu, tak tam některé kousky a elementy, o co se snažil Beepl, vidím. Takže možná o půl roku jinde a mohl koupit náš tým. 

Je nějaký startup, kterému jste odmítli dát investici a který se i přesto poté rozjel a vy jste pak litovali, že jste jim investici nedali? 

Nejprovařenějším příkladem jsou Socialbakers, které si pamatuji ještě jako Facebakers, když začínali. Pamatuji si Honzu Řežába z doby, kdy chodil snad ještě na základku. A přesto jsme do Socialbakers neinvestovali, což by nás mohlo mrzet.

A mrzí?

Vlastně asi trochu ano. Já bych si však pořád stál za tím, že se nejednalo o zlovolné, svévolné a bezdůvodné rozhodnutí. Na základě našich kritérií a na základě našeho přemýšlení o věcech jsme se rozhodli do toho nejít a dost možná se to ukáže špatným rozhodnutím. Nicméně tu pravou lítost si schovávám až na chvíli, kdy Socialbakers dospějí ke zralosti a proběhne exit nebo vstup na burzu či něco podobného. Pak si teprve budu moci definitivně říct, jestli toho lituju nebo ne. 

Dokážete takhle zpětně ještě říci, co bylo tím hlavním důvodem, proč jste do Socialbakers neinvestovali?

Nevím, jestli se to dá takhle zpětně po těch letech zanalyzovat. Jedna z chyb byla, že jsem znal Honzu Řežába už dlouho předtím. Kdybychom se neznali a možná viděl ten projekt čerstvě. Kdybychom neměli neformální komunikaci, ale formálně by mi projekt odprezentoval, že by to možná něco změnilo… Nutno ale říci, že firma EarlyBird byla prostě rychlejší a rozhodnější a více uvěřila celé vizi Socialbakers. 

Existuje nějaký startup, do kterého byste rádi investovali, ale on o vaši investici nestojí? Vyhledáváte aktivně investice, tedy ve smyslu, že oslovujete projekty, které se vám líbí?

Určitě ano. Nevím, jestli bych měl úplně jmenovat, ale určitě jsou startupy, které jsme aktivně oslovovali a které neměly zájem o investici. Dlouho se mi líbil Y Soft a měl jsem několik momentů, kdy jsem Vaška Muchnu přesvědčoval, aby si od nás vzali peníze a nakopnuli to. Pravděpodobně se ukazuje a potvrzuje, že to ani příliš nepotřebovali. To je prostě úspěšná česká firma a zvládli to bez nás. Dá se jenom spekulovat o tom, jestli by jim investice třeba pomohla ještě k většímu úspěchu. Teď jsou naopak naším koinvestorem v brněnském startupu Comprimato a jsme moc rádi, že jsou tam s námi. Nebo Kentico, další úspěšná firma z Brna. Když jsem Petra Palase (zakladatel firmy Kentico) naťukával, jestli náhodou nechce investora, tak nechtěl a jsou úspěšní a zdá se, že ani do budoucna investora neplánují. My vlastně podnikatele ani přemlouvat moc nechceme. Můžeme jim vysvětlovat výhody nebo s nimi vést diskuzi, pokud ale sami nechtějí, tak se jim tam přece nebudeme vnucovat.

Druhá část rozhovoru s Ondřejem Bartošem: Za prezidentku by se mi líbila třeba Taťána Le Moigne z Googlu. Dozvíte se v ní také, jaký je rozdíl mezi tuzemskou a americkou startupovou scénou a jaké chyby dělají tuzemští žadatelé o investice nejčastěji.

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Vitalia.cz: Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Slevové šílenství je tu. Kde nakoupit na Black Friday?

Vitalia.cz: Fotorecept: Jak nezkazit nadýchanou omeletu

Fotorecept: Jak nezkazit nadýchanou omeletu

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!