Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak na zálohy pro pojišťovnu v roce 2010 u hlavní i vedlejší činnosti

Autor: 329515
Dagmar Kučerová

Zálohy na zdravotní pojistné se odvíjí od skutečnosti, zda je výdělečná činnost pro OSVČ hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Podle toho se stanoví povinnost jejich placení nebo naopak neplacení.

O výši placených záloh i povinnosti jejich placení rozhoduje Přehled o příjmech a výdajích podaný za předchozí zdaňovací období i skutečnost, zda se jedná o výdělečnou činnost hlavní či vedlejší. Pro výdělečnou činnost vedlejší musí být prokazatelný důvod. Tím je samozřejmě zaměstnání s dosaženým příjmem alespoň ve výši 8 tisíc korun měsíčně nebo zahrnutí do okruhu osob, za které platí pojistné i stát. Čtěte více: Pojištění placené státem

OSVČ bez povinnosti měsíčních záloh

Zálohy nejsou povinně stanoveny osobám, které:

  • vykonávají samostatnou výdělečnou činnost vedlejší,
  • zahájily podnikání a jsou osobami, za které je plátcem pojistného i stát (nevztahuje se na ně minimální vyměřovací základ). Patří sem například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené a další. Tato skutečnost ovšem musí trvat po celý kalendářní měsíc,
  • byly po celý kalendářní měsíc uznány práce neschopnými. Plátcem nemocenského z nemocenského pojištění je Česká správa sociálního zabezpečení. Zdravotní pojišťovna o případné nemoci podnikatele nemůže vědět, proto se pro doložení důvodu neplacení záloh, doporučuje odeslání kopie tiskopisu o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti také příslušné zdravotní pojišťovně. Čtěte více: Nemocný podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné

Zálohy bez stanoveného minimálního vyměřovacího základu

Osoby samostatně výdělečně činné, pro které není stanoven minimální vyměřovací základ, mohou platit zálohy v částce vypočtené v Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí období nebo v částce, kterou si samy stanoví na základě předpokládaných příjmů v roce 2010.

Příklad: Podnikatelka na rodičovské dovolené měla v roce 2009 příjmy ve výši 100 000 Kč. Výdaje uplatnila paušální, a to ve výši 60 %. Vypočtená záloha činí: ((100 000 – 60 000) x 0,5×0,135)/12 měsíců = 225 Kč. Protože se jedná o osobu, za kterou platí pojistní i stát, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. Postačí, když zaplatí měsíčně 225 Kč nebo zašle jednorázově na rok dopředu částku 2700 Kč. Protože uvedená podnikatelka předpokládá v roce 2010 činnost vyšší, rozhodla se, že si bude měsíčně zasílat zálohu ve výši 500 Kč. Tuto částku také uvedla při stanovení záloh na další období v přehledu za rok 2009.

Osoby, pro které je stanoven minimální vyměřovací základ

Osoby samostatně výdělečně činné hlavní platí v roce 2010 zálohy z částky stanovené na základě příjmů z předchozího zdaňovacího období. V případě příjmů nižších než je stanovený minimální vyměřovací základ zasílají měsíční zálohu alespoň ve výši 1601 Kč.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se v roce 2010 oproti předcházejícímu období výrazně navýšil, a to z 1 130 640 Kč na 1 707 048 Kč. Osoby samostatně výdělečně činné, jejichž příjmy tento stanovený maximální vyměřovací základ převyšují, platí měsíční zálohy maximálně ve výši 19 205 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů

V případě osob bez zdanitelných příjmů nedošlo v roce 2009 k žádným změnám. Nadále platí měsíční pojistné za zdravotní pojištění 1080 Kč. Čtěte více: Osoby bez zdanitelných příjmů, nezapomínejte na pojistné

Kombinace zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Výdělečná činnost se považuje za vedlejší za podmínky odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy, tj. dosažení měsíčního příjmu 8 000 Kč. Může se stát, že dojde k přechodnému snížení mzdy, například zkrácením pracovního úvazku a tím zcela logicky i ke snížení hrubé mzdy. Pokud dojde k poklesu příjmu pod hranici 8 000 Kč, je OSVČ povinna prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit pojistné do minima, tj. do 1080 Kč. Další možností je prohlásit za hlavní zdroj příjmů samostatnou výdělečnou činnost a zaměstnání jen jako vedlejší zdroj příjmů. V tom případě nemusí být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ. Postačí odvést pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Minimální vyměřovací základ bude dodržen z hlavní výdělečné činnosti. OSVČ uhradí minimální zálohu stanovenou pro OSVČ, čili 1601 Kč měsíčně. Která z variant je pro podnikatele výhodnější? Čtěte více: Jak na zdravotní pojištění při podnikání na „vedlejšák“?

Tip Content early

Žádost o snížení zálohy na pojistné

Stejně jako v předchozích letech je možné v případě výrazného snížení příjmů požádat o snížení zálohy na pojistné. Podmínkou je, že příjem po odpočtu výdajů připadající na 1 měsíc v období od 1. 1.2010 do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy, je po dobu nejméně 3 měsíců po sobě jdoucích alespoň o třetinu nižší, než obdobný průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2009. Čtěte více: Zdravotní pojištění jako skrytá daň. Jak na výpočet u OSVČ?

Žádost o snížení zálohy je tedy možné podat příslušné zdravotní pojišťovně až po uplynutí 3 měsíců v roce, tj. nejdříve k 1. 4. 2010. Pojišťovna zálohu přiměřeně sníží, ovšem nejdéle na 3 kalendářní měsíce. Poté je nutné podat žádost novou. V opačném případě budou, uplynutím lhůty pro snížení, zálohy zvýšeny opět na původní hodnotu.

Našli jste v článku chybu?