Ukazujeme na příkladech, jak se v roce 2014 změnilo sociální pojištění OSVČ

U sociálního pojištění letos došlo k několika změnám. Nově například pro výkon vedlejší samostatně výdelečné činnosti stačí, aby činnost trvala po část měsíce.

V důchodovém pojištění OSVČ se v roce 2014 změnila jedna zásadní věc při posuzování výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Podnikatelé se nově berou za OSVČ vedlejší v těch kalendářních měsících, kdy vykonávali výdělečnou činnost aspoň část měsíce a zároveň aspoň část této doby trvaly skutečnosti považované za důvody pro výkon vedlejší samostatně výdělečné činnosti (například se stali zaměstnanci nebo začali pobírat důchodové dávky. Doposud platilo, že činnost a skutečnosti musely trvat celý měsíc. 

Čtěte také: Vše, co musíte vědět o změnách v sociální oblasti

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Čtěte změny sociálního pojištění OSVČ v roce 2014.

Pokud se tak například OSVČ stane v polovině ledna zaměstnancem, považuje se za OSVČ vedlejší už od začátku roku 2014. Musí však vedlejší činnost od tohoto data oznámit. Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost může být považována i OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ. Podmínka, která určovala, že OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, nemůže být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, přestože trvaly důvody pro vedlejší činnost, je od 1. 1. 2014 zrušena, uvedla ČSSZ na svých internetových stránkách

Nové podmínky pro stanovení základu nemocenského pojištění

V roce 2014 se rovněž změnily podmínky pro stanovení maximálního měsíčního základu nemocenského pojištění. Podnikatelé sice pořád základ určují svoji platbou, avšak nově nesmí základ klesnout pod dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (5 000 Kč) a zároveň nesmí být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“) připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.

Pokud by průměr vyšel méně než minimální měsíční základ, rovná se měsíční základ minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 5 000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže činit více než 115 Kč. U nově začínajících podnikatelů se průměr použije jen tehdy, pokud činnost v předchozím roce vykonávali alespoň 4 měsíce. Nelze-li určit maximální měsíční vyměřovací základ z naposledy podaného přehledu ani ze dvou předcházejících let, rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2014 je to částka 12 971 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,3 % činí 299 Kč, doplnila ČSSZ.

Změny v příkladech

Jak se změny promítnou v praxi, ukazuje ČSSZ na názorných příkladech.

Příklad 1

OSVČ vykonává hlavní činnost nepřetržitě od 1. 1. 2000, v roce 2012 nebyla žádný měsíc nemocná a podle podaného přehledu za rok 2012 byla ve ztrátě. Určený vyměřovací základ za rok 2012 si stanovila pouze v minimální výši 75 420 Kč. Maximální měsíční základ nemocenského pojištění (NP) od ledna 2014 činí 6 285 Kč (75 420 : 12 = 6 285) a maximální měsíční platba pojistného činí 145 Kč. 

V březnu 2014 podala tato OSVČ přehled za rok 2013 a určila si vyměřovací základ za rok 2013 ve výši 120 000 Kč. Z tohoto určeného vyměřovacího základu je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od března 2014 činí maximální měsíční základ NP této OSVČ 10 000 Kč a maximální platba pojistného činí 230 Kč. 

OSVČ tedy může platit za leden a únor 2014 nejméně 115 Kč a nejvýše 145 Kč a od března 2014 (měsíc podání přehledu za rok 2013) v rozmezí 115 Kč a 230 Kč. Případné přeplatky na pojistném na nemocenské pojištění nad maximální výši, vypočtenou dle nově stanovených pravidel, se vrací po podání přehledu za kalendářní rok a výše nemocenského se stanovuje podle uhrazené platby pojistného na nemocenské pojištění, avšak nejvýše ze zákonného maxima vypočteného z určeného vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích (v daném případě 10 000 Kč, bylo-li uhrazeno pojistné ve výši 230 Kč).  

Příklad 2

OSVČ vykonává vedlejší činnost z důvodu zaměstnání od 1. 1. 2012 (12 měsíců), podle skutečností uvedených v přehledu za rok 2012 i 2013 nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění (DP) a ani se k účasti na DP nepřihlásila. Od 1. ledna 2014 se přihlásila k účasti na NP. Za rok 2012 si uvedla v přehledu určený vyměřovací základ 0 Kč (pojistné na DP neplaceno z důvodu neúčasti na DP). Maximální měsíční základ od ledna 2014 činí 5 000 Kč, rovná se minimálnímu vyměřovacímu základu. 

Tato OSVČ by si měla platit měsíční pojistné ve výši 115 Kč, pokud by platila více, tak se k částce nad 115 Kč při výpočtu nemocenského nepřihlíží, přeplatek na uhrazeném pojistném bude vyčíslen až po podání přehledu za rok 2014.  

Příklad 3

OSVČ zahájila činnost a zároveň se přihlásila k NP od 1. 10. 2012, tj. v roce 2012 vykonávala činnost pouze 3 měsíce. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 OSVČ zahájila samostatnou výdělečnou činnost, ale nevykonávala ji alespoň ve čtyřech kalendářních měsících a v předchozích letech nepodnikala, nelze stanovit maximální vyměřovací základ z určeného vyměřovacího základu z naposledy podaného přehledu. 

Maximální vyměřovací základ bude tudíž od 1. 1. 2014 činit polovinu z průměrné mzdy platné k tomuto datu, a to až do podání přehledu za rok 2013. Platba z poloviny průměrné mzdy činí 299 Kč (25 942 : 2×2,3 % = 298,333, po zaokrouhlení nahoru 299 Kč).  

widgety

Příklad 4

OSVČ vykonávala vedlejší činnost od 1. 1. 2012 do 31. května 2012 (byla nezaopatřeným dítětem) a od 1. 6. 2012 vykonávala již jen hlavní činnost. V roce 2012 nebyla žádný měsíc nemocná a podle podaného přehledu za rok 2012 byla ve ztrátě, určený vyměřovací základ za rok 2012 si stanovila pouze v minimální výši z výkonu hlavní činnosti po dobu 7 měsíců ve výši 43 995 Kč. 

Maximální měsíční základ NP od ledna 2014 činí zákonem určené minimum 5 000 Kč, protože vypočtený maximální měsíční základ činí 3 666,25 Kč (43 995 / 12 = 3 666,25), je tedy nižší než minimální měsíční základ nemocenského pojištění pro rok 2014. Tento měsíční základ bude platný až do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém bude podán přehled za rok 2013.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Landing page jako součást inbound marketingové strategie

  •  
    Jak vytvářet landing page do 1 hodiny
  • Jak postavit na nohy vaše současné landing page
  • Jak vyhodnocovat všechny vaše vstupní stránky webu

Detailní informace o školení Landing page jako součást inbound marketingové strategie »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+