V Praze k vám přijde daňová kontrola jednou za 114 let. Čím ji přivoláte?

V Praze je pravděpodobnost daňových kontrol nejnižší. Přesto by ani Pražané neměli nic podcenit. Některé věci totiž kontrolu přilákají Praha „nePraha“.

Přestože počet daňových kontrol rok od roku klesá, celková hodnota doměřených částek se zvyšuje. Navzdory tomu, že například v Praze vás kontrola navštíví jednou za 114 let, byste neměli nic podceňovat. Kontroly totiž většinou neprobíhají náhodně a pokud k vám z úřadu kontroloři přijdou, zpravidla nemáte něco v pořádku.

V Praze k vám přijdou jednou za 114 let

Data ohledně daňových kontrol za rok 2013 sice finanční správa nemá ještě k dispozici, nedá se však očekávat, že by se nějak změnil trend posledních let. Zatímco počet kontrol se neustále snižuje, doměrky daní pravidelně rostou. Například v roce 2011 proběhlo 47 472 daňových kontrol, ve kterých úřady doúčtovaly 6 685 978 696 korun. V roce 2012 se uskutečnilo o 5 tisíc kontrol méně, konkrétně 42 466. Doměřeno však bylo 8 430 760 korun, což činí takřka o 2 miliardy korun více než o rok dříve.

Počet daňových kontrol v roce 2012
Finanční úřad Počet kontrol
Specializovaný FÚ 56
FÚ pro hl. m. Prahu 3004
FÚ pro Středočeský kraj 7778
FÚ pro Jihočeský kraj 1898
FÚ pro Plzeňský kraj 2891
FÚ pro Karlovarský kraj 710
FÚ pro Ústecký kraj 1838
FÚ pro Liberecký kraj 1279
FÚ pro Královehradecký kraj 1527
FÚ pro Pardubický kraj 1136
FÚ pro kraj Vysočina 3266
FÚ pro Jihomoravský kraj 6363
FÚ pro Olomoucký kraj 2569
FÚ pro Moravskoslezský kraj 4404
FÚ pro Zlínský kraj 3750
celkem za ČR 42 469

Co se týče kontrol v jednotlivých krajích, nejvíce jich proběhlo v Jihomoravském kraji, přesně 6363. Naopak nejméně kontrol (710) udělali úředníci v Karlovarském kraji. Co se týče poměru kontrol vůči právnickým osobám a podnikajícím osobám, jednoznačně “vítězí” Praha. Právě v hlavním městě je pravděpodobnost kontroly nejmenší. Kontrol zde v roce 2012 proběhlo 3004, přičemž v Praze aktivně působí dle finanční správy 343 040 právnických a podnikajících fyzických osob. V přepočtu to znamená, že daňové subjekty v hlavním městě musí daňovou kontrolu očekávat jednou za 114 let.

Čtěte více: Víme kdy a kde čekat kontrolu. Nejsnáze se ztratíte v Praze

Opakovaná ztráta přiláká kontrolory

Výběr subjektů k daňové kontrole není zpravidla náhodný a zahrnuje široké spektrum kritérií. Úřady berou v úvahu jak skutečnosti vykazované daňovými subjekty v daňových přiznáních, tak i skutečnosti vyplývající z jiného daňového řízení. Dále úředníci berou v potaz informace získané na základě mezinárodní výměny informací či informace o daňových subjektech poskytnuté správci daně jinými subjekty. Za rizikový faktor lze považovat například skutečnost, že si daňový subjekt opakovaně neplní své zákonem stanovené povinnosti, opakovaně vykazuje daňovou ztrátu, figuruje jako jeden z článků podezřelých firem u řetězcových či karuselových obchodů, upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Kontroloři navíc dnes už mají k dispozici sofistikované analytické nástroje, databáze, speciální software, které jim při výběru subjektů ke kontrole významně pomáhají. Důležitou roli hrají také místní specifika a zkušenosti a znalosti jednotlivých správců daně. Přestože výběr subjektů ke kontrole je primárně cílen na fiskálně významné případy daňových úniků, správce daně nezapomíná ani na preventivní aspekt kontrolní činnosti. Kontrolní činnost je proto rozložena průřezově mezi veškeré subjekty, nicméně na určité segmenty subjektů, především ty rizikové, se správce daně zaměřuje mnohem častěji, vysvětlila Petlachová.


Úřady vždy nejprve za pomoci speciálního softwaru analyzují a prověřují velké množství daňových spisů a údajů vykazovaných daňovými subjekty, včetně plnění daňových povinností, před samotným započetím kontroly. Tato analytická a „přípravná“ práce správce daně není navenek vidět, ale je velmi důležitá. Výsledkem je, že se kontroly neprovádějí „naslepo“, ale primárně míří na rizikové subjekty. Namátkové kontroly, případně kratší šetření, správce daně provádí samozřejmě také, ale spíše jako preventivní opatření, doplnila Petlachová.

Čtěte také: Jak vypadá daňová kontrola v praxi? Živnostníci by si ji neměli vést domů

Práva a povinnosti kontrolorů

Povinnosti a práva daňových kontrolorů definuje daňový řád

Pracovník správce daně provádějící daňovou kontrolu má ve vztahu k daňovému subjektu povinnost:

  • zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním,
  • potvrzovat převzetí dokladů a jiných věcí ve zprávě o kontrole nebo samostatně při převzetí; dbát na dodržení třicetidenní lhůty k vrácení převzatých dokladů, ve složitých případech požádat orgán nadřízený správci daně o prodloužení lhůty,
  • postupovat v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty a při vyžadování plnění jejich povinností v daňovém řízení volit jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují přitom ještě dosáhnout cíle řízení, to je stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy,
  • hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížet ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo, zajistit, aby skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti byly zjištěny co nejúplněji, sepsat o výsledku zjištění zprávu o daňové kontrole, umožnit nahlížení do spisů týkajících se daňových povinností daňového subjektu a pořídit o každém nahlížení úřední záznam, vyřizovat námitky.

Měli byste vědět: Čím na sebe můžete přivolat daňovou kontrolu z berňáku?

widgety

Pracovník správce daně provádějící daňovou kontrolu má ve vztahu k daňovému subjektu právo:

  • na prokázání totožnosti všech osob zúčastněných na řízení,
  • vyslechnout kteroukoliv osobu jako svědka nebo osobu přezvědnou,
  • ověřovat oprávněnost osob jednat za daňový subjekt,
  • na poskytnutí informací o organizační struktuře, pracovní náplni jednotlivých útvarů, oběhu a uložení účetních a jiných dokladů od daňového subjektu,
  • požadovat zapůjčení potřebných dokladů a jiných věcí mimo prostor kontrolovaného subjektu,
  • požadovat předložení dokladů rozhodných pro ověření správnosti vykázaného základu daně,
  • stanovit daňovou povinnost podle pomůcek, nelze-li stanovit daň dokazováním.

Čtěte více: Připravte se na nejčastější kontroly firem

Významnou roli hrají i další nástroje

Kontrolní činnost finančních úřadů však nespočívá pouze v daňových kontrolách. Stále větší význam získávají také tzv. postup k odstranění pochybností (dříve “vytýkací řízení) a místní šetření. Postup k odstranění pochybností se využívá v případech, kdy má úřad po podání daňového přiznání pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení. Z hlediska prevence daňových úniků se podle finanční správy jedná o účinnější nástroj, než je daňová kontrola, neboť postup k odstranění pochybností probíhá neprodleně po podání daňového tvrzení a nedochází tak k časovým prodlevám, ve kterých se může daňový subjekt stát pro správce daně nekontaktním. V rámci místních šetření zase finanční úřady analyzují dostupné informační zdroje v rámci vyhledávací činnosti a případná zjištění v šetření ověřují.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 5. 2014 11:16

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení UX: Jak zapojit uživatele do designu

  •  
    Jak dostat ono tajemné UX do designu.
  • Ve kterých fázích zapojit uživatele, abyste dostali nejvíc muziky za nejmíň peněz.
  • Jak vytvářet jednoduché a srozumitelné persony

Detailní informace o školení UX »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+