Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Ve sdružení podnikají živnostníci společně, daní ale sami

Autor: 258398
Jana Bohutínská

Pokud chtějí živnostníci spolupracovat, mohou se ústně dohodnout, založit sdružení nebo firmu. V prvním a druhém případě musí daňové přiznání podat každý z nich. Ve všech případech si musí plně důvěřovat.

Živnostník se v určité fázi svého podnikání může rozhodnout, že má zájem spolupracovat s jiným živnostníkem nebo živnostníky. Ať už proto, že se chce s někým dělit o zakázky (třeba v případě, že podniká při zaměstnání, na rodičovské dovolené, při studiu apod.), chce si tímto způsobem rozšířit portfolio svých služeb, případně potřebuje spolupracovníka jen na omezenou dobu a pro jednu zakázku, kterou není sám schopný kapacitně zabezpečit.

Z diskuze: Jak nastavit spolupráci živnostníků? Jak v praxi probíhá spolupráce dvou živnostníků? Sepíšou smlouvu o spolupráci a pak se dělí o příjmy a výdaje rovným dílem? Jak v takovém případě vypadá daňová evidence? – ptá se čtenář business serveru Podnikatel.cz Jan Mareš.

Ústní dohoda, sdružení i společná firma

Jednou z možností, které se pro spolupráci živnostníků nabízejí, je volná spolupráce bez uzavřené písemné smlouvy, pouze na základě ústní dohody. Je to sice nejjednodušší možnost, ale předpokládá plnou vzájemnou důvěru mezi společníky. Na podobné bázi spolupracuje se svou kolegyní překladatelka Kateřina Tušlová: Přerozdělujeme si klienty, každá má své účetnictví a výhoda je v tom, že nepřijdu o klienta, když nemám čas – práci za mě udělá kolegyně a klient se nám znovu ozve, popisuje. Za „dohozené” klienty si pak podnikatelé buď vzájemně neúčtují žádný poplatek, nebo poplatek předem domluvený. Účtování poplatku je v některých oborech běžná praxe, například v oblasti realit.

Další možností pro spolupráci živnostníků je spolupráce na základě smlouvy o sdružení podle paragrafu 829 an. občanského zákoníku (do sdružení může vstoupit i právnická osoba). Ve sdružení sice mohou podnikatelé podnikat pod společným jménem, sdružení ale nemá právní subjektivitu – příkladně obchodní smlouvy tak sdružení neuzavírá jako celek, ale jednotliví účastníci sdružení svým jménem. Podnikání ve sdružení může být také předstupněm ke společnému založení obchodní společnosti. Společnému podnikání ve sdružení, založení obchodní společnosti a výhodám i nevýhodám obou forem spolupráce se již business server Podnikatel.cz podrobně věnoval. Čtěte více: Jak efektivně spolupracovat při podnikání? 

Vstup do společného podnikání ovšem předpokládá nejen jasný motiv a důvody, ale také vzájemnou důvěru mezi společníky – bez ohledu na to, jakou formu spolupráce podnikatel nakonec zvolí. Platí to i u sdružení. O to spíše, že v případě sdružení ručí jednotliví podnikatelé – fyzické osoby za závazky sdružení celým svým majetkem a nerozdílně. Výhodou oproti obchodní společnosti ovšem může být, že pro založení sdružení není třeba žádný základní kapitál, jednodušší je také v případě potřeby ukončit činnost sdružení než likvidovat třeba společnost s ručením omezeným. Čtěte více: Podnikejte jako rovnocenní partneři – s.r.o. versus sdružení 

Sdružení vytvořené na základě smlouvy o sdružení není právnickou osobou a úředně se jeho existence nikde neregistruje a není potřebné ho ani nikde hlásit. Sdružení vzniká podepsáním smlouvy o sdružení s tím, že nemá právní subjektivitu, a proto nemůže vstupovat do závazkových vztahů. Subjektem práv a závazků jsou jen jeho účastníci, kteří v souvislosti s činností sdružení jednají, nabývají práva a odpovídají za závazky, potvrzuje serveru Podnikatel.cz Blanka Holecová z Advokátní kancelář Havel & Holásek.

V podnikatelské praxi je způsob společného podnikání více osob v rámci sdružení osob podle Blanky Holecové poměrně častý. Výhodou sdružení je podle ní jednoduchost, operativnost a neformálnost i poměrně snadná možnost sdružit finance a schopnosti k dosažení konkrétního cíle. Nevýhodou je poměrně nízká míra zajištění majetku vloženého do společného podnikání a solidární odpovědnost všech účastníků vůči třetím osobám, tvrdí.

Smlouva o sdružení

Ve smlouvě o sdružení podnikatelé vymezí cíl společného podnikání – ten může být i dočasný při účelovém založení sdružení pro spolupráci na velké zakázce. Dobu trvání sdružení smlouva také specifikuje. Smlouva dál určuje způsob jednání za sdružení a jeho zastupování nebo způsob rozdělení zisku mezi jednotlivé účastníky sdružení (pokud toto smlouva neošetřuje, dělí se zisky a výdaje ze zákona rovným dílem). Smlouva také určuje osobu, která vede účetnictví sdružení, stejně jako podmínky členství ve sdružení a vystoupení z něj. Čtěte více: Jít na trh v kůži OSVČ či se schovat pod křídly s.r.o.?

Sáhněte si vzor Smlouvy o sdružení na business serveru Podnikatel.cz.

Ke vzniku smlouvy o sdružení postačuje, aby se účastníci dohodli o účelu sdružení. Sjednání tohoto účelu je dle zákonných ustanovení jedinou nutnou náležitostí smlouvy o sdružení, jiné formální náležitosti zákon nestanoví. Pro platnost smlouvy o sdružení je potřebné, aby účel smlouvy nebyl zakázán právními předpisy, popř. aby nebyl zákonný zákaz obcházen, doplňuje Blanka Holecová. Upozorňuje také, že smlouva nemusí být uzavřena písemně, z praktického hlediska i z hlediska právní jistoty je však podle ní písemná forma vhodnější. Pokud účastníci sdružení zajišťují ve sdružení určité podnikatelské činnosti, je potřebné, aby pro tyto činnosti měli příslušné oprávnění (např. živnostenské), dodává.

Daňová evidence ve sdružení

Příjmy a výdaje si účastníci sdružení dělí buď rovným dílem, případně v poměru, jaký je uvedený ve smlouvě o sdružení. Podle občanského zákoníku se jednotliví účastníci sdružení stávají také spolumajiteli majetku, který získali na základě činnosti sdružení (paragraf 834 občanského zákoníku). Protože není sdružení právním subjektem, nemůže podávat samostatné daňové přiznání. Daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob tak podávají jednotliví živnostníci sami za sebe. Bankovní účet sdružení však musí na své jméno založit jeden z účastníků sdružení, právě proto, že samotné sdružení nemá právní subjektivitu.

EBF17 tip Šulák

Anketa

Jaká je vaše právní forma podnikání?

Pokud mají jednotliví podnikatelé i jiné příjmy, než příjmy dosažené v rámci sdružení, musí si je vést zvlášť. Domnívám se, že v současné době již nebývají s vedením daňové evidence účastníků sdružení takové problémy, které jsme zaznamenávali v minulosti, neboť řada věcí již je výkladově vyřešena. Podnikatelé si však při vedení daňové evidence musí vždy dát pozor, zda daný příjem či výdaj se týká celého sdružení či jen jednotlivých účastníků, radí daňový poradce Jan Molín ze společnosti Mivo zabývající se účetnictvím a daňovým poradenstvím. Zvláštní pozornost například zasluhují příjmy z prodeje majetku, úroky z běžného účtu atp., dodává.

Uvažovat je nutné také o přihlášení k placení daně z přidané hodnoty. Pokud je totiž alespoň jeden člen sdružení plátcem daně z přidané hodnoty, mají povinnost se k jejímu placení registrovat i ostatní účastníci sdružení. Před vstupem do sdružení musí tedy neplátce daně z přidané hodnoty zvážit i výhodnost nebo nevýhodnost tohoto kroku.

Našli jste v článku chybu?