Většina lidí není odejita, ale odchází

Rozšiřování řad nezaměstnaných není zapříčiněno výhradně snižováním firemních nákladů a propouštěním. Polovina lidí dává výpověď sama.

K 31. červenci 2013 evidoval Úřad práce ČR celkem 551 096 nezaměstnaných. Je to o 10 623 lidí více než na konci června. Počty lidí čekajícících na svou příležitost rozšířili především absolventi škol. Míra nezaměstnanosti je 7,5 %. Jak ale ukázal průzkum portálu Práce.cz, nelze tuto situaci dávat za vinu jen zaměstnavatelům. Ti sice snižují stavy svých zaměstnanců, ale v mnoha případech se lidé pro odchod z zaměstnání rozhodnou sami. Taková skupina dokonce převažuje. 

Pouze 30 %, tedy necelá třetina lidí, odešla z posledního stálého zaměstnání nedobrovolně. Bezmála v polovině případů dochází k ukončení spolupráce se souhlasem zaměstnance, nebo přímo na jeho podnět. Navzdory obecně vžitému přesvědčení dobrovolné odchody ze zaměstnání převažují nad jednostrannými rozhodnutími firem. Část případů, v nichž zaměstnanci sami podávají výpověď, je však nejspíš do nezanedbatelné míry ovlivněna také pro ně stěží přijatelnými podmínkami na pracovišti, uvádí k výsledkům průzkumu Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která portál Prace.cz provozuje. 

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Nezaměstnanost není jen důsledkem propouštění, většina lidí z práce odchází sama. 

17 % Čechů uvádí, že z posledního zaměstnání odešly na základě oboustranné dohody. Ochota přistoupit na společnou dohodu o ukončení pracovního poměru je ale podmíněna především výší finanční kompenzace pro odcházejícího zaměstnance. Obvykle člověku takový postup následně znemožní získat podporu v nezaměstnanosti. Pro firmy je tento režim často z daňového hlediska výhodnější než standardní výpověď s nárokem na odstupné, dodává Tomáš Ervín Dombrovský.

EBF16

Standardní výpověď s nárokem na odstupné dostalo v posledním zaměstnání 20 % lidí. Jen 5 % z nich odešlo bez nároku na odstupné. Většinou kvůli opakovanému porušování pracovních povinností nebo jiným podobným důvodům, které specifikuje Zákoník práce. Dalších 5 % pak ze zaměstnání odešlo takzvaně z hodiny na hodinu kvůli hrubému porušení pracovních povinností nebo kvůli odsouzení za trestný čin. Spočívá-li skončení pracovního poměru , ať už v podobě výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru, na porušení povinností na straně zaměstnance, bude v soudním řízení důkazní břemeno v převažující míře ležet na straně zaměstnavatele. Nezajistí-li si včas dostatečné důkazy, je možné, že kvůli tomu řízení prohraje, varuje Jakub Tomšej z advokátní kanceláře CMS Cameron McKenna. V případě, že se zaměstnanec začne bránit soudní cestou a spor vyhraje, zaměstnavatel by ho musel vzít zpět, uhradit ušlou mzdu za celé období sporu a pochopitelně za ním jdou i veškeré soudní výlohy.v

V pětině případů, konkrétně 22 %, lidé odpověděli, že měli smlouvu na dobu určitou a nebyla jim prodloužena. Za takové situace ale nejde hovořit o nedobrovolném ukončení spolupráce. Otázkou je ale míra souhlasu se smlouvou na dobu určitou. Část zaměstnanců jí podepsala jen proto, že neměla jinou šanci
.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 8. 2013 10:44

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+