Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Víme, jak se bude počítat paušální daň, kterou chce Babiš zatraktivnit

Daniel Morávek

Ministr financí Andrej Babiš chce zatraktivnit institut paušální daně. Nově ji mají moct využít i podnikatelé se zaměstnanci.

Generální finanční ředitelství navíc vydalo metodický pokyn, ve kterém poplatníkům upřesňuje, kdo může o paušální daň požádat, jakým způsobem a jak se následně paušální daň určí.

Na světě je nový metodický pokyn k paušální dani

Ministerstvo financí chce zatraktivnit institut paušální daně a rozšířit jeho využití. Aktuálně jej totiž využívá jen několik desítek podnikatelů. Generální finanční ředitelství proto vydalo pokyn D-30, který shrnuje zákonné předpoklady pro možnost stanovení daně z příjmů fyzických osob (DPFO) paušální částkou a základní postupy jak ze strany správce daně, tak poplatníka. Paušální daň přináší podnikatelům podle GFŘ několik výhod v podobě snížení administrativní zátěže:

  • poplatník nemusí vést daňovou evidenci, příp. účetnictví (s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona o účetnictví),
  • minimální požadavky na vedení evidence pro účely daně z příjmů fyzických osob – poplatník nemusí evidovat a prokazovat vynaložení nákladů,
  • při splnění zákonných předpokladů není poplatník povinen podávat daňové přiznání,
  • do značné míry se snižuje riziko daňové kontroly,
  • již v průběhu zdaňovacího období dává poplatníkovi při splnění zákonných předpokladů jistotu výše DPFO za toto zdaňovací období.

Paušální daň však nemohou využít všichni podnikatelé. O paušální daň mohou předně požádat jen ti, kdo mají pouze příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnostenského podnikání nebo z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Dále mu mohou plynout příjmy z úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka.

Další podmínky pro možnost paušální daně

  • provozování podnikatelské činnosti bez zaměstnanců,
  • provozování podnikatelské činnosti bez spolupracujících osob s výjimkou spolupráce druhého z manželů,
  • roční výše uvedených příjmů nepřesáhla v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích 5 000 000 Kč,
  • poplatník není společníkem společnosti podle § 2716 občanského zákoníku (dříve účastník sdružení bez právní subjektivity).

Jak o paušální daň požádat

Kdo má zájem o paušální daň, musí o ni finanční úřad požádat. Žádost je třeba podat nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období, tj. období (kalendářního roku), za které poplatník o stanovení daně paušální částkou žádá. Žádost nic nestojí, musí ovšem kromě obecných náležitostí podání obsahovat:

Předpokládané příjmy zahrnují veškeré předpokládané příjmy z činnosti, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Zahrnují rovněž předpokládané:

  • příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku,
  • příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.

Předpokládané výdaje zahrnují veškeré předpokládané výdaje k předpokládaným příjmům. Jedná se o výdaje, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 zákona o daních z příjmů. Jde například o:

  • výdaje na nákup zboží,
  • nájem provozovny,
  • výdaje za energie spotřebované při provozování činnosti,
  • odpisy hmotného majetku,
  • výdaje na pracovní cesty.

Do předpokládaných výdajů se zahrnuje i:

  • zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat,
  • výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.

Předpokládané výdaje jsou nejméně ve výši, kterou určují výdajové paušály.

Do žádosti se též uvádí:

Jak se paušální daň počítá

Při rozhodování vychází finanční úřady ze všech dostupných informací ohledně podnikatelské činnosti poplatníka. V potaz berou především údaje z daňových přiznání, případně vlastních poznatků získaných při správě daní, např. zjištěných skutečností z daňových řízení. Pokud o stanovení daně paušální částkou žádá plátce DPH, bude finanční úřad vycházet také z daňových přiznání k této dani a rovněž z evidence, kterou je poplatník povinen vést pro účely daně z přidané hodnoty. Zároveň může úřad požadovat po poplatníkovi doložení uváděných údajů.

Paušální daň pak určí finanční úřad následovně. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 zákona o daních z příjmů, u kterých odpadl právní důvod k jejich uplatnění (pokud existují) a dále o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů. Z takto upraveného rozdílu se vypočte 15% daň. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládané slevy na dani uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K případnému daňovému bonusu se nepřihlíží, jelikož minimální daň musí činit minimálně 600 Kč.

Příklad 1

Předpoklady:

  • fyzická osoba s příjmy z poskytování masérských služeb (nejde o řemeslnou živnost)
  • předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
  • uplatňuje výdaje v prokázané výši (vede daňovou evidenci),
  • předpokládané výdaje za rok: 520 000 Kč,
  • uplatňuje nezdanitelnou část základu daně z titulu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění (12 000 Kč), základní slevu na poplatníka (24 840 Kč) a daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě (13 404 Kč).

Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů v prokázané výši (dle daňové evidence): 

Příjmy: 840 000 Kč

Výdaje (v prokázané výši): – 520 000 Kč

Základ daně (příjmy – výdaje): 320 000 Kč

Pojistné na soukromé životní pojištění: – 12 000 Kč

Základ daně snížený o nezdanitelnou část: 308 000 Kč

Daň (15 %): 46 200 Kč

Sleva na poplatníka: – 24 840 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě: – 13 404 Kč

Výsledná daň po slevách: 7956 Kč

Při zachování výše uvedených předpokladů, tj. předpokládaných příjmů a výdajů, uplatněných nezdanitelných částí a slev, stanoví správce daň paušální částkou ve stejné výši jako v případě vedení daňové evidence a uplatnění výdajů v prokázané výši, tj. ve výši 7956 Kč.

Příklad 2

Předpoklady:

  • poplatníkem je fyzická osoba s příjmy z řemeslné živnosti (např. holičství, kadeřnictví)
  • předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
  • uplatňuje výdaje % z příjmů (u řemeslné živnosti ve výši 80 % z příjmů),
  • neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně ani slevy na dani (kromě základní slevy na poplatníka – 24 840 Kč).

Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů procentem z příjmů: 

Příjmy: 840 000 Kč

Výdaje (80 % z příjmů): – 672 000 Kč

Základ daně (příjmy – výdaje): 168 000 Kč

Daň (15 %): 25 200 Kč

Sleva na poplatníka: – 24 840 Kč

Výsledná daň po slevě: 360 Kč

Při zachování výše uvedených předpokladů, tj. předpokládaných příjmů a výdajů, stanoví správce daň paušální částkou v minimální výši, tj. ve výši 600 Kč .

Povinnosti při paušální dani

Přestože paušální daň sníží podnikateli administrativu, stále je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Jak se upřesňuje v metodickém pokynu, z této evidence musí jednoznačně vyplývat výše a charakter jednotlivých dosažených příjmů.

START17

Poplatníkovi s paušální daní mohou vznikat i další povinnosti podle jiných právních předpisů. Může se třeba jednat o:

Nově se má paušální daň týkat i podnikatelů se zaměstnanci

Ve sněmovně se navíc projednává novela zákona o daních z příjmů, která by měla institut paušální daně zatraktivnit. Navrhuje se totiž, aby paušální daň mohli využít i podnikatelé se zaměstnanci. V rámci pozměňovacích návrhů k zákonu se též bude projednávat výjimka z EET pro podnikatele, u nichž roční výše příjmů, které jsou rozhodné pro stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou, nepřesáhla ve třech bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích částku 250 000 Kč.

Našli jste v článku chybu?