Hlavní navigace

Víte, co vše musí pro zaměstnavatele vykonávat jeho smluvní lékař?

20. 3. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Čtěte o nové prováděcí vyhlášce k pracovnělékařským službám a zda musí mít svého smluvního lékaře i OSVČ, která zaměstnává pouze občas a na dohody.

S blížícím se koncem měsíce března končí i možnost využití přechodného opatření zákona o specifických zdravotních službách, na základě něhož mohli zaměstnavatelé i po účinnosti nového zákona postupovat nejdéle jeden kalendářní rok podle předchozí právní úpravy. Je tedy jasné, že od 1. dubna 2013 již musí všichni zaměstnavatelé (bez ohledu na počet zaměstnanců) postupovat v souladu s aktuální právní úpravou. Ta přináší nejen nové povinnosti, ale i další nemalé náklady na úhradu pracovnělékařských služeb.

Vyhláška o pracovnělékařských službách

Zákon o specifických lékařských službách odkazuje v ustanovení § 60 na zvláštní prováděcí předpis. Ten nabude účinnosti nejpozději k 1. dubnu 2013. V současné době je zveřejněn na stránkách ministerstva zdravotnictví. Právní předpis, kterým se stanoví organizace, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a postup při posuzování zdravotní způsobilosti k vzdělávání a jeho průběhu a posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo službě, nazývaný zjednodušeně jako vyhláška o pracovnělékařských službách, stanoví:

  • postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření,
  • organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a obsah dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele,
  • rizikové faktory pracovního prostředí a nemoci, stavy a vady, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci nebo službě,
  • náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci,
  • náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti.

Organizace, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb 

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Každá fyzická i právnická osoba je povinna zajistit a uhradit pro své zaměstnance pracovnělékařské služby. 

Pracovně lékařská služba zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem, zaměstnanci ochranu zdraví před vznikem pracovních úrazů, nemocí z povolání a dalších nemocí souvisejících s prací. Její součástí je posuzování zdravotní způsobilosti k práci, posuzování a uznávání nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání a zavádění a realizace programů podpory zdraví na pracovišti. Jejím obsahem je především prevence pracovních úrazů, nemocí z povolání a odborné poradenství v souvislosti s výkonem práce, jehož součástí je posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

Každý zaměstnavatel (fyzická i právnická osoba) je povinen zajistit a uhradit pro své zaměstnance pracovnělékařské služby. Znamená to, že musí s příslušným lékařem uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb (případně i více smluv, jestliže má několik provozoven na různých místech republiky). Součástí smlouvy musí být věcný i časový rozsah služeb. Smluvním lékařem přitom může být jak všeobecný praktický lékař, tak lékař se specializací v oboru praktického lékařství.

Pracovní lékařství je specializovaný lékařský obor, který se zabývá komplexně vztahem práce a zdraví. Stanovuje požadavky na vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí, řeší přizpůsobení práce schopnostem pracovníků s přihlédnutím k jejich tělesnému a duševnímu zdraví, zabývá se podporou zdraví pracovníků, včetně posuzování a rozvoje jejich pracovní způsobilosti a studiem vlivů práce a pracovních podmínek na rozvoj chronických neinfekčních onemocnění, jejichž průběh může být významně negativně ovlivněn prací a pracovními podmínkami.

Smluvní lékař a zaměstnavatel pouze s dohodáři

Povinnost zajištění pracovnělékařských služeb platí pro všechny zaměstnavatele, a to například i pro OSVČ, které pouze tu a tam zaměstnají brigádníka na dohodu o provedení práce. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Magdalena VašinkováAdvokátní kanceláře Tomáš Rašovský, zákon o specifických zdravotních službách nerozlišuje mezi zaměstnavateli, kteří zaměstnávají zaměstnance v pracovním poměru a zaměstnance na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Pro určení, zda musí zaměstnavatel uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství, je zásadní určení, o jaké práce se jedná. Jestliže se jedná o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do katagorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, je povinen uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem, vysvětluje oslovená advokátka. Dodává, že pokud jde o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, může zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Ostatní pracovnělékařské služby zajišťuje prostřednictvím poskytovatele, s nímž uzavřel písemnou smlouvu. 

 

Nové povinnosti zaměstnavatele

Každý zaměstnavatel je tedy povinen postupovat v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách (upřesněný prováděcím předpisem – vyhláškou o pracovnělékařských službách), zákoníkem práce, zákonem o ochraně veřejného zdraví a dalšími právními předpisy. Mezi základní povinnosti patří:

  • umožnit smluvnímu lékaři vstup na všechna pracoviště,
  • seznamovat smluvního lékaře průběžně nebo na dožádání s návrhy nových technologií, změnami technologických a pracovních postupů, s úpravami technologických zařízení a nástrojů a zavedením nových zařízení a nástrojů, s údaji, které se týkají povahy a složení používaných materiálů a výrobků, s výsledky provedených měření faktorů pracovního prostředí a hodnocení faktorů rozhodujících ze zdravotního hlediska o pracovních podmínkách, s výsledky měření a zjišťování fyzické, psychické a smyslové náročnosti práce, s kategorizací jednotlivých prací vykonávaných jeho zaměstnanci, 
  • uhradit náklady pracovnělékařské služby – nejsou totiž hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (s výjimkou nemocí z povolání).

Podrobně je obsah pracovnělékařských služeb popsán zmiňovanou vyhláškou. Tu by měl mít každý zaměstnavatel nejpozději k 1. dubnu 2013 k dispozici. Podle vyhlášky je obsahem pracovnělékařských služeb:

Daně x

  • hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání – to mimo jiné zahrnuje vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné lékařské prohlídky, 
  • poradenství – problematika fyziologie a psychologie práce, ochranné pracovní pomůcky, pitný režim, školení zaměstnanců v první pomoci a další,
  • dohled – hodnocení rizikových faktorů, dohled v zařízení závodního stravování (pro práce zařazené do kategorie první dle zákona o ochraně veřejného zdraví postačí dohled jedenkrát za dva roky, v ostatních případech minimálně jedenkrát za kalendářní rok).

Je tedy zřejmé, že nový zákon přinesl do oblasti zaměstnávání další nemalou komplikaci. Zaměstnavatelé měli díky přechodnému opatření rok na seznámení se s novou právní úpravou a zajištění pracovnělékařské péče v souladu s novými požadavky. Proto nelze ze strany úřadů očekávat po 1. dubnu 2013 žádnou benevolenci. A postihy přitom nebudou malé, za porušení povinností v oblasti pracovělékařské péče je možné vyměřit pokutu až do výše dvou milionů korun.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).