Víte, že dýško by se mělo danit? Čtěte, komu spropitné vlastně patří

Přestože to prakticky nikdo nedělá, také spropitné v restauracích by se mělo řádně danit. Přečtěte si, zda dýško patří číšníkovi nebo provozovateli.

Když slovenský ministr financí před měsícem zveřejnil, že by chtěl zdanit spropitné v restauracích, vzbudil velké pozdvižení i v Česku. Aniž by to však řada lidí věděla, dýško by se u nás mělo danit už v současnosti. Otázky se rovněž pojí s tím, komu spropitné náleží. Pokud to neurčí sám zákazník, záleží na domluvě v samotné restauraci.

Komu patří dýško? Záleží na domluvě

Ilustrační obrázek.
Autor: isifa/Lidové noviny/

Ilustrační obrázek.

Přestože jen málokdo nenechá v restauraci či hospodě alespoň drobné spropitné, z hlediska legislativy dýško vlastně neexistuje. Žádný český právní předpis totiž spropitné výslovně neřeší. Z toho důvodu rovněž není stanoveno, zda dýško náleží konkrétnímu číšníkovi, všem číšníkům, kuchaři nebo i majiteli restaurace. Podle právníků však lze spropitné považovat za nepovinnou platbu hosta (tedy dar), která odráží míru spokojenosti s konkrétním zaměstnancem restaurace, a mělo by se v každém jednotlivém případě vycházet z projevené vůle hosta. Projeví-li tedy host vůli ocenit příjemnou obsluhu, mělo by spropitné náležet obsluze, bude-li chtít spropitným odměnit kuchaře, mělo by spropitné náležet kuchaři, upřesnila pro server Podnikatel.cz Lenka Srkalová, advokátka z kanceláře TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.

Ve valné většině případů ale host výslovně neřekne, koho chce svým spropitným odměnit, zda kuchaře, číšníka, obecně provozovnu nebo všechny dohromady. Pokud zákazník neřekne, že dýško dává konkrétní osobě, záleží vždy na zavedených zvyklostech v dané restauraci. Možností, komu spropitné dát nebo jak ho mezi jednotlivé zaměstnance rozdělit, existuje nespočet. Dýško může být na konci dne či měsíce přerozděleno mezi všechny zaměstnance či pouze mezi obsluhu, přičemž není vyloučeno, aby si spropitné ponechával provozovatel restaurace jakožto příjem restaurace. Záleží tedy jen na domluvě v daném zařízení, jak s dýškem naloží, zda bude patřit pouze tomu jednomu určitému číšníkovi nebo všem číšníkům dohromady anebo dokonce majiteli zařízení, doplnila Kateřina Navrátilová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

Kolik nechat spropitné

Nepsané pravidlo hovoří o tom, že spropitné by se mělo nechávat ve výši 10 % celkové útraty. Jiný kraj, jiný mrav ale. Například ve Spojených státech amerických se dává dýško ve výši až 20 % a tvoří zpravidla složku platu zaměstnance. V Itálii si zase spropitné zpravidla restaurace samy účtují do ceny. V některých asijských zemích se dýško vůbec nedává a třeba v Japonsku může být vnímáno jako urážka. Naopak v Egyptě a s ním blízkých zemích se dokonce s vyžadováním spropitného (bakšiše) jen těžko nesetkáte. O bakšiš si bez nadsázky řeknou i pracovníci na veřejných záchodech na letišti.

Spropitné by se mělo danit

Když na začátku března přinesla média zprávu, že slovenský ministr financí Peter Kažimír plánuje zdanit spropitné, řada lidí i v Česku si klepala na čelo. Ankety, které se ptaly na to, zda by se mělo zavést zdanění dýška u nás, vyznívaly jasně nesouhlasně. Jenže… Vzhledem k faktu, že žádný zákon spropitné neupravuje, je podle odborníků už v současnosti dýško chápáno dle zákona o daních z příjmů jako dar přijatý v souvislosti s pracovněprávním vztahem číšníka, popřípadě v souvislosti s podnikáním. Kvůli tomu podléhá dýško dani z příjmu už i nyní. Zatímco dar obecně dani z příjmů nepodléhá, dar přijatý fyzickou osobou v souvislosti s výkonem závislé činnosti předmětem daně z příjmů je. V případě, kdy spropitné není rozdělováno mezi zaměstnance a je považováno jako příjem provozovny, bude se jednat o příjem provozovny jako každý jiný, který se musí řádně vykazovat a samozřejmě danit, upřesnila Lenka Srkalová.

widgety

Osoba, která tak spropitné fakticky obdrží, ať už zaměstnanec restaurace či provozovatel restaurace, má povinnost z tohoto spropitného odvádět daň z příjmů, a v případě zaměstnanců platit i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Z právního hlediska přitom nehraje roli, kolik se na spropitném vybere. Jedním dechem ale odborníci dodávají, že v praxi dochází ke zdanění spropitného pouze ojediněle a spíše vůbec. Výše přijatých dýšek je nedoložitelná a na přijaté dýško se nevydává žádný doklad, vysvětlila pro server Podnikatel.cz Kateřina Navrátilová. Co se naopak týká případné DPH, té spropitné, dle toho, jak je chápáno, nepodléhá.

Protože by bylo dokazování dýška minimálně problematické, finanční úřady problematiku neřeší. Zajímavý případ, který se týkal i spropitného, ale řešil před řadou let Krajský soud v Ústí nad Labem. Ten rozhodoval o otázce spropitného u rodiče povinného výživou. V tomto případu soud dospěl k závěru, že při rozhodování o rozsahu vyživovací povinnosti nelze vycházet z domněnky existence dalšího příjmu ve formě tzv. spropitného, i když s výkonem určité profese taková možnost faktického příjmu může přicházet v úvahu.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 7. 2014 2:09

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+