Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Vláda prý snižuje byrokracii, za příklad dává úlevy u kontrolních hlášení

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Jak snižuje vláda administrativu? Například tím, že zavede institut kontrolního hlášení, který hned na startu pozmění.

Tuto změnu pak zařadí do výčtu opatření snižujících administrativní zátěž a vydá zprávu, ve které se pochlubí, jak ubývá byrokracie.

Administrativa ubývá jen zlomku podnikatelů

Kdo z podnikatelů si přečte materiál ministerstva průmyslu a obchodu Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016, který před týdnem schválila vláda, musí si připadat, že žije v paralelním vesmíru. Navzdory zavedení kontrolních hlášení, EET, povinných elektronických podání (a přísných pokut za nesplnění) nebo zpřísnění registrací k DPH se totiž v materiálu dočtete, že se v roce 2016 podařilo úspěšně zrealizovat 23 konkrétních opatření, která významnou měrou přispívají ke snížení administrativní zátěže podnikatelů.

A která opatření že to podle vlády jsou? Jde například o zjednodušení vykazování výdajů realizovaných projektů prostřednictvím tzv. „jednotkových nákladů“ projektů v rámci Investiční priority 1.3 Operačního programu Zaměstnanost, které vedly ke zrychlení procesu hodnocení a výběru žádostí o poskytnutí dotace a snížení administrativní zátěže v průběhu realizace projektů. Pár tisíc podnikatelů, kteří program využívají, tuto změnu zajisté uvítá.

Dále jde pak o úpravu zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (dále jen „IRZ“), kde došlo ke snížení počtu činností, pro které je uložena povinnost ohlašovat do IRZ. Stejně tak došlo ke snížení počtu ohlašovaných látek ze 72 na 26, a tím ke zjednodušení ohlašovacího procesu do IRZ. Těch několik tisíc, především velkých firem, které se musely registrovat, zajisté tuto změnu přivítá (v roce 2015 bylo v registru přibližně 6900 provozoven).

Některé podnikatele zajisté potěšilo i zjednodušení administrativy pro výrobce elektřiny ve výrobně do 10 kW pro vlastní spotřebu s připojením do sítě bez licence. S účinností od 1. ledna 2016 již není k výrobě elektřiny ve výrobně do 10 kW pro vlastní spotřebu s připojením do sítě nezbytná licence vydaná Energetickým regulačním úřadem podle energetického zákona a s ní statut podnikatele se všemi souvisejícími povinnostmi. Těžko ale přesně říci, kolika stovek nebo tisíc podnikatelů se týká.

Chucpe u kontrolního hlášení

Tyto příklady ukazují, jak snižování byrokracie v podání stávající vlády vypadá. Na jedné straně drobné úlevy pro několik tisíc vybraných podnikatelů, na druhé straně zavedení nových plošných povinností, které se týkají stovek tisíc podnikatelů a zabírají jim hodiny práce navíc. Jak například vyplynulo před rokem z průzkumu Hospodářské komory ČR, nad kontrolním hlášením strávili podnikatelé 2,5 milionu hodin.

Jako výsměch pak v tomto ohledu vypadá další bod, kterým se vláda chlubí, že jím snížila byrokratickou zátěž. Jde o novelu zákona o DPH, která změnila lhůtu pro plátce DPH, dokdy musí nesprávné nebo neúplné údaje v kontrolním hlášení změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to z 5 dnů (kalendářních) na 5 pracovních dnů od oznámení výzvy. Tato novela též zavedla nové paragrafy § 101j a 101k, které řeší vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení (§ 101j) a prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení (§ 101k). Vzhledem k tomu, že to byla právě tato vláda, která kontrolní hlášení, navíc ve „zmršené“ podobě, zavedla s účinností od roku 2016, jde o opravdové pokrytectví. Vláda totiž snížila administrativu, kterou sama zavedla.

Čtěte také: Požádejte o prominutí pokut u kontrolních hlášení. Úřady žádnou žádost nezamítly

MPO se rovněž chlubí elektronizací formulářů státní správy. Statistiky však jasně ukazují, že nebýt u některých formulářů povinného elektronického podání, vítězí u Čechů stále papír. Například naprostá většina přiznání k dani z příjmů fyzických osob byla letos podána papírově. Elektronickou formu podání totiž zvolilo jen 14 % fyzických osob. Vzhledem k tomu, že vloni se jednalo o 13 %, o nějakém výrazném nárůstu se nedá hovořit.

Čtěte více: Elektronické podání přiznání? Drtivá většina fyzických osob zůstává věrná papíru

Zlevnění zakládání firem má na svědomí EK

Nicméně se samozřejmě najdou i opatření, která opravdu dlouhodobě pomohou mnoha podnikatelům. Mezi ně patří novela zákona o soudních poplatcích, která zlevnila a zjednodušila zakládání firem. Nutné náklady k založení podniku se snížily na částku 100 EUR. I u tohoto opatření ale existuje jedno ale. Nevzešlo z iniciativy české vlády, nýbrž se jednalo o požadavek z nařízení Evropské komise (EK), které tvoří součást tzv. Small Business Act a kterým EK podmínila čerpání fondů.

Čtěte také: Snížení nákladů na založení společnosti s ručením omezeným na 100 eur

Navzdory vzletným frázím se tak dá jen těžko hovořit o tom, že by podnikatelům jako celku vloni ubyla administrativa. Většinou se jednalo o opatření, která sice, pravda, pomohla, vždy však pouze zlomku podnikatelů. Oproti tomu vláda navalila na velkou část podnikatelského sektoru novou administrativu, s jejichž následky se podnikatelé budou vyrovnávat ještě hodně dlouho.

Našli jste v článku chybu?