Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Výjimka není sprosté slovo, některé změny #EET prostě smysl dávají

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Nejhorší věc, kterou lze v poslední době udělat, je navrhnout výjimku. Nikoho přitom nezajímá konkrétní návrh výjimky. Prostě je špatně a tečka.

Na to dojíždí především podnikatelé, kterých se týká či brzy bude týkat elektronická evidence tržeb (EET). Přestože například online platby nemají v EET co dělat, návrh na jejich vynětí zřejmě politici zamítnou. Důvod budou mít přitom jen jeden, jde o výjimku a výjimky jsou zlo.

Prosazená EET není žádná modla, která se nedá měnit

Včera se v médiích objevila zpráva, že lidovci navrhují, aby se do EET nezapojovala třetí a čtvrtá vlna, které jsou naplánovány na příští rok. Jedná se například o řemeslníky, výrobce, účetní ale třeba i o kadeřnice. Na tento nápad, ač pak následně předseda lidovců Pavel Bělobrádek uvedl, že nejde o žádnou novinku, ale o dlouhodobý postoj strany, prudce zareagovali politici z ostatních stran a vesměs se proti němu postavili. Podle ČSSD jde jen o čistě politický krok, který má být prý úlitbou Starostům, a i nadále jakékoli výjimky odmítá. Pravicová opozice zase tvrdí, že by zrušení třetí a čtvrté vlny znamenalo diskriminaci podnikatelů a že si vládní strany měly pravidla rozmyslet dříve.

Ač jsou odmítavé postoje proti změnám v EET částečně opodstatněné, v některých případech se s vaničkou vylévá i dítě. Neřešme tentokrát, zda EET, jakožto instrument, dává smysl a zda se měla vůbec zavádět. Nápad evidovat tržby totiž tvoří pouze část mozaiky. Další a podstatnější je samotná zákonná úprava EET, metodologické nastavení evidence a to, jak stát zvládl EET srozumitelně a včas připravit.

V neposlední řadě se od sebe musí oddělit fakt, v jaké podobě byla EET prosazena a jak je metodologicky nastavena, a to, že již prosazená verze nemusí být ve všech ohledech nejrozumnější a že některé změny dávají smysl. Dávají smysl jednoduše kvůli tomu, že již schválená podoba EET stojí v určitých částech mimo realitu.

Neřešme už metodologické zpackání EET

Ano, jak vládní, tak opoziční strany mají stoprocentní pravdu, že ministerstvo financí při přípravě a schvalování zákona a metodologické stránky věci zpackalo hodně věcí. Zřejmě největším problémem se stala e-commerce, kde jak ministerstvo a finanční správa, tak samotný ministr Andrej Babiš totálně zaspali dobu a ukázali absolutní neznalost, jak byznys na internetu probíhá.

Celou EET tak postavili, jak trefně poznamenal před časem programátor Petr Soukup, na modelu nákupu piva v hospodě. Některé části schváleného zákona tak mnozí e-shopaři nemohou splnit, ani kdyby chtěli, protože to prostě technicky není možné. Zatímco opoziční strany mohou v tomto ohledu naprosto oprávněně kritizovat, od vládních ČSSD a KDU-ČSL jde o střelbu do vlastních řad, jelikož tento paskvil společně s ANO prosadily.

Čtěte také: #EET: Větší chaos, než se čekalo. Babiš totálně nezvládl metodologii projektu

Jenže zákon vyšel ve Sbírce, první podnikatelé již evidují, další brzo evidence čeká a řešit nyní, proč to či ono bylo, či nebylo schváleno, je druhotné. Odmítat dnes a priori jakékoli změny v EET jen proto, že jde o výjimky, nebo kvůli tomu, že je mělo ministerstvo navrhnout rovnou při schvalování samotného zákona, je možná politicky vychytralé, ale z pohledu podnikatelů maximálně neodpovědné. Důvodů existuje hned několik.

Výjimka není sprosté slovo

Předně to dle stanovisek jednotlivých stran vypadá, že se slovo „výjimka“ zařadilo mezi nejsprostší výrazy a že lze přijmout klidně sebevětší zvrhlost, jen pokud v tom nebude žádná výjimka. Jakoby každý zákon dával smysl jen tehdy, pokud se dotkne všech 10,6 milionu občanů ČR a navíc ve stejnou chvíli a se stejnou intenzitou. Přitom různé výjimky a vynětí tvoří nedílný základ našeho právního řádu a v řadě příkladů je běžnou součástí fungování společnosti. Zatímco při nápadu vyloučit nějakou skupinu podnikatelů z EET se ihned ozvou protesty, že jde o diskriminaci a jak k tomu ostatní přijdou, v případě vstupu do muzea, kde mají slevu studenti a důchodci, nikdo o nespravedlnosti nemluví. Nikdo se také nepodivuje nad tím, že sanitky mohou projíždět na červenou nebo že postižení mají větší odpočet na daních.

Kde byli rovněž všichni zastánci spravedlivých dopadů, když se v zákoně o evidenci tržeb prosadily výjimky pro územní samosprávné celky, banky, pojišťovny, tržby na palubě letadel či z provozování veřejných toalet atd.? Zatímco nikomu při schvalování nevadilo, že „prodavačka na toaletách“ nebude muset pětikorunové tržby evidovat a vydávat doslova za každé „upšouknutí“ účtenku, při návrhu na vynětí online plateb to vypadá, že neexistuje podlejší výjimka. Přitom zásadní není to, zda se jedná o výjimku, nýbrž to, zda výjimka dává smysl.

Které výjimky dávají smysl

Nyní platí, že tak, jak je zákon napsaný, jej e-shopaři v řadě případů nemohou splnit, jelikož prostě nemohou vydat účtenku nejpozději v okamžik vydání příkazu k provedení platby. Zároveň se online platby evidují a banky o všech platbách kartou vedou záznamy. Navíc vzhledem k tomu, že u e-shopů není hotovost dominantním způsobem platby a podíl v desítkách procent zaujímají i platby na účet, odpadá u nich argument o vypovídající hodnotě odesílaných dat. Výjimka proto dává smysl.

Čtěte více: Pryč s emocemi, online platby nemají v #EET co dělat

Z EET by se měli vyjmout i řemeslníci bez stálé provozovny a další obdobně fungující podnikatelé, i když z úplně jiných důvodů. V případě řemeslníků bude totiž stále stejně jednoduché evidenci obcházet. Zatímco v případě restaurací nebo obchodů podnikatel zákazníkovi jen stěží nabídne slevu za to, že to „dáte bez dokladu“, v případě řemeslníků jde o běžnou záležitost, ze které má přímý profit i zákazník. Na tom se nic nezmění ani po EET a jen stěží bude zákazník upozorňovat na nepoctivého podnikatele, když si zisk z neodvedení daně společně rozdělí. Jak před půl rokem v rozhovoru pro server Podnikatel.cz správně poznamenal Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, v tomto zůstává v EET skulina jak vrata a žádná evidence to nezmění.

Čtěte více: Havlíček: Také v #EET je skulina jak vrata. Kdo bude chtít podvádět, bude

WT100

Zvítězí postoj „čím hůře, tím lépe“?

Suma sumárum, pokud by se politici zaměřili na věcnou stránku návrhu, vesměs by měli vynětí online plateb z EET, řemeslníků a případně i další změny prosadit. Jenže ČSSD se zřejmě obává, že kdyby podpořila jakoukoli ze změn, přiznala by, že i ona měla podíl na tom, že prosadila zpackaný zákon a že problematice vůbec nerozumí (což je ostatně nejspíše pravda). Pravice zřejmě zase chybně sází na metodu „čím hůře, tím lépe“ a doufá, že když EET tvrdě dopadne na podnikatele, budou to klást za vinu Babišovi a vládě. Jenže opravdu si myslí, že podnikatelé budou vděční za to, že jim opozice mohla pomoct, ale místo toho je hodila přes palubu a nechala je ve zpackané EET vykoupat (například za cenu nemalých pokut)?

Jakmile totiž opozice nepodpoří smysluplné změny, stává se spoluodpovědnou za celý systém i za negativní dopady na podnikatele, ať si povídá o diskriminaci a spravedlnosti, co chce. A že z této situace pak díky šikovnému P.R. paradoxně vytěží více Andrej Babiš než ČSSD, TOP 09 a ODS dohromady, asi netřeba příliš zdůrazňovat. Zda politici nakonec přeci jenom nevezmou rozum do hrsti, ukážou už následující dny. Zítra totiž začíná schůze sněmovny a v rámci daňového balíčku se mají některé výjimky z EET projednat. Držme jim, a hlavně sami sobě, palce.

Našli jste v článku chybu?