Nejeden daňový poplatník využívá možnost snížení daně nezdanitelnou částí základu daně pojistným na takzvané soukromé životní pojištění. Jedná se rovněž o velmi častý zaměstnanecký benefit. Zaměstnavatelé mohou zaměstnancům přispívat nemalou částkou. Server Podnikatel.cz se zaměřil na případné dodanění při zrušení pojistného a možnosti výběru odkupného před jeho řádným ukončením.
Pojistné na soukromé životní pojištění
Aby bylo možné zahrnout zaplacené pojistné v maximální úhrnné výši 12 000 korun ročně do nezdanitelných částí základu daně v daňovém přiznání (případně v ročním zúčtování u zaměstnavatele), musí smlouva splnit zákonem stanovené podmínky. V souladu s § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů se tímto pojištěním rozumí:
- pojištění pro případ dožití (určitého věku),
- pojištění pro případ smrti nebo dožití,
- důchodové pojištění (možné je ale i sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní nebo invalidní důchod (třetí stupeň).
Základní podmínkou je výplata pojistného plnění (tím je myšlen důchod nebo jednorázové plnění) po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu poplatník dosáhne věku 60 let (známé pravidlo 2×60).
Pevně sjednaná pojistná částka pro případ dožití
V případě, že je ve smlouvě sjednána pevně sjednaná pojistná částka pro případ dožití, musí být navíc splněna podmínka, že:
- pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 korun a
- pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 korun,
- u důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.
Zaměstnanec (případně OSVČ v daňovém přiznání) dokládá nárok na odpočet pojistného pojistnou smlouvou nebo pojistkou (poprvé při uplatnění odečtu) a dále každoročně do 15. února potvrzením pojišťovny o zaplaceném pojistném poplatníkem v uplynulém zdaňovacím období. Při pořizování fotokopií je vhodné údaje, které nejsou pro daňové účely rozhodné, zakrýt (případně „zabarvit“).
Předčasné ukončení smlouvy
Poplatník, jenž uzavře smlouvu na soukromé životní pojištění splňující výše uvedené podmínky zákona o daních z příjmů, může v době trvání smlouvy od základu daně za každé zdaňovací období odečíst maximálně částku 12 000 korun. Ovšem následným porušením těchto podmínek (předčasným ukončením smlouvy s pojišťovnou) je jeho povinností dodanit. Jestliže se jedná o částku vyšší než 6000 korun, podává povinně daňové přiznání v roce, ve kterém byly podmínky porušeny. Do dílčího základu daně dle § 10 zákona o daních z příjmů uvede souhrn nezdanitelných částí základu daně uplatněných na životní pojištění od roku 2001.
Jestliže nejsou splněny podmínky, musí poplatník při zrušení pojistného uplatněné nezdanitelné částky dodanit.
Toto neplatí pouze v případě, že odkupné (dříve odbytné) a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota bude převedena přímo nové pojišťovně na novou pojistnou smlouvu splňující podmínky dané v ustanovení § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Avšak žádný právní předpis neukládá pojišťovnám rezervu, kapitálovou hodnotu nebo odbytné převádět na novou pojistnou smlouvu. Rozhodující jsou konkrétní pojistné podmínky, případně individuální dohoda poplatníka s pojišťovnou. V praxi tak pojišťovna nabídne možnosti (např. zaslání na vlastní účet, zaslání na účet nového životního pojištění), které si klient může zvolit po dohodě s pojišťovnou. Pokud ale obdrží peníze na svůj účet, nesplní podmínku uvedenou v §15 odst.6 zákona o daních z příjmů a částky pojistného musí dodanit,
vysvětlila pro server Podnikatel.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Jak podotkla, může dojít k i k situaci, kdy při ukončení smluvního vztahu s pojišťovnou není na účtu pojištěného žádný převoditelný zůstatek (tj. rezerva, kapitálová hodnota, odbytné, odkupné). Důvodem může být nízké pojistné, vysoká pojistná částka, krátká doba trvání smluvního vztahu nebo kombinace předchozích. V takovém případě poplatník nedodaňuje, pokud navazující smlouva o soukromém životním pojištění splňuje požadavky podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů.
Průběžné výběry z životního pojištění
Zaměstnavatelé svým zaměstnancům často na životní pojištění přispívají v rámci zaměstnaneckého benefitu. Příspěvek je od daně z příjmů na straně zaměstnance osvobozen až do úhrnné částky 30 000 korun ročně. Není výjimkou, že si následně tyto příspěvky z mimořádného účtu životního pojištění pravidelně vybírají (pojišťovny je k tomu leckdy samy nabádají). Jak dále pro server Podnikatel.cz objasnila mluvčí Generálního finančního ředitelství, je tento postup v souladu s platnou legislativou. V případě, že část prostředků zaměstnavatele směřuje na mimořádné pojistné zaměstnance, a ten si pojistné v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami pojišťovny vybírá formou odkupného před ukončením smluvního vztahu, podléhá tato částka dani podle ust. § 8 odst. 1 písm. f a odkupné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 (ust. § 8 odst. 7).
Petra Petlachová dodala, že srážkovou daň ve výši 15 % (dle ust. § 36 odst. 2 písm. n) odvádí pojišťovna podle ust. § 38d zákona o daních z příjmů. Z vybírané částky se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Pojišťovna je však povinna evidovat zvlášť příspěvky pojištěného – zaměstnance a zvlášť platby zaměstnavatele. Dále také rozlišovat platby na běžné pojistné a takzvané mimořádné vklady.
