Výpočet výše zdravotního pojištění není žádná věda

Další krátké zprávy z byznysu se točí kolem peněz. Poradíme, jak na výpočet výše zdravotního pojištění a ukážeme mapu schopnosti splácení závazků. Více v textu.

Výpočet výše zdravotního pojištění není žádná věda

Lidé, kteří přijdou o podporu od Úřadu práce a začínají si sami hradit zdravotní pojištění, se často diví, že je tato částka vyšší, než kterou za ně odváděl stát. Jak je to možné? Stát za nezaměstnané platí 723 korun měsíčně. Po vyřazení z evidence Úřadu práce se minimální částka zvedá na 1 080 korun. Pokud člověk začne podnikat, musí každý měsíc zaplatit nejméně 1 748 korun. K těmto číslům se dá dojít velice jednoduše.

Výše pojistného je pro jednotlivé skupiny plátců stanovená zákonem č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Ten říká, že výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vyměřovací základ se ale liší u jednotlivých skupin plátců. Jiný je u zaměstnanců, jiný u osob samostatně výdělečně činných nebo osob bez zdanitelných příjmů, připomíná Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Nezaměstnaný člověk, který po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti a pojistné za něj neplatí stát, je považován za takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů. Vyměřovacím základem je pro něj minimální mzda 8 000 korun. Měsíčně tedy musí na zdravotním pojištění odvést 1 080 korun.

Ilustrační obrázek
Autor: www.SXC.hu

Ilustrační obrázek.

Stejnou částku musí hradit i zaměstnanec, 1 080 korun za něj přímo odvádí zaměstnavatel. Vyměřovacím základem je opět minimální mzda, s výjimkami stanovenými zákonem. Za zaměstnance se považuje i osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhne příjmu vyššího než 10 000 korun, a osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu alespoň 2 500 korun.

Osoba samostatně výdělečně činná pak v letošním roce platí nejméně 1 748 korun. Vyměřovacím základem je pro ni 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, od kterých se odečítají výdaje. Minimálně ale musí osoba samostatně výdělečně činná uhradit dvacetinásobek poloviny průměrné mzdy. Ta se každým rokem mění, pro rok 2013 je její výše stanovena na 25 884 korun. Tato částka vydělená 12 mědíci pak dá už zmíněnou hodnotu 1 748 korun měsíčně.

Jako vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem je od 1. 1. 2010 stanovena částka ve výši 5 355 korun. „Zákon sice uvádí, že tuto částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího, zatím se to ale nestalo,“ říká Oldřich Tichý. Z vyměřovacího základu 5 355 korun pak měsíční pojistné činí 723 korun.

Schopnost splácet závazky se stále snižuje, nejhůř jsou na tom lidi ze severu a západu Čech

Schopnost hradit své závazky se v jednotlivých krajích České republiky výrazně liší. Z dlouhodobého hlediska je situace nejhorší v Ústeckém kraji, kde podle sdružení SOLUS není schopno svým závazkům dostát 14,85 % dospělých obyvatel. Následují Karlovarský a Liberecký kraj. Nejméně potíží se splácením závazků eviduje SOLUS na Vysočině a ve Zlínském kraji, kde se počet zadlužených, kteří nedokáží splácet pohybuje kolem 6 %.

Rozdíly jsou značné i mezi jednotlivými okresy. Zatímco v okrese Žďár nad Sázavou je v prodlení s úhradou svých splatných závazků 4,48 % dospělých obyvatel, v okrese Most je to 17,18 %. Ke konci 1. čtvrtletí evidovalo sdružení SOLUS závazky po splatnosti v průměru u 8,15 % všech dospělých obyvatel České republiky. Celorepublikový průměr zhoršují zejména oblasti na severozápadě země. Tento stav je daný celou řadou faktorů. Od strukturálních problémů v ekonomice daných okresů, přes míru vzdělanosti až po sociální složení obyvatelstva. Určitou zajímavostí je zde i významná korelace dobré platební morálky s úrovní religiozity obyvatelstva v daném regionu, vysvětluje Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Rozložení schopnosti splácet podle jednotlivých okresů.
Autor: SOLUS

Rozložení schopnosti splácet podle jednotlivých okresů.

Schopnost splácet své splatné závazky se stále zhoršuje. Nejvyšší nárůst počtu dlužníků zaznamenává Karlovarský kraj, kde není schopno splácet své závazky 14 dospělých občanů ze sta. Na celorepublikové úrovni se schopnost splácet propadla za první čtvrtletí roku 2013 o desetinu procenta. Podrobnosti v infografice, kde jsou červeně zvýrazněny okresy přesahující celorepublikový průměr 8,15 %.   

widgety

Většina podnikatelů po euru netouží

Čeští podnikatelé jsou ke společné evropské měně poměrně vlažní. Pro přijetí eura by byla jen čtvrtina z nich. Proti je polovina dotázaných. Zbylá čtvrtina nemá názor nebo nevidí pozitivní ani negativní dopad. Ukázal to průzkum PwC ČR mezi majiteli a šéfy významných tuzemských firem.

Nejvíc podnikatele od společné evropské měny odrazuje současná krize eurozóny. Změna názoru bude záležet na tom, jak se evropští politici vypořádají se svými zadluženými zeměmi a jaký další směr euru dají. To, že jsme zatím stáli mimo, nám pravděpodobně během uplynulé ekonomické krizi spíše pomohlo. Německo, a potažmo eurozóna, jsou však našimi největšími obchodními partnery, což pro malou otevřenou ekonomiku dává do budoucna naopak argument se přidat, říká Jiří Moser, řídící partner poradenské společnosti PwC Česká republika.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  • Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o Školení online marketingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+