Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Vyšší nemocenské pro dlouhodobě nemocné zaměstnance i OSVČ

Dagmar Kučerová

Od roku 2018 se bude měnit výše poskytovaného nemocenského. Zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným. O kolik si přilepší?

Výše nemocenského se konečně vrací na úroveň sazeb platných v roce 2010. Což v případě dlouhodobé nemoci či úrazu ocení zaměstnanci i OSVČ.

Nárok na nemocenské

Práce neschopný zaměstnanec je od třetího dne nemoci zajištěn náhradou mzdy od zaměstnavatele. S výjimkou nařízené karantény. Zde se poskytuje náhrada mzdy již od prvního dne. Od patnáctého dne dočasné pracovní neschopnosti má zaměstnanec, stejně jako osoba samostatně výdělečně činná, nárok na nemocenské. Podmínkou je účast na nemocenském pojištění. Zjednodušeně řečeno, nárok na nemocenské dávky nemají ti zaměstnanci, kterým se z výdělku neodvádí sociální pojištění (např. dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně). Obdobně osoba samostatně výdělečně činná musí být přihlášena k nemocenskému pojištění a platit určenou částku. Čtěte více: Náhrada mzdy 2017. Po delší době výraznější zvýšení

Výše nemocenského činí v současné době 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci. Pouze v případě zavinění nemoci rvačkou, opilstvím, působením omamných prostředků nebo při spáchání trestného činu se vyplácí jen 50 % z vypočtené částky.

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. U zaměstnanců bývá tento údaj uveden na výplatní pásce. 

Čtěte také: Uchazečům o zaměstnání se omezily možnosti přivýdělku

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. ledna každého kalendářního roku vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů. Od 1. ledna 2017 činí 1. redukční hranice 942 Kč, 2. redukční hranice 1412 Kč a 3. redukční hranice 2824 Kč.

Vyšší nemocenské pro dlouhodobě nemocné

Pozměňovacím návrhem k novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení (číslo sněmovního tisku 926) dochází od 1. ledna 2018 ke zvýšení nemocenského při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti. Novela je podepsána prezidentem a čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů. Výše nemocenského za kalendářní den bude činit:

  • 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Na základě přechodných ustanovení se v případě nemoci, která vznikla před 1. lednem 2018 a nárok na nemocenské trvá, stanoví od 1. ledna 2018 nemocenské podle nových podmínek. Dlouhodobě nemocným se tak od 1. ledna nemocenské automaticky zvýší. 

Čtěte také: Od roku 2018 nejen vyšší rodičovský příspěvek

Podle důvodové zprávy k novele zákona je cílem tohoto opatření zmírnění ekonomického dopadu poklesu příjmů a zlepšení sociální situace příjemců nemocenského při déletrvajících dočasných pracovních neschopnostech nebo karanténách. V roce 2010 došlo v souvislosti s realizací úsporných opatření ve státním rozpočtu k plošnému snížení dávek nemocenského pojištění. Po odeznění ekonomické krize vzniká prostor na zvýšení nemocenských dávek pro dlouhodobě nemocné navýšením procentních sazeb nemocenského na úroveň, jaká byla před rokem 2010. Výše nemocenského bude diferencována podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zvýšení měsíčních příjmů pojištěnců navýšením nemocenského ilustruje graf (zdroj: důvodová zpráva k novele zákona).

Nemocenské v konkrétních částkách

Pro představu uvádíme příklady zvýšení nemocenského v konkrétních částkách. Jedná se o orientační výpočty, jelikož jsou použity redukční hranice platné pro rok 2017. Redukční hranice platné pro rok 2018 ještě nebyly stanoveny. Bude se však zcela jistě jednat o vyšší částky, jelikož redukční hranice každoročně rostou.

EBF17

Nemocenské zaměstnanec (za jeden kalendářní den nemoci)
Měsíční mzda Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Rok 2017 – 60 % RDVZ (od 15. dne nemoci) Rok 2018 – 60 % RDVZ (15. až 30. den nemoci) Rok 2018 – 66 % RDVZ (31. až 60. den nemoci) Rok 2018 – 72 % RDVZ (od 61. dne nemoci)
15 000 Kč 444 Kč 267 Kč 267 Kč 294 Kč 320 Kč
25 000 Kč 740 Kč 444 Kč 444 Kč 489 Kč 533 Kč
35 000 Kč 974 Kč 585 Kč 585 Kč 643 Kč 702 Kč

Zde se kalkuluje s nemocenským až od 15. dne. V období prvních 14 dnů hradí náhradu mzdy zaměstnavatel.

Nemocenské OSVČ (za jeden kalendářní den nemoci)
Měsíční platba na nemocenské Vyměřovací základ Redukovaný denní vyměřovací základ (RDVZ) Rok 2017 – 60 % RDVZ (od 15. dne nemoci) Rok 2018 – 60 % RDVZ (15. až 30. den nemoci) Rok 2018 – 66 % RDVZ (31. až 60. den nemoci) Rok 2018 – 72 % RDVZ (od 61. dne nemoci)
115 Kč 5 000 Kč 148 Kč 89 Kč 89 Kč 98 Kč  107 Kč
156 Kč 6 752 Kč 200 Kč 120 Kč 120 Kč 132 Kč  144 Kč
200 Kč 8 696 Kč 258 Kč 155 Kč 155 Kč 171 Kč  186 Kč
300 Kč 13 044 Kč 386 Kč 232 Kč 232 Kč 255 Kč  278 Kč

Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na nemocenské až od 15. dne nemoci. Do té doby není z titulu nemoci finančně zabezpečena.

Našli jste v článku chybu?