Hlavní navigace

Výstava loutek připomíná silnou českou tradici

Když se řekne české loutkového divadlo, nejčastější asociace asi bude „Josef Skupa, Spejbl a Hurvínek”. Tradice českého loutkového divadla sahá už do 18. století, velkého rozmachu se pak dočkalo v 19. století. Již před tím ale u nás kočovali loutkoherci – cizinci. V první polovině dvacátého století pak patřilo loutkové divadélko k běžnému vybavení městských i vesnických domácností a hraní loutkového divadla k častým rodinným zábavám. Loutky nebo kulisy divadélek navrhovali i takoví umělci jako sochař Ladislav Šaloun, autor Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí, nebo sochař Vojtěch Sucharda, který stál také v roce 1920 u zrodu loutkového divadla Říše loutek, které existuje dodnes.

Loutka – nejkrásnější dárek

Tradici loutkového divadla na území Česka aktuálně připomíná výstava v Českém muzeu výtvarného umění v Husově ulici v centru Prahy. Výstavu Loutka – nejkrásnější dárek připravilo Národní muzeum (a jeho divadelní oddělení) a tematicky se zaměřuje hlavně na pohádky. Ale nejen.

do 15. února výstava zabírá celý prostor muzea. V přízemí a prvním patře jsou vystavené kulisy, postavené různé scény ze zachovaných loutkových divadélek, a to včetně loutek, ale také třeba připomenutá příslušná literatura. Vtipné jsou některé úryvky z divadelních her určených pro loutkové divadlo. A poučné zase prodejní katalogy typických loutkových postaviček. Zšeřelé románské sklepení je pro změnu vyhrazené pohádkovým loutkovým postavám a jejich historii či spíše legendě. Je tu vodník, smrtka, ježibaba, čerti…

Řada kulturních akcí mívá nálepku „pro celou rodinu”. Této výstavě by slušela také. Navíc neškodí jednou za čas v centru Prahy plném podnikavců nabízejících loutky jako tuctové zboží pro turisty připomenout, že loutky mají také svoji nezanedbatelnou výtvarnou kvalitu a hodnotu. A že loutky mistrů řezbářů se od pásové produkce nebetyčně liší.

Našli jste v článku chybu?