Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Za daňové úniky hrozí vězení, přesto podnikatelé riskují

Autor: 258398
Daniel Morávek

Stále se najdou podnikatelé, kteří zákazníkům nabízejí, že jim poskytnou služby bez fakturace, a tedy levněji. Nic na tom nemění ani fakt, že za daňové úniky hrozí až 10 let vězení. Na krácení daní totiž úřady přicházejí velice obtížně.

V Česku se stále najde nemalý počet podnikatelů, kteří se snaží šetřit, kde se dá, a to i klidně v rozporu se zákonem. Mezi nejčastější podvody patří poskytnutí služby zákazníkovi, aniž by poté došlo k fakturaci. Podnikatel pak příjmy nevykáže a ušetří tím na daních. Podle úředníků počet těchto vykuků kvůli vyšším výdajovým paušálům klesá. S tím však nesouhlasí samotní podnikatelé, kteří tvrdí, že řadě řemeslníků se vyplatí takto riskovat. Podnikatele neodrazují ani postihy, které jim v případě odhalení hrozí, a to navzdory tomu, že mohou skončit na řadu let dokonce ve vězení. Čtěte také: Kontrola z finančáku může připomínat hru na hodného a zlého úředníka.

S BUSem, či bez BUSu?

„Chcete to dráž s fakturou, či levněji bez faktury?“ ptají se stále v mnoha případech podnikatelé svých zákazníků. Důvod je prostý, vyhnout se daním. Jenže zatajením příjmů živnostník porušuje zákony a vystavuje se tak riziku dvojího postihu, a to správnímu a trestněprávnímu. V případě, že jeho práci „načerno“ odhalí finanční úřad, hrozí podnikateli kromě doměření daně také penále ve výši 20 % a úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšenou o 14 %. Sankce v daném případě živnostníkovi samozřejmě hrozí i ze strany příslušné zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení za neodvedení zákonného pojistného, doplnil pro server Podnikatel.cz Ondřej Trubač, advokát z AK Havel & Holásek.

Vedle toho se však podnikatel vystavuje možnosti trestního postihu, a to dle v závislosti na výši přečinu. Nejčastěji se jedná o trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku. Podnikateli, který ve větším rozsahu (minimálně 50 000 Kč) úmyslně zkrátí například daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění, hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo dokonce zákaz činnosti. Pokud pak škoda dosáhne více než půl milionu korun, může si živnostník odsedět až 8 let, a jestliže stát podnikatel obere o 5 milionů korun a více, může zamířit za mříže až na 10 let. Čtěte více: Neplníte daňové povinnosti? Draze za to zaplatíte.

Přestože výše trestů nepatří mezi nejmenší, stále existují živnostníci, kteří fakturu vydávají pouze se skřípěním zubů. A že jich není zrovna málo, potvrzují sami podnikatelé. Stále se tak děje, ale není to jenom ze strany podnikatelů, ale i investorů, uvedl business serveru Podnikatel.cz Roman Pommer, předseda Cechu obkladačů ČR. Předpokládám, že se tak děje, dokonce již máme pro to termín. Otázka dodavatele služby vypadá takto: „Chcete to s BUSem, nebo bez BUSu?“ BUS znamená bez účasti státu, připojil se Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR.

§ 240 Trestního zákoníku

Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami,
b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo
c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.

(3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu.

Jak podnikatelé, tak úředníci se však shodují, že pro občany nemusí být levnější služby „BUSem“ vždy výhrou. Zákazník se totiž vystavuje celé řadě rizik, přestože ho správce daně nemůže nijak sankcionovat. Mezi hlavní problémy patří případná reklamace, které občan se bez příslušných papírů nemusí domoci. Mnoho těchto „řemeslníků“ (mnohdy nevyučených cizích státních příslušníků) má pouze mobilní číslo, které za pár měsíců neexistuje. Takové zkušenosti mají lidé například s malíři či zámečníky, upřesnila Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Nepoctivci zřejmě jen tak nezmizí

Samotné finanční úřady, které mají kontroly podnikatelů na starosti, říkají, že práce načerno pomalu mizí. V současné době již poplatníci tuto praxi opouštějí a to s ohledem na výši výdajových paušálů u řemeslných živností a s přihlédnutím k výši slevy na poplatníka, domnívá se Jaroslava Musilová, tisková mluvčí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích. S tím však podnikatelé příliš nesouhlasí, například podle Bedřicha Dandy je výdajový paušál pro řemeslníka téměř nepoužitelný. Na nepoctivce se navíc dá jen velice těžce přijít.

EBF17

Pokud na nějaké krácení daně berňák přijde, děje se tomu tak podle slov podnikatelů hlavně na něčí udání. Tuto skutečnost nepřímo potvrzuje i samotná daňová správa, která se často právě na upozornění občanů spoléhá. Daňové kontroly proto většinou nechodí namátkově. Kromě udání třetí osoby na sebe může podnikatel přivolat kontrolu z berňáku i sám. Podezřelá bývá dlouhodobá finanční ztráta společnosti či nadměrné odpočty DPH. Zájem úředníků budí i velké výkyvy v hospodaření, kdy firma vykazuje jeden rok zisk a druhý ztrátu. Čtěte více: Čím na sebe můžete přivolat daňovou kontrolu z berňáku?

Podíl šedé ekonomiky kvůli krizi roste

Zda se podíl „podnikání bez faktur“ zmenšuje či nikoli, nedokáží rozsoudit ani statistici. Určitý odhad za tzv. šedou ekonomiku se sice provádí, ale tento odhad je velmi hrubý a je součástí celkových údajů. Jak však statistici upozorňují, v poměru k celkovému výkonu ekonomiky jde o zanedbatelné procento. Podíl šedé ekonomiky se ovšem významně liší v závislosti na typu ekonomické aktivity a velikosti firem. Na základě vývoje statistických údajů jsou nicméně určité signály, že se podíl šedé ekonomiky v současné době zvyšuje vlivem ekonomické krize, uzavřel pro server Podnikatel.cz Ladislav Pištora z tiskového oddělení Českého statistického úřadu.

Našli jste v článku chybu?